Vedete své obyvatele ke stavbě a zvelebování svého království, chráníte si své teritorium a rozšiřujete ho, staráte se o své poddané.
Legendární RTS, která ovlivnila žánr jako celek a zkombinovala principy, které nebyly do té doby běžné. Stavíte stavby zajišťující stabilitu království, těžíte suroviny za pomoci hledačů surovin, staráte se o potraviny, budujete cesty po kterých se vaši pracanti pohybují, budujete obranou složku a chráníte své území. Vše v (na svou dobu) příjemné barevné grafice s možností pohybu velkého množství charakterů.
Legendární RTS, která ovlivnila žánr jako celek a zkombinovala principy, které nebyly do té doby běžné. Stavíte stavby zajišťující stabilitu království, těžíte suroviny za pomoci hledačů surovin, staráte se o potraviny, budujete cesty po kterých se vaši pracanti pohybují, budujete obranou složku a chráníte své území. Vše v (na svou dobu) příjemné barevné grafice s možností pohybu velkého množství charakterů.
Vedete své obyvatele ke stavbě a zvelebování svého království, chráníte si své teritorium a rozšiřujete ho, staráte se o své poddané.
Legendární RTS, která ovlivnila žánr jako celek a zkombinovala principy, které nebyly do té doby běžné. Stavíte stavby zajišťující stabilitu království, těžíte suroviny za pomoci hledačů surovin, staráte se o potraviny, budujete cesty po kterých se vaši pracanti pohybují, budujete obrannou složku a chráníte své území. Vše v (na svou dobu) příjemné barevné grafice s možností pohybu velkého množství charakterů.
Legendární RTS, která ovlivnila žánr jako celek a zkombinovala principy, které nebyly do té doby běžné. Stavíte stavby zajišťující stabilitu království, těžíte suroviny za pomoci hledačů surovin, staráte se o potraviny, budujete cesty po kterých se vaši pracanti pohybují, budujete obrannou složku a chráníte své území. Vše v (na svou dobu) příjemné barevné grafice s možností pohybu velkého množství charakterů.
Vedete své obyvatele ke stavbě a zvelebování svého království, chráníte si své teritorium a rozšiřujete ho, staráte se o své poddané.
Legendární RTS, která ovlivnila žánr jako celek a zkombinovala principy, které nebyly do té doby běžné. Stavíte stavby zajišťující stabilitu království, těžíte suroviny za pomoci hledačů surovin, staráte se o potraviny, budujete cesty po kterých se vaši pracanti pohybují, budujete obrannou složku a chráníte své území. Vše v (na svou dobu) příjemné barevné grafice s možností pohybu velkého množství charakterů.
Legendární RTS, která ovlivnila žánr jako celek a zkombinovala principy, které nebyly do té doby běžné. Stavíte stavby zajišťující stabilitu království, těžíte suroviny za pomoci hledačů surovin, staráte se o potraviny, budujete cesty po kterých se vaši pracanti pohybují, budujete obrannou složku a chráníte své území. Vše v (na svou dobu) příjemné barevné grafice s možností pohybu velkého množství charakterů.
Tato legendární strategie od vývojářů ze studia Blue Byte Software vykoukla na PC svět v roce 1994 a představila hráčům do té doby nevídané herní principy.
Hráč se zhostil role "krále" v neurčitém království, vybral si místo na postavení hlavního zámku a dále už bylo na něm, jak svoji říši rozšíří. Hranice říše byly pouze kousek od zámku, proto bylo nutné u nich postavit kasárna, které po obsazení vojáky posunuly hranice území o kus dál. Kasárna ale pro své postavení potřebují dřevo, je tedy potřeba stavět dřevorubce, který obstará klády a rovněž pilu, která surové dřevo přemění na krásná prkna.
Stejný princip funguje prakticky se vším. Chcete jídlo? Fajn, postavte farmu, která obstará obilí. To je ale nutné v mlýnu namlít na mouku a to posléze poslat do pekárny, odkud už budou proudit bochníky voňavého chleba.
Dostupných budov byla celá řada a všechny musely být spojeny cestami. Hranice cest byly označeny praporky a mezi každými dvěma praporky stál jeden osadník, který přenášel zboží od jednoho praporku k druhému.
Pokud se střetly hranice dvou hráčů (na mapě mohli být až čtyři), bylo možné na protivníkovy vojenské budovy poslat vojáky. Boj probíhal značně zjednodušeně a spíše symbolicky, ale i tak bylo možné vytrénovat (dodáním dostatečného množství zlata) několik hodností vojáků, z nich každý nový stupeň vydržel více zásahů.
Hra podporovala i hru dvou hráčů na jednom monitoru formou split-screenu.
Hráč se zhostil role "krále" v neurčitém království, vybral si místo na postavení hlavního zámku a dále už bylo na něm, jak svoji říši rozšíří. Hranice říše byly pouze kousek od zámku, proto bylo nutné u nich postavit kasárna, které po obsazení vojáky posunuly hranice území o kus dál. Kasárna ale pro své postavení potřebují dřevo, je tedy potřeba stavět dřevorubce, který obstará klády a rovněž pilu, která surové dřevo přemění na krásná prkna.
Stejný princip funguje prakticky se vším. Chcete jídlo? Fajn, postavte farmu, která obstará obilí. To je ale nutné v mlýnu namlít na mouku a to posléze poslat do pekárny, odkud už budou proudit bochníky voňavého chleba.
Dostupných budov byla celá řada a všechny musely být spojeny cestami. Hranice cest byly označeny praporky a mezi každými dvěma praporky stál jeden osadník, který přenášel zboží od jednoho praporku k druhému.
Pokud se střetly hranice dvou hráčů (na mapě mohli být až čtyři), bylo možné na protivníkovy vojenské budovy poslat vojáky. Boj probíhal značně zjednodušeně a spíše symbolicky, ale i tak bylo možné vytrénovat (dodáním dostatečného množství zlata) několik hodností vojáků, z nich každý nový stupeň vydržel více zásahů.
Hra podporovala i hru dvou hráčů na jednom monitoru formou split-screenu.
Tato legendární strategie od vývojářů ze studia Blue Byte Software vykoukla na PC svět v roce 1994 a představila hráčům do té doby nevídané herní principy.
Hráč se zhostil role "krále" v neurčitém království, vybral si místo na postavení hlavního zámku a dále už bylo na něm, jak svoji říši rozšíří. Hranice říše byly pouze kousek od zámku, proto bylo nutné u nich postavit kasárna, které po obsazení vojáky posunuly hranice území o kus dál. Kasárna ale pro své postavení potřebují dřevo, je tedy potřeba stavět dřevorubce, který obstará klády a rovněž pilu, která surové dřevo přemění na krásná prkna.
Stejný princip funguje prakticky se vším. Chcete jídlo? Fajn, postavte farmu, která obstará obilí. To je ale nutné v mlýnu namlít na mouku a to posléze poslat do pekárny, odkud už budou proudit bochníky voňavého chleba.
Dostupných budov byla celá řada a všechny musely být spojeny cestami. Hranice cest byly označeny praporky a mezi každými dvěma praporky stál jeden osadník, který přenášel zboží od jednoho praporku k druhému.
Pokud se střetly hranice dvou hráčů (na mapě mohli být až čtyři), bylo možné na protivníkovy vojenské budovy poslat vojáky. Boj probíhal značně zjednodušeně a spíše symbolicky, ale i tak bylo možné vytrénovat (dodáním dostatečného množství zlata) několik hodností vojáků, z nich každý nový stupeň vydržel více zásahů.
Hra podporovala i hru dvou hráčů na jednom monitoru formou split-screenu.
Hráč se zhostil role "krále" v neurčitém království, vybral si místo na postavení hlavního zámku a dále už bylo na něm, jak svoji říši rozšíří. Hranice říše byly pouze kousek od zámku, proto bylo nutné u nich postavit kasárna, které po obsazení vojáky posunuly hranice území o kus dál. Kasárna ale pro své postavení potřebují dřevo, je tedy potřeba stavět dřevorubce, který obstará klády a rovněž pilu, která surové dřevo přemění na krásná prkna.
Stejný princip funguje prakticky se vším. Chcete jídlo? Fajn, postavte farmu, která obstará obilí. To je ale nutné v mlýnu namlít na mouku a to posléze poslat do pekárny, odkud už budou proudit bochníky voňavého chleba.
Dostupných budov byla celá řada a všechny musely být spojeny cestami. Hranice cest byly označeny praporky a mezi každými dvěma praporky stál jeden osadník, který přenášel zboží od jednoho praporku k druhému.
Pokud se střetly hranice dvou hráčů (na mapě mohli být až čtyři), bylo možné na protivníkovy vojenské budovy poslat vojáky. Boj probíhal značně zjednodušeně a spíše symbolicky, ale i tak bylo možné vytrénovat (dodáním dostatečného množství zlata) několik hodností vojáků, z nich každý nový stupeň vydržel více zásahů.
Hra podporovala i hru dvou hráčů na jednom monitoru formou split-screenu.
Tato legendární strategie od vývojářů ze studia Blue Byte Software vykoukla na PC svět v roce 1994 a představila hráčům do té doby nevídané herní principy.
Hráč se zhostil role "krále" v neurčitém království, vybral si místo na postavení hlavního zámku a dále už bylo na něm, jak svoji říši rozšíří. Hranice říše byly pouze kousek od zámku, proto bylo nutné u nich postavit kasárna, které po obsazení vojáky posunuly hranice území o kus dál. Kasárna ale pro své postavení potřebují dřevo, je tedy potřeba stavět dřevorubce, který obstará klády a rovněž pilu, která surové dřevo přemění na krásná prkna.
Stejný princip funguje prakticky se vším. Chcete jídlo? Fajn, postavte farmu, která obstará obilí. To je ale nutné v mlýnu namlít na mouku a to posléze poslat do pekárny, odkud už budou proudit bochníky voňavého chleba.
Dostupných budov byla celá řada a všechny musely být spojeny cestami. Hranice cest byly označeny praporky a mezi každými dvěma praporky stál jeden osadník, který přenášel zboží od jednoho praporku k druhému.
Pokud se střetly hranice dvou hráčů (na mapě mohli být až čtyři), bylo možné na protivníkovy vojenské budovy poslat vojáky. Boj probíhal značně zjednodušeně a spíše symbolicky, ale i tak bylo možné vytrénovat (dodáním dostatečného množství zlata) několik hodností vojáků, z nich každý nový stupeň vydržel více zásahů.
Hra podporovala i hru dvou hráčů na jednom monitoru formou split-screenu.
V roce 1996 série pokračovala hrou The Settlers II: Veni, Vidi, Vici.
Hráč se zhostil role "krále" v neurčitém království, vybral si místo na postavení hlavního zámku a dále už bylo na něm, jak svoji říši rozšíří. Hranice říše byly pouze kousek od zámku, proto bylo nutné u nich postavit kasárna, které po obsazení vojáky posunuly hranice území o kus dál. Kasárna ale pro své postavení potřebují dřevo, je tedy potřeba stavět dřevorubce, který obstará klády a rovněž pilu, která surové dřevo přemění na krásná prkna.
Stejný princip funguje prakticky se vším. Chcete jídlo? Fajn, postavte farmu, která obstará obilí. To je ale nutné v mlýnu namlít na mouku a to posléze poslat do pekárny, odkud už budou proudit bochníky voňavého chleba.
