Trollíci, mrňaví usměvaví pidimužíci s barevným hárem. V této hře se hráč ujme přesně takového tajtrdlíka a má za úkol najít v říši oživlých hraček malá zatoulaná trollí batolata a posbírat je. Trolls je z boku viděná hopsačka s dětským námětem.
Kromě sbírání předem daného počtu pidimužíků je potřeba najít značku Pigstop, z které vás sveze létající prase do dalšího levelu. Za zmínku stojí pestrost prostředí, vyrobené třeba z papíru nebo stavebnic, a podíváte se i pod vodu. Úrovně jsou nacpané stejně originálními nepřáteli (například stolními lampami, oživlými písmeny nebo papírovými vlaštovkami), vše co se dá najít v dětském pokoji. Nepřátele můžete zneškodňovat klasickým mariovským skokem a občas najdete jojo. To neslouží pouze jako zbraň, ale využijete ho na ničení neprůchodných bloků a hodí se také jako ninja-lano na zhoupnutí. Není na škodu sbírat body z balónků a nalezených předmětů (za 5000 přibude život). Trollíkovi se mění barva vlasů podle situace, z běžné fialové na červenou (po zásahu), na bílou (pokud dostane schopnost létat) atd.
Tyrael
Jedna z her, které tu byly od mého hráčského počátku. Vedle Biomenace, Duka, či Commander Keena, i trolls zaplnili spoustu herního času.
Hra je velice dětská, pravděpodobně zaměřená na úplně nejmenší děti. Avšak Já ji stejně hrál v šesti, i v deseti letech. Přiznám se, že jsem si zahrál i v tomto roce, po skoro dvou dekádách (až je délka té doby děsivá :D).
To co se mi vždy líbilo, byla ta propojenost hudby s dějem a grafikou. Pohodově intenzivní skladba přes celou hlavní fázi. Jakoby propadající skladba, doprovázející Trollův pád. Klidná a uspávající hudba podzemí, či uklidňující zvůk, doprovázející bílý účes a schopnost letu.
Trolls mě někdy štval určitou obtížností, či spíše špatným zpracováním některých bodů mapy. Jinak si mě ale dokonale učaroval. Dokonce bych řekl, že mě tento audiovizuální zážitek, dokázal hypnotizovat.
95% pro pořádný kopec nostalgie (sorry ale tuto hru nelze hodnotit objektivně :) )
Hra je velice dětská, pravděpodobně zaměřená na úplně nejmenší děti. Avšak Já ji stejně hrál v šesti, i v deseti letech. Přiznám se, že jsem si zahrál i v tomto roce, po skoro dvou dekádách (až je délka té doby děsivá :D).
To co se mi vždy líbilo, byla ta propojenost hudby s dějem a grafikou. Pohodově intenzivní skladba přes celou hlavní fázi. Jakoby propadající skladba, doprovázející Trollův pád. Klidná a uspávající hudba podzemí, či uklidňující zvůk, doprovázející bílý účes a schopnost letu.
Trolls mě někdy štval určitou obtížností, či spíše špatným zpracováním některých bodů mapy. Jinak si mě ale dokonale učaroval. Dokonce bych řekl, že mě tento audiovizuální zážitek, dokázal hypnotizovat.
95% pro pořádný kopec nostalgie (sorry ale tuto hru nelze hodnotit objektivně :) )
Jarin
DJ
Psyx
DeformPyrin
