Shin Megami Tensei: Devil Summoner - Raidou Kuzunoha vs. the Soulless Army

Ani nevíte jak jsem neskutečně rád že jsem to dohrál, tolik nasrání a frustrace , ale tak to je klasické Shin Megami Tensei. I přes to mě to, ale hnalo dál a cítil jsem po každém bossovi či bludišti příjemný pocit uspokojení a vlastně mě to i hodně bavilo, ale to se všechno níže pokusím shrnout.

Ocitáte se tu v roli Raidou Kuzunohi, který patří do linie ochránců hlavního města před různými démony, no aby Raidou mohl svůj úkol plnit efektivně, tak byl zaměstnán do detektivní kanceláře věčně líného soukromého očka Narumiho. Jehož kancelář bere pouze podivné případy které obsahují nadpřirozeno a nedělá mu problém značně zneužívat Raida proto aby je řešil, spolu s jeho side kickem mluvící kočkou Gouto. Hned ze začátku dostanete hovor od jedné slečny, která vás prosí aby jste jí zabili a následně je unesena podivnými červenými vojáky. No a vám nezbývá nic jiného než tomu celému přijít na kloub. Nečekejte, ale žádnou komorní detektivní zápletku, brzy jak je zvykem to všechno sklouzne ke klasické záchraně světa, to, ale v případě této hry vůbec nevadí.

Je tu totiž dost zajímavých chrakterů které vás budou bavit, ať už věčně liný detektiv Narumi, otravná novinářka Tae či Rasputin, který se často postará o hromadu komických chvil. Samozřejmě do příjemné, mysteriózní a občas i bláznivé atmosféry přidávají svůj podíl i démoni. Když je totiž během svých toulkách oslovíte, tak se můžete těšit na neskutečně vtipné dialogy a situace. On se celkově tento díl nebere moc vážně a z většiny věcí i zápletek si dělá legraci a i se tu humorně komentuje frustrace hádanek či soubojů.

Více humorné ražení, ale není jediná věc ve které tento díl lehce vybočuje z řad SMT série. Soubojový systém už není klasicky turn based, ale byl vyměněn za svižnější akční real-time s možností k sobě přivolávat démona. v tomhle už je to, ale zase klasika jak jsme zvyklý. Během vaší cesty opět můžete a i musíte nabírat rozličné démony, kteří se vám nejen budou hodin při soubojích, ale při i samotném vyšetřování. Nově totiž musíte různé druhy démonů používat na rozličné puzzly a postupy při vyšetřování. Například jeden démon umí číst v mysl, tak ho musíte použít, aby jste z někoho dostali potřebné informace k případu apod. Což příjemně okoření a beru to jako jedno z větších plusek. Proto vám všem doporučuji mít u sebe různé druhy démonů a klidně i pod levelovaných, nikdy totiž nevíte kdy je budete potřebovat. Bohužel, samotné nabírání démonů do party mi tu moc nevyhovovalo, probíhá totiž v souboji a ve chvíli když oslabíte soupeře, tak v té chvíli ho musíte rychle uzurpovat. Více mi upřímně vyhovoval systém v SMT IV, kde jste museli démony překecávat či uplácet, aby se k vám přidali, tady je to místy lehounce frustrující.

U frustrace, ale zůstaneme, té tady naleznete hodně, dokonce bych si dovolil říct že hra si úplně užívá vás mučit. Ať už to jsou dlouhé bludiště, puzzly, některé boss fighty a hlavně to že hra vás až na výjimky skoro nikdy nenechá vydechnout. Tady je totiž normální že po tuhém bossovi, jdete hned na bludiště, z něho tuhý boss, pak další boss a pak máte dvacet minut oddechu :D Což někdy dokáže taky silně potrápit, ale i tak potom vždy máte chuť jet dál a příjemný pocit že jste to zvládli. Samotná obtížnost, ale není v porovnání s jinými SMT hrami až tak brutální, ano najdete tu pár zákeřných bossů a opravdu časté náhodné souboje také tomu nepřidávají,ale když dokážete odhalit taktiku nepřítele a trochu u toho zapřemýšlíte, tak to není nic nadlidského.

Přiznám se, ale že jsem trochu ztratil nervy když v posledním dungeonu jsem si musel prožít znovu většinu těžkých boss fightů, které jsem napříč hrou zažil, to byl masakr :D

Jinak pre-rendrovaná vizuální stránka je na jedničku a hlavně dark realmu jsem si často užíval atmosférické scenérie a i si sem tam vzpomněl na The Last Crown, který tento díl místy lehce vizuálem připomíná. Samotné OST se také nadmíru povedlo a má takový příjemný Persona feel výjimkou bojových skladeb, ty jsou správně kytarově říznuté a dokáží napumpovat.

Takže, pokud chcete lehčí výzvu, nebo snesitelně okusit sérii Shin Megami Tensei, tak tohle je ten správný vstupní bod. Hra vám sice dá místy zabrat a dokáže vás řádně nasrat, ale vše je to v takové jakž takž snesitelné rovině a určitě vám to tu sérii lépe ukáže než kastrát Persona. Plus tu dostanete příjemné osazenstvo hlavních postav a výborný soundtrack. Jediná škoda že se hra začne více zabývat postavami až k samotnému konci, ze začátku se jimi totiž hra zabývá dosti povrchně.