Chyby na mapě v úvodním intru hry
Intro při nastiňování příběhového pozadí ilustruje šíření Chiméry po Eurasii od dopadu meteoritu v Tunguské oblasti roku 1908 do začátku hry v roce 1949. Na mapě je vidět i státní členění, nicméně když vezmeme v potaz, že alternativní dějinná linie série Resistance se s tou naší rozchází krátce po skončení 1. světové války, přičemž ke 2. v ní nedošlo, lze na této mapě spatřit celou řadu chyb dokládajících, že si američtí vývojáři podobně jako v Singularity (2010), se zeměpisem hlavy příliš nelámali.
Evropa
Československo je v hranicích z let 1945-1992 bez Podkarpatské Rusi, která ve světě Resistance patří Polsku. ČSR se přitom Podkarpatí vzdalo ve prospěch Ukrajinské SSR a šlo o gesto vděku za osvobození většiny naší země Sovětským svazem. Ve světě Resistance však SSSR neexistuje a 2. světová válka neproběhla, hranice ČSR by tedy správně měly odpovídat letům 1918-1938 a obsáhnout i Podkarpatskou Rus.
Hranice států na severozápadním Balkáně odpovídají hranicím po roce 1991, kdy se rozpadla Jugoslávie existující mezi lety 1918-1941 coby království a v letech 1945–1992 jako federativní republika. V případě Srbska a Černé Hory odpovídají hranice na mapě herního světa letům 1992-2003, kdy Jugoslávii tvořila již pouze federace Srbska a Černé Hory. Balkánské územní realitě 1. poloviny 20. století tedy na mapě v intru odpovídají pouze vyobrazení Albánie, Řecka, Bulharska a Rumunska.
Východní Evropa v podání Insomniacu co do geografických chyb za jihovýchodní nikterak nezaostává. Ačkoliv Ruské impérium v Resistance přetrvalo 1. světovou válku a v roce 1917 byly potlačeny jak únorová, tak říjnová revoluce, jsou pobaltské státy (Litva, Lotyšsko, Estonsko) samostatné stejně jako Polsko. Jediným vysvětlením by mohlo být, že Ruská říše musela během války udělat podobné územní ústupky jako ruští bolševici ústředním mocnostem podpisem mírové smlouvy v Brestu Litevském 3. března 1918.
Vymyká se tomu ale ukrajinské území, jež je na mapě Evropy v rámci Resistance univerza stále součástí carské říše tak, jak by být měly i pobaltské státy s Polskem vzhledem k alternativní realitě Resistance univerza. Bez říjnové revoluce v Rusku by nepropukla občanská válka (1917-1922) a do země by neintervenovaly cizí mocnosti (1918-1925), nezformovaly by se Ukrajinská lidová (1917-1921), sovětská (1917-1991) republika ani hejtmanát (1918), což mapa v intru hry na rozdíl od samostatných pobaltských států a Polska ukazuje správně.
Samostatné je v Resistance i Finsko, které bylo v naší časové linii autonomním velkoknížectvím s ruským carem v čele (1809-1917). Bez výše zmíněné únorové a následně říjnové revoluce a ustavení sovětského Ruska 7. listopadu 1917 by však sotva mohla být vyhlášena finská nezávislost 6. prosince stejného roku.
Kavkaz a Střední Asie
Ačkoliv Osmanská říše i v Resistance po 1. světové válce zjevně zanikla, přišlo si na mapě viditelné Turecko na území dnešní Gruzie a Arménie. Ty k Rusku patřily do dubna 1918, kdy se na jeden měsíc spojily s Ázerbajdžánem v tzv. Zakavkazské demokratické federativní republice a po brzkém rozpadu tohoto soustátí byly integrovány zpět do Ruska. V odlišné realitě universa Resistance by bez pádu ruské monarchie a uzavření brestlitevského míru v březnu 1918 k vydělení těchto republik nedošlo. Na herní mapě viditelně samostatný Ázerbajdžán v současných hranicích (respektující jihoarménský výběžek tvořený provincií Sjunik oddělující azerskou enklávu v podobě Nachičevanské autonomní republiky patřící k Ázerbajdžánu) vůbec nedává smysl stejně jako Tureckem obsazená Gruzie s Arménií.
Kazachstán je v Resistance součástí Ruska, nicméně na alternativně-historické mapě jsou vidět samostatný Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán v hranicích po roce 1991. Jejich hranice přitom získaly současnou podobu viditelnou v herním intru až v průběhu 20. a 30. let předešlého století, kdy se tyto středoasijské země zformovaly coby svazové republiky SSSR a samostatnost získaly počátkem 90. let téhož století. Ruské impérium existující i po roce 1917 je v Resistance vzhledem k událostem vykresleno jako silně izolacionistické a k emancipaci středoasijských národů prostřednictvím zřízení republik, natož k umožnění samostatnosti by Ruskou říši oproti SSSR z naší reality vlastně nic nenutilo.
Intro při nastiňování příběhového pozadí ilustruje šíření Chiméry po Eurasii od dopadu meteoritu v Tunguské oblasti roku 1908 do začátku hry v roce 1949. Na mapě je vidět i státní členění, nicméně když vezmeme v potaz, že alternativní dějinná linie série Resistance se s tou naší rozchází krátce po skončení 1. světové války, přičemž ke 2. v ní nedošlo, lze na této mapě spatřit celou řadu chyb dokládajících, že si američtí vývojáři podobně jako v Singularity (2010), se zeměpisem hlavy příliš nelámali.
Evropa
Československo je v hranicích z let 1945-1992 bez Podkarpatské Rusi, která ve světě Resistance patří Polsku. ČSR se přitom Podkarpatí vzdalo ve prospěch Ukrajinské SSR a šlo o gesto vděku za osvobození většiny naší země Sovětským svazem. Ve světě Resistance však SSSR neexistuje a 2. světová válka neproběhla, hranice ČSR by tedy správně měly odpovídat letům 1918-1938 a obsáhnout i Podkarpatskou Rus.
Hranice států na severozápadním Balkáně odpovídají hranicím po roce 1991, kdy se rozpadla Jugoslávie existující mezi lety 1918-1941 coby království a v letech 1945–1992 jako federativní republika. V případě Srbska a Černé Hory odpovídají hranice na mapě herního světa letům 1992-2003, kdy Jugoslávii tvořila již pouze federace Srbska a Černé Hory. Balkánské územní realitě 1. poloviny 20. století tedy na mapě v intru odpovídají pouze vyobrazení Albánie, Řecka, Bulharska a Rumunska.
Východní Evropa v podání Insomniacu co do geografických chyb za jihovýchodní nikterak nezaostává. Ačkoliv Ruské impérium v Resistance přetrvalo 1. světovou válku a v roce 1917 byly potlačeny jak únorová, tak říjnová revoluce, jsou pobaltské státy (Litva, Lotyšsko, Estonsko) samostatné stejně jako Polsko. Jediným vysvětlením by mohlo být, že Ruská říše musela během války udělat podobné územní ústupky jako ruští bolševici ústředním mocnostem podpisem mírové smlouvy v Brestu Litevském 3. března 1918.
Vymyká se tomu ale ukrajinské území, jež je na mapě Evropy v rámci Resistance univerza stále součástí carské říše tak, jak by být měly i pobaltské státