Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • GB 70
Herní výzva 2026 - 7. Odkojený klasikou

Nuž... keby som sa narodil len o dva roky neskôr, mal by som na výber asi oveľa väčšie množstvo klasík, ktoré som si už dávno chcel vyskúšať. Ale nakoľko som potreboval nájsť hru, ktorá by vyšla v čase kedy som sa narodil (t.j. 1988) tak dokopy som našiel vo svojej kolekcii len jednu hru, ktorá by spĺňala toto zadanie, a tým bol Super Mario Land z 1989. Neviem ako na tom boli svojho času NES verzie Maria, ktoré pôsobia z toho čo som videl na Youtube už svojho času oveľa prepracovanejšie. Táto verzia je síce určite klasikou, no v žiadnom prípade nedosahuje na svojich nástupcov pre GBC alebo GBA. Nechcem to hre ale nejako výraznejšie vyčítať, pretože nemôže zato kedy vyšla. Súčasne sa ale pozriem na Super Mario Bros. 3 z roku 1988 pre NES... a tie rozdiely sú tu už oveľa badateľnejšie. Stále však platí, že išlo o jednu z úplne prvých hier pre vtedy úplne novú ručnú konzolu Game Boy.

Super Mario Land dokopy ponúka len 12 levelov, kde každý svet je na konci zakončený boss súbojom. Mario v tomto prípade nezachraňuje princeznú Peach ale Daisy. Dizajnovo sú levely trochu chabé a najmä mám pocit, že v niektorých moemntoch má hra nie najlepšie reakcie. Niekedy sa postava posunie sama od seba proste kúsok ďalej alebo sa aktivuje padajúca plošina bez toho aby ste na nej stáli a podobne. Zato hudba sa mi dodnes páči. Či už počas egyptskej atmosféry alebo aj v druhom svete. Hra má aj niekoľko celkom solídnych výziev, ale nie je zase nejako extra náročná.

Najmä však na konci vytiahne úplne nečakane 2 boss súboje, kedy som musel skutočne poriadne pružne reagovať, aby to nejako šlapalo. V čase, keď som to hral prvýkrát ma táto hra fakt bavila a rád som ju prechádzal znovu. Dnes by som povedal, že prvé dva svety sú fajn, v treťom a štvrtom sa už začínajú trochu viac prejavovať limity GB kaziet a v podstate aj samotných konzol. Bol rok 1989 a táto technológia nemala ešte ani len rok od svojho vzniku. Ak máte záujem vidieť prvú Mario hru pre GB konzolu, tak tomuto dajte šancu. Ak by ste chceli ale kvalitný zážitok zo sveta Maria, skôr by som odporúčal NES hry, prípadne aj pokračovania Super Mario Landu, ktoré už boli technicky prepracovanejšie. Táto jednohubka však na jednu hodinu celkom dokáže zabaviť. Len je na tom vidieť, že technológia bola ešte len vo svojich začiatkoch.
+13
  • GB 90
Po rozšiřování herních obzorů s Nintendem Switch, jsem si pořídil původního Game Boye DMG a k tomu pár kultovních her, mezi nimi i tento launchový titul. Chtěl jsem si hru užít stejně jako před 35 lety, odehráno tedy bez emulátoru a na původním displeji (tedy jen za dne, nejlépe venku). Super Mario Land je na dnešní poměry kratičká hra (i v porovnání s navazujícími hrami na GB) o délce do půl hodiny. Stejně jako bylo na tehdejší dobu zvykem, délka se vyvažuje krutou obtížností. Dokončení zabere hodně neúspěšných pokusů, povedlo se mi dosáhnout na GAME OVER možná tak na 10. pokus, po půl roce od prvního pokusu. Nicméně pocit z vítězství byl stejně příjemný jako když jsem za Alyx setřásl Jeffa.

Jak se hraje Mario asi nemusím představovat. Umí skákat, sprintovat, zašlapovat, rozbíjet, sbírat mince, lézt do trubek, občas střílet, ale také padat do propastí, lávy a umírat při jakémkoliv kontaktu s nepříteli. (Pokud jste však předtím nesebrali houbičku, které je ale alespoň ze začátku docela těžké najít).

Velká část úspěchu tkví v tom si co nejdéle udržet "květinkového" Maria, který umí střílet, pak je hra relativně jednoduchá. Ale jakmile jednou zemřete, získat květinku zpět může být problém. Hru se dá dokončit jedině tak, že se postupně naučíte, kde se nachází který bonus, jak vyzrát na stále nebezpečnější nepřátele a jak nejlépe projít jednotlivé tuhé pasáže. Na ukládání zde zapomeňte, stejně jako na nějaké "zkratky", každý pokus musíte jít pěkně od začátku. Ke konci jsem tedy do posledního světa vstupoval bez ztráty kytičky a s nasyslenými 30 životy a doufal, že to už tentokrát opravdu bude stačit.

Pár much by se dalo vytknout, ale chápu, že v té době byl hlavní limit hardware. Podle mě i je to po tak dlouhé době stále zábavná hra a mohu doporučit všem, kdo si chtějí odpočinout od moderních her. Neuvěřitelné, kolik toho autoři tehdá nacpali do pár desítek kilobajtů.

Pro: jednoduchá pravidla hry, stále nové prvky, shmup pasáže, krátká hrací doba (každý pokus akorát na 15 minut), pěkná hudba, někde i různé trasy průchodu levelem, radost ze závěrečných titulků

Proti: nekonzistentní pohyb (někdy spadne Mario rychle), časem je otravné pokaždé absolvovat znovu první jednodušší levely

+10