Komentáře

Stellar Blade mě bavil mnohem víc, než jsem čekal a po Lies of P se další korejské studio dokázalo svým debutem hodně trefit do mého vkusu. Tentokrát se nejedná o soulslike, já bych hru naopak nejjednodušeji přirovnal k moderním God of War hrám. Kromě tří posledních bossů, kdy jsem uvažoval chvilku o změně obtížnosti na easy (nakonec sem nevyměknul a zvládl to s guidy z youtube) se nejedná vůbec o obtížnou hru, jakýkoliv soupeř vám dokáže naložit, ale po trošce tréninku se dá naučit snadné uskakování a vykrývání a žádný boss kromě zmíněných tří posledních mi nezabral víc jak 10 pokusů a většina šla po třech pokusech dolů.

Před vydáním hry se nejvíc řešil vzhled a oblečky hlavní hrdinky a skvělý soundrack. Já jsem z toho získal dojem, že ty oblečky dávájí EVE nějaké bonusy nebo postihy, ale je to pouze kosmetika a můžete si panenku obléct, jak se vám líbí. EVE vypadá nádherně, vlasy vlají, kozy se třepou, ale jinak se chová jako normální kladná postava jakékoliv hry (kdyby to dostali do pracek tvůrci Bayonety, tak ti by si s ní jinak vyhráli) a po chvíli jsem ji už vnímal jako jakýkoliv hlavní charakter a snažil se hlavně učit poměrně rozsáhlý soubojový systém, než abych ji očumoval.

EVE používá jeden meč a později přibude dron na střelné útoky, základem jsou komba lehkých a těžkých útoků. Ty dobíjí skilly zvané beta, které jsou 4 (podržení L1 + některé ze čtyř tlačítek), nejvíc jsem využíval dva těžké útoky po sobě, nebo omračující útok, který dokázal ochromit i bosse, poté přibyly další skilly, které se nabíjeli přesným uskakováním (podržení R1 + některé ze čtyř tlačítek) a asi v polovině hry ultimátka, kdy se EVE na nějaký čas proměnila v nesmrtelnou sekačku. Do toho na lékarničky a granáty a střelba a v pozdějších fázích hry to byl opravdu koncert všech tlačítek na gamepadu. Každý z těchto druhů skillu měl svůj menší skill tree, který zvyšoval sílu útoků, rychlost dobíjení a podobně. Celkově souboják byl hodně hodně zábavný a neomrzel mě celou dobu mého zhruba 40 hodinového hraní. Nepřátel je velké množství od mechanických pavouků, po různé druhy lidských a zvířecích nepřátel až po jednotlivé velmi vzhledově i pohybově a soubojově rozdílné bossy.

Zmíněná hudba, kterou dělal tuším skladatel Nier Automata, byla fantastická, mix zpívané a instrumentální mě donutil si několik písníček přidat do spotify. Graficky je hra nádherná, kromě všech přepálených ženských postav jsou krásné i lokace (město, poušť, rozbité trosky a pár dalších). Příběh mě bavil, i když byl předvídatelný a v mnoha podobách viděný jinde. Nepřátelé zvaní Naytiba napadají zbytky obyvatel poničené země a z orbitu jsou vyslány bojovnice, mezi kterými je naše EVE, aby zbytky lidstva ochránily, nicméně po výsadku jsou téměř všechny zabity a zbývá jenom EVE, aby to nasadila zpátky na koleje.

Moc vlastně nevím, co hře vytýkat. Hrací doba ideální, držela mě celou dobu, i jsem celkem vyzobával vedlejšáky, i když například na fotografické výzvy nebo sbírání plechovak s nápoji jsem se vyprdl. Bavily mě zajímavé vedlejší postavy a i dobře vyprávěný jednoduchý příběh. Výkladní skříní hry je její soubojový systém, hra skvěle vypadá a zní a těším se na další hru od Shift Up, ideálně asi pokračování. Tak uvidíme, s čím se vytasí příště.