Artran
Osud a nahodilost, tradice a pokrok, šlechta a obyčejný lid, který musí se shrbeným hřbetem snášet svoji pokornou roli - svět plný rozporů, do kterého se rodí dítě, nepopsaný list. Ale s každým listem, s každou stránkou je dítě úplnější a popsanější - dítě, mladík, dospělý muž. Tvárná hmota pro hráčovy ruce, ve kterých třímá možnost volby. Možnost jít s proudem nebo proti němu; a když proti, tak zpříma se zdviženým mečem, pokorně s kněžsky napřaženýma rukama anebo potají a snovat přitom síť manipulací...
Existuje jedna stará interactive fiction z r. 1986 (Alter Ego), ve které různými volbami utváříte život své postavy od narození až do smrti. Život a utrpení sira Branteho je ve své podstatě její nástupce a je úžasné sledovat, kam se žánr CYOA (Choose Your Own Adventure) za tu dobu posunul. Už když hru spustíte, není možné být neokouzlen krásným uživatelským rozhraním, kde se text hry propisuje do knihy s nádherně vyvedenými záložkami a ilustracemi připomínajícími černobílé dřevorytiny. Způsob, jakým je tato veskrze textová hra graficky prezentována je naprosto příkladný a je škoda, že podobný grafický vzhled nemají např. hry studia Choice of Games. Stejně tak výborný je i zvukový a hudební doprovod.
Hra je rozdělena do několika životních etap, které vrcholí revolucí a vaší účastí v ní. Jaká bude ale vaše role, je skutečně na vás, protože od útlého dětství formujete vašeho hrdinu, který vyrůstá v rodině soudce. Ten se vzepřel vůli svého otce a po smrti své první ženy se oženil s neurozenou dívkou a vy jste jejich potomkem. Problém je, že zatímco první žena vašeho otce byla urozená a jejich syn, váš nevlastní bratr, se automaticky řadí ke šlechtě, vy, jehož matka je neurozená, můžete do šlechtického stavu vstoupit pouze příkladnou službou císařství. Toto napětí pravidly daných tradicí a možností se jim vzepřít se manifestuje v různých společenských aspektech a to včetně náboženství, které je dalším důležitým prvkem hry. Postupně totiž může dojít až ke schizmatu a je opět na vás na jaké straně víry budete stát.
Hra si bere inspiraci z doby francouzské revoluce a obecně je v ní mnoho inspiračních vlivů z evropské kultury - vždyť i samotný název hry odkazuje na tzv. buildungsroman, kde mladý hrdina postupně prochází formativními událostmi utvářejícími jeho charakter. Jedná se přitom ale o fantasy (či spíše low fantasy) situované do fiktivního světa, což tvůrcům umožnilo nebýt svázán historickými omezeními a volněji se pohybovat při sledování témat hry. Pro mě osobně je ovšem toto přeci jen jisté zklamání - rád bych si totiž konečně zahrál interactive fiction, která je podobně sebevědomá, ale nebojí se vystoupit z žánrových hranic. Hry jako Suzerain nebo Sir Brante jsou k nim už jen krůčkem.
Co se týče stylu hry, je o něco slabší, než například výše zmíněný Suzerain či obzvláště nedávný Citizen Sleeper. Je to možná dáno tím, že hra je původně ruská a teprve později byla přeložena do angličtiny. Tam, kde je ale styl hry místy strohý a schází mu subtilnost a lyrika, tam se tvůrcům podařilo dosáhnout větší komplexnosti situacemi, ke kterým v příběhu dochází a které nejsou triviální - tvoří naopak poměrně komplexní sociální, filozofické, teologické a psychologické pozadí celé hry. Čekají vás rozhodnutí, která vůbec nejsou snadná, a to, co nejprve vypadá jako hrdinná cesta, se může obrátit v pravý opak. Nic tedy není úplně černobílé a postavy, které na své životní pouti potkáte, jsou plnokrevní ve svých lidských vášních. Což společně se zmíněným fatastickým audiovizuálem řadí Sira Branteho na špičku současných her, které usilují o textovou interaktivitu.
Existuje jedna stará interactive fiction z r. 1986 (Alter Ego), ve které různými volbami utváříte život své postavy od narození až do smrti. Život a utrpení sira Branteho je ve své podstatě její nástupce a je úžasné sledovat, kam se žánr CYOA (Choose Your Own Adventure) za tu dobu posunul. Už když hru spustíte, není možné být neokouzlen krásným uživatelským rozhraním, kde se text hry propisuje do knihy s nádherně vyvedenými záložkami a ilustracemi připomínajícími černobílé dřevorytiny. Způsob, jakým je tato veskrze textová hra graficky prezentována je naprosto příkladný a je škoda, že podobný grafický vzhled nemají např. hry studia Choice of Games. Stejně tak výborný je i zvukový a hudební doprovod.
Hra je rozdělena do několika životních etap, které vrcholí revolucí a vaší účastí v ní. Jaká bude ale vaše role, je skutečně na vás, protože od útlého dětství formujete vašeho hrdinu, který vyrůstá v rodině soudce. Ten se vzepřel vůli svého otce a po smrti své první ženy se oženil s neurozenou dívkou a vy jste jejich potomkem. Problém je, že zatímco první žena vašeho otce byla urozená a jejich syn, váš nevlastní bratr, se automaticky řadí ke šlechtě, vy, jehož matka je neurozená, můžete do šlechtického stavu vstoupit pouze příkladnou službou císařství. Toto napětí pravidly daných tradicí a možností se jim vzepřít se manifestuje v různých společenských aspektech a to včetně náboženství, které je dalším důležitým prvkem hry. Postupně totiž může dojít až ke schizmatu a je opět na vás na jaké straně víry budete stát.
Hra si bere inspiraci z doby francouzské revoluce a obecně je v ní mnoho inspiračních vlivů z evropské kultury - vždyť i samotný název hry odkazuje na tzv. buildungsroman, kde mladý hrdina postupně prochází formativními událostmi utvářejícími jeho charakter. Jedná se přitom ale o fantasy (či spíše low fantasy) situované do fiktivního světa, což tvůrcům umožnilo nebýt svázán historickými omezeními a volněji se pohybovat při sledování témat hry. Pro mě osobně je ovšem toto přeci jen jisté zklamání - rád bych si totiž konečně zahrál interactive fiction, která je podobně sebevědomá, ale nebojí se vystoupit z žánrových hranic. Hry jako Suzerain nebo Sir Brante jsou k nim už jen krůčkem.
Co se týče stylu hry, je o něco slabší, než například výše zmíněný Suzerain či obzvláště nedávný Citizen Sleeper. Je to možná dáno tím, že hra je původně ruská a teprve později byla přeložena do angličtiny. Tam, kde je ale styl hry místy strohý a schází mu subtilnost a lyrika, tam se tvůrcům podařilo dosáhnout větší komplexnosti situacemi, ke kterým v příběhu dochází a které nejsou triviální - tvoří naopak poměrně komplexní sociální, filozofické, teologické a psychologické pozadí celé hry. Čekají vás rozhodnutí, která vůbec nejsou snadná, a to, co nejprve vypadá jako hrdinná cesta, se může obrátit v pravý opak. Nic tedy není úplně černobílé a postavy, které na své životní pouti potkáte, jsou plnokrevní ve svých lidských vášních. Což společně se zmíněným fatastickým audiovizuálem řadí Sira Branteho na špičku současných her, které usilují o textovou interaktivitu.
yenn
Wild One
Adieu
SpaceMoomin
