<historické wokénko>
V listopadu 1998 vychází exkluzivní recenze v Levelu #46 s hodnocením 9/10. Autorem je Petr Bulíř, který v ní opěvuje SiN do nebes a ani jednou nezmiňuje technické problémy hry při vydání. Oproti tomu, v konkurenčním Score #60, vychází recenze o měsíc později a Jan Eisler jí s hodnocením 6/10 (prakticky od 5 dolů už dostávaly jen naprosté sračky) vyčítá i věci, které si kritiku nezasloužily - humor, míru interaktivity, nelinearitu nebo ovládání vozidel. Do SiNu si nezapomnělo SCORE kopnout ani v rámci recenze na Blood 2 v témže čísle, který tam dostal naprosto ujetých 8/10. Exkluzivita za každou cenu (LEVEL) vs. ukřivděná recenze (SCORE) aneb Dětinské války velikánů tehdejší doby...
Hra byla plná fatálních chyb, nestabilní a špatně optimalizovaná, s několika minutovým načítáním, většinou ještě za doprovodu zaseknutého zvuku během něj. Opravný patch měl 150MB, což bylo pro tehdejší dial-up modemy nereálné sousto. Nepřátelé i bossové se při soubojích zašprajcovávali ve zdech a větším nepřítelem hráče tak byly automaticky se zavírající dveře, které běžně dokázaly instantně zabíjet.
Kromě technického stavu stála za neúspěchem hry také rána páčidlem do hlavy od Half-Life čtrnáct dní po vydání, se kterými se SiN prostě nemohl srovnávat, i kdyby byl technicky vybroušený jako babiččin pilník na paty. Nepomohly by mu ani všechny ty roztomilé terminály s příkazovým řádkem, vtipný parťák na telefonu nebo vyzdvihovaná nelinearita nejen v rámci levelu - a to se jednalo o vcelku zásadní změny v průchodu, kde akce v jednom levelu mohla vyvolat reakci ve druhém. Alternativní průchod bohužel nebyl příliš dobře značený a spousta hráčů si možnosti navštívit úplně jiné levely prostě nevšimla.
</historické wokénko>
Při porovnání obrázků SiN Gold a Reloaded by se mohlo zdát, že rozdíl není tak podstatný a pro těch pár světýlek navíc, vylepšeným texturám nebo novému faceliftu Elexis, vlastně není důvod věnovat remasteru pozornost. Jenže zatímco SiN Gold je pouze jednodušší aktualizace původní hry pro chod na moderních počítačích, Reloaded je modernizace na novém enginu s velkou řádkou změn, které dost zásadním způsobem ovlivňují hratelnost. Obrovsky byl přepracován gunplay, vybalancovány dropy munice, brnění a zdraví, některé části levelů jsou mírně upraveny a dokonce i rozšířeny. Přesto je Reloaded maximálně věrný originálu a to i s levely, které designem nebyly příliš povedené. Uživatelské rozhraní je hezky čitelné i na vysokých rozlišeních, funkčně upravené pro užití gamepadu a pochopitelný je port na všechny možné konzole.
Integrován je i datadisk Wages of Sin, jehož některé vylepšení je možno aktivovat i pro původní hru. Kromě dual-wieldu magnumů se to týká i AI nepřátel (např. uskakují před granáty). Je ale velká škoda, že baterka nebo noční vidění zůstaly pouze v datadisku, protože hlavní hra by je potřebovala jako sůl. Samotný WoS není příliš povedený nášup, ačkoli za ním stojí studio 2015 (první Medal of Honor) - toho času složeno z modderů pro Quake 2. Levely jsou lineárnější, často působí nedodělaně a nepřináší takovou variabilitu v průchodu. A pak přišel Opposing Force a vzal WiS hasákem po hlavě...
Přestože jsem původní SiN dohrál hned dvakrát už před čtvrt stoletím, dostal ode mě průměrných 65%. Reloaded je ultimátní verzí SiNu a přináší dobový zážitek ve stavu, v jakém si to tehdy autoři z Ritual Ent. zřejmě vysnili. Potěší hromady bonusového materiálu z vývoje a vysoká zaváděcí cena může být určitým závdavkem pro Nightdive Studios - oni si totiž koupili práva k SiNu a nechali se slyšet, že pokud se Reloaded povede dobře, mohli by dokončit SiN Episodes: Emergence...
V listopadu 1998 vychází exkluzivní recenze v Levelu #46 s hodnocením 9/10. Autorem je Petr Bulíř, který v ní opěvuje SiN do nebes a ani jednou nezmiňuje technické problémy hry při vydání. Oproti tomu, v konkurenčním Score #60, vychází recenze o měsíc později a Jan Eisler jí s hodnocením 6/10 (prakticky od 5 dolů už dostávaly jen naprosté sračky) vyčítá i věci, které si kritiku nezasloužily - humor, míru interaktivity, nelinearitu nebo ovládání vozidel. Do SiNu si nezapomnělo SCORE kopnout ani v rámci recenze na Blood 2 v témže čísle, který tam dostal naprosto ujetých 8/10. Exkluzivita za každou cenu (LEVEL) vs. ukřivděná recenze (SCORE) aneb Dětinské války velikánů tehdejší doby...
Hra byla plná fatálních chyb, nestabilní a špatně optimalizovaná, s několika minutovým načítáním, většinou ještě za doprovodu zaseknutého zvuku během něj. Opravný patch měl 150MB, což bylo pro tehdejší dial-up modemy nereálné sousto. Nepřátelé i bossové se při soubojích zašprajcovávali ve zdech a větším nepřítelem hráče tak byly automaticky se zavírající dveře, které běžně dokázaly instantně zabíjet.
Kromě technického stavu stála za neúspěchem hry také rána páčidlem do hlavy od Half-Life čtrnáct dní po vydání, se kterými se SiN prostě nemohl srovnávat, i kdyby byl technicky vybroušený jako babiččin pilník na paty. Nepomohly by mu ani všechny ty roztomilé terminály s příkazovým řádkem, vtipný parťák na telefonu nebo vyzdvihovaná nelinearita nejen v rámci levelu - a to se jednalo o vcelku zásadní změny v průchodu, kde akce v jednom levelu mohla vyvolat reakci ve druhém. Alternativní průchod bohužel nebyl příliš dobře značený a spousta hráčů si možnosti navštívit úplně jiné levely prostě nevšimla.
</historické wokénko>
Při porovnání obrázků SiN Gold a Reloaded by se mohlo zdát, že rozdíl není tak podstatný a pro těch pár světýlek navíc, vylepšeným texturám nebo novému faceliftu Elexis, vlastně není důvod věnovat remasteru pozornost. Jenže zatímco SiN Gold je pouze jednodušší aktualizace původní hry pro chod na moderních počítačích, Reloaded je modernizace na novém enginu s velkou řádkou změn, které dost zásadním způsobem ovlivňují hratelnost. Obrovsky byl přepracován gunplay, vybalancovány dropy munice, brnění a zdraví, některé části levelů jsou mírně upraveny a dokonce i rozšířeny. Přesto je Reloaded maximálně věrný originálu a to i s levely, které designem nebyly příliš povedené. Uživatelské rozhraní je hezky čitelné i na vysokých rozlišeních, funkčně upravené pro užití gamepadu a pochopitelný je port na všechny možné konzole.
Integrován je i datadisk Wages of Sin, jehož některé vylepšení je možno aktivovat i pro původní hru. Kromě dual-wieldu magnumů se to týká i AI nepřátel (např. uskakují před granáty). Je ale velká škoda, že baterka nebo noční vidění zůstaly pouze v datadisku, protože hlavní hra by je potřebovala jako sůl. Samotný WoS není příliš povedený nášup, ačkoli za ním stojí studio 2015 (první Medal of Honor) - toho času složeno z modderů pro Quake 2. Levely jsou lineárnější, často působí nedodělaně a nepřináší takovou variabilitu v průchodu. A pak přišel Opposing Force a vzal WiS hasákem po hlavě...
Přestože jsem původní SiN dohrál hned dvakrát už před čtvrt stoletím, dostal ode mě průměrných 65%. Reloaded je ultimátní verzí SiNu a přináší dobový zážitek ve stavu, v jakém si to tehdy autoři z Ritual Ent. zřejmě vysnili. Potěší hromady bonusového materiálu z vývoje a vysoká zaváděcí cena může být určitým závdavkem pro Nightdive Studios - oni si totiž koupili práva k SiNu a nechali se slyšet, že pokud se Reloaded povede dobře, mohli by dokončit SiN Episodes: Emergence...
Garret