Dostupných budov byla celá řada a všechny musely být spojeny cestami. Hranice cest byly označeny praporky a mezi každými dvěma praporky stál jeden osadník, který přenášel zboží od jednoho praporku k druhému.
Pokud se střetly hranice dvou hráčů (na mapě mohli být až čtyři), bylo možné na protivníkovy vojenské budovy poslat vojáky. Boj probíhal značně zjednodušeně a spíše symbolicky, ale i tak bylo možné vytrénovat (dodáním dostatečného množství zlata) několik hodností vojáků, z nich každý nový stupeň vydržel více zásahů.
Hra podporovala i hru dvou hráčů na jednom monitoru formou split-screenu.
V roce 1996 série pokračovala hrou The Settlers II: Veni, Vidi, Vici.
Tato legendární strategie od vývojářů ze studia Blue Byte Software vykoukla na PC svět v roce 1994 a představila hráčům do té doby nevídané herní principy.
Hráč se zhostil role "krále" v neurčitém království, vybral si místo na postavení hlavního zámku a dále už bylo na něm, jak svoji říši rozšíří. Hranice říše byly pouze kousek od zámku, proto bylo nutné u nich postavit kasárna, které po obsazení vojáky posunuly hranice území o kus dál. Kasárna ale pro své postavení potřebují dřevo, je tedy potřeba stavět dřevorubce, který obstará klády a rovněž pilu, která surové dřevo přemění na krásná prkna.
Stejný princip funguje prakticky se vším. Chcete jídlo? Fajn, postavte farmu, která obstará obilí. To je ale nutné v mlýnu namlít na mouku a to posléze poslat do pekárny, odkud už budou proudit bochníky voňavého chleba.
Dostupných budov byla celá řada a všechny musely být spojeny cestami. Hranice cest byly označeny praporky a mezi každými dvěma praporky stál jeden osadník, který přenášel zboží od jednoho praporku k druhému.
Pokud se střetly hranice dvou hráčů (na mapě mohli být až čtyři), bylo možné na protivníkovy vojenské budovy poslat vojáky. Boj probíhal značně zjednodušeně a spíše symbolicky, ale i tak bylo možné vytrénovat (dodáním dostatečného množství zlata) několik hodností vojáků, z nich každý nový stupeň vydržel více zásahů.
Hra podporovala i hru dvou hráčů na jednom monitoru formou split-screenu.
V roce 1996 série pokračovala hrou The Settlers II: Veni, Vidi, Vici.
Hráč se zhostil role "krále" v neurčitém království, vybral si místo na postavení hlavního zámku a dále už bylo na něm, jak svoji říši rozšíří. Hranice říše byly pouze kousek od zámku, proto bylo nutné u nich postavit kasárna, které po obsazení vojáky posunuly hranice území o kus dál. Kasárna ale pro své postavení potřebují dřevo, je tedy potřeba stavět dřevorubce, který obstará klády a rovněž pilu, která surové dřevo přemění na krásná prkna.
Stejný princip funguje prakticky se vším. Chcete jídlo? Fajn, postavte farmu, která obstará obilí. To je ale nutné v mlýnu namlít na mouku a to posléze poslat do pekárny, odkud už budou proudit bochníky voňavého chleba.
Dostupných budov byla celá řada a všechny musely být spojeny cestami. Hranice cest byly označeny praporky a mezi každými dvěma praporky stál jeden osadník, který přenášel zboží od jednoho praporku k druhému.
Pokud se střetly hranice dvou hráčů (na mapě mohli být až čtyři), bylo možné na protivníkovy vojenské budovy poslat vojáky. Boj probíhal značně zjednodušeně a spíše symbolicky, ale i tak bylo možné vytrénovat (dodáním dostatečného množství zlata) několik hodností vojáků, z nich každý nový stupeň vydržel více zásahů.
Hra podporovala i hru dvou hráčů na jednom monitoru formou split-screenu.
V roce 1996 série pokračovala hrou The Settlers II: Veni, Vidi, Vici.