StarDrive

Stardrive zpočátku vypadá jako moc povedená hra, která šlape na paty takovým značkám, jako třeba Galactic Civilizations. Při delším hraní ale lze zjistit, že to příslovečné šlapání na paty není reálný fakt, ale spíše ... ambice. A ano, tento komentář bude spíše recenze :))

Zaprvé je důležité uvědomit si, že hra nemá sama o sobě kampaň a vsází tedy na znovuhratelnost. Hráč si klasicky vybere rasu, z celkem nepřehledně zpracovaného menu různé vlastnosti do začátku, velikost galaxie, obtížnost hry, hustotu planet...všechno, co lze od 4X strategie čekat. Pak je vržen do akce.

Ač se pro podobnou hru přímo nabízí systém "na kola", zde je všechno real-time s možností pauzy. Kola jsou hrou ale tak jako tak počítána, protože se od nich odvíjí např. průběh výzkumu (počet bodů za kolo), nebo získávání peněz za daně do "globální pokladny" (peníze za kolo). Hráč dále kolonizuje planety, na nich staví budovy, které mají rozličné charakteristiky, a nakonec staví i válečné lodě.

Důležité je vyvážit na planetě ekonomiku dle potřeby. Ta se skládá ze tří částí - jídlo, produkce a výzkum. Jídlo je spotřebováváno kolonisty, produkce se používá na stavbu (započítává se také do celkového výdělku rasy) a za výzkumné body se urychluje celkový proces zkoumání. Příjemné je, že lze jednotlivé planety zaměřit na určitou úlohu - takže může existovat úrodná planeta, která se bude soustředit na produkci potravin a bude pomocí transportů zásobovat ostatní planety.

Dále je nutno zkoumat. Výzkumný strom je vcelku rozlehlý, ale než se člověk dostane k zajímavější technice (větší trupy, lepší zbraně, nové budovy), trvá to setsakramentsky dlouho (mně se tedy pravidelně stávalo, že jsem byl v žebříčku první v oblasti výzkumu, ale zadek mi nakopal každý, protože jsem neměl flotilu).

Moc se mi líbí zpracování diplomatické obrazovky. Nenabízí sice žádné převratné možnosti, ale jednotlivé rasy jsou tam krásně zobrazeny. Věc, která může ovlivnit diplomatické vztahy, jsou špioni. Ty lze posílat na rozličné mise, které mají souhrnně poškodit druhou stranu. Zároveň je třeba bránit se před cizími špiony.

Moc se mi líbí zautomatizování úkonů, které je ve hře zahrnuto. Pokud k tomu dá hráč svolení, může přidělit planetám guvernéry, kteří budou dle svého zaměření pokračovat ve výstavbě infrastruktury. Dále je možné zautomatizovat kolonizaci planet, průzkum galaxie, obranu teritoria, stavbu obchodních lodí a (to nejlepší) stavbu "warpových dálnic", které urychlí cesty mezi soustavami.

Hlavním tahákem je ale stavba vesmírných lodí. Musím uznat, že je to aspekt, který se povedl asi nejvíce. Je na výběr z několika trupů, které se liší velikostí. Pak už se hráč snaží z množství součástí poskládat co nejmocnější koráb. Je nutné rozvést po celé lodi elektřinu, připojit motory, sklady na munici, můstek, štíty, pancíř...zde se autoři opravdu rozšoupli. Kdyby se pak někomu nechtělo navrhovat lodě od píky, hra obsahuje spoustu předpřipravených šablon. Sympatické je, že každá součást má opravdu na funkci lodi efekt, a při bojích je možné pozorovat, které části lodi jsou poškozené.

Teď už ale nastal čas na kritiku. Ač Stardrive působí propracovaně, je v řadě věcí nedodělaná. Například je hrozně neintuitivní - menu nejsou tam, kde by je člověk čekal (např. seznam lodí, nebo editor formací, o kterém jsem snad až rekordně dlouho neměl tušení). Dále mě štve, že na planetě v drtivé většině případů nelze postavit více stejných budov. Proč, proboha?!

Problém vidím i ve tvorbě lodí. Součástí je totiž taková spousta, že za chvilku člověk neví, co má jaké vlastnosti, a raději prostě do lodi něco nacpe, aby to už bylo hotové, než aby si podrobně četl statistiky. Návrh největšího korábu totiž trval klidně i přes půl hodiny, když jsem se nechal unést.

Naštvalo mě, že ač jsou na planetách guvernéři, někdy se chovají jako nezodpovědní blbci a prostě se o planetu nestarají. O to horší je, že si nelze nastavit vlastního guvernéra.

Další věcí je prapodivná, snad až zbytečná funkce špionů. Hra nutí se o ně pořád starat (na začátku hezké, ale s přibývajícími starostmi na to není čas) a po čase je hlášení "špión má novou úroveň" pěkně otravné. Když na ně ale rezignujete, cizí rasy vám bez větších problémů nejen zažehnou povstání na koloniích, ale také rozkradou peníze, technologii, a snad i trenky, když se je nepovede zastavit.

Největším problémem jsou v pozdějších fázích hry boje. Všechno totiž směřuje k tomu, že proti sobě budou bojovat obří flotily lodí všech velikostí. No a ejhle, engine to nezvládá. Nebo si alespoň myslím, že je to engine, protože moje grafická karta nevydává nijak hlasité a nezvyklé zvuky.

Snad posledním minusem je tíživý pocit stereotypu, který se nevyhnutelně dostaví po každé hře delší, než tři hodiny. Pak se totiž veškeré úsilí smrskne na stavbu lodí, rekonstrukci zničených planet a ničení nekonečných kvant nepřátelských lodí. A to je trochu problém, když hra nemá příběhovou kampaň. Znovuhratelnnost tím značně trpí.

Stardrive je hra s obrovským potenciálem, ale přijde mi, jako by autoři v polovině tvorby roztřískali počítače a řekli si, že raději začnou dělat druhý díl. Je tu spousta svěžích nápadů, ale také některé vyloženě špatné, či nudně provedené. Druhý díl snad bude více dotažený