Kuba1911
Jako ročník 90 jsem na filmové sérii Toy Story do určité míry vyrůstal a nezanevřel na ní ani v dospělosti(?) kdy se ze třetího dílu stal jeden z mých neoblíbenějších filmů vůbec. Btw poslední čtvrtý díl jsem viděl jednou a od té doby radši předstírám že neexistuje. Po jednom z maratonů kdy na mě přišla chuť si filmový zážitek ještě trochu prodloužit, jsem tedy na DH zapátral po nějaké té hře z hračkového univerza a rozhodl se nakonec, i kvůli stáří ostatních her, právě pro herní zpracování posledního dobrého dílu ;)
Nad grafikou se nemá moc cenu rozepisovat tak jen krátce: Celá hra vypadá stejně jako film, tudíž výborně, ostatně jako vše od Pixaru a i animace věrně kopírují typické pohyby a schopnosti postav. I prostředí levelů je v duchu filmů vypracováno do detailu a tak si oko hráčovo nemá nač stěžovat. O zvuku a hudbě to platí jakbysmet.
Stejně dobře je na tom i hratelnost. U ovládání je sice znát “pachuť“ po konzoli ale není to nic co by se nedalo zvládnout. S kamerou se dá většinou volně pohybovat a v pasážích kdy ne je umístěna poměrně dobře. Herní náplň tvoří z velké části mé oblíbené akrobatické pasáže kdy je zapotřebí někam doskákat, proložené souboji s různými protivníky i zákeřnými stroji atd. Vybrané části bych se pak nebál označit za originální a téměř geniální. Celkem neokoukaným prvkem je i přepínání mezi postavami a i když jsem striktně single-player hráč, věřím že tady by mě koop režim s dalšími hráči bavil.
Příběh částečně sleduje dějovou linku předlohy a částečně ji velice vkusně doplňuje, což je vlastně věc kvůli které hlavně jsem do hry šel a tvůrci tak naplnily mé očekávání na výbornou. Nechybí ani humor a občasné pomrkávání po předcházejících snímcích a tak je i v tomto ohledu titul naprosto skvělý. Herní doba je tak akorát aby jste si hru dostatečně užily ale zároveň nezačala nudit a sbírat se dají i nějaké ty bonusy.
Toy Story 3 Videogame je více než důstojným doplněním filmu potažmo i celé série a svou nápaditostí ale zároveň nenáročností dokázala přesně to co se od hry z tohoto světa očekává. Tedy skvěle pobavit a zároveň dát na chvíli zapomenout na okolní svět se všemi starostmi a probudit v hráči znovu dítě které si chce ze všeho nejvíc prostě jen hrát. A to se zvláště na sklonku jednoho s nejšílenějších roků co většina z nás pamatuje (ano mluvím o 2020) hodí víc než kdy jindy.
Nad grafikou se nemá moc cenu rozepisovat tak jen krátce: Celá hra vypadá stejně jako film, tudíž výborně, ostatně jako vše od Pixaru a i animace věrně kopírují typické pohyby a schopnosti postav. I prostředí levelů je v duchu filmů vypracováno do detailu a tak si oko hráčovo nemá nač stěžovat. O zvuku a hudbě to platí jakbysmet.
Stejně dobře je na tom i hratelnost. U ovládání je sice znát “pachuť“ po konzoli ale není to nic co by se nedalo zvládnout. S kamerou se dá většinou volně pohybovat a v pasážích kdy ne je umístěna poměrně dobře. Herní náplň tvoří z velké části mé oblíbené akrobatické pasáže kdy je zapotřebí někam doskákat, proložené souboji s různými protivníky i zákeřnými stroji atd. Vybrané části bych se pak nebál označit za originální a téměř geniální. Celkem neokoukaným prvkem je i přepínání mezi postavami a i když jsem striktně single-player hráč, věřím že tady by mě koop režim s dalšími hráči bavil.
Příběh částečně sleduje dějovou linku předlohy a částečně ji velice vkusně doplňuje, což je vlastně věc kvůli které hlavně jsem do hry šel a tvůrci tak naplnily mé očekávání na výbornou. Nechybí ani humor a občasné pomrkávání po předcházejících snímcích a tak je i v tomto ohledu titul naprosto skvělý. Herní doba je tak akorát aby jste si hru dostatečně užily ale zároveň nezačala nudit a sbírat se dají i nějaké ty bonusy.
Toy Story 3 Videogame je více než důstojným doplněním filmu potažmo i celé série a svou nápaditostí ale zároveň nenáročností dokázala přesně to co se od hry z tohoto světa očekává. Tedy skvěle pobavit a zároveň dát na chvíli zapomenout na okolní svět se všemi starostmi a probudit v hráči znovu dítě které si chce ze všeho nejvíc prostě jen hrát. A to se zvláště na sklonku jednoho s nejšílenějších roků co většina z nás pamatuje (ano mluvím o 2020) hodí víc než kdy jindy.
galaxi
RNDr. Gunár Pavel
ZabijackyKafe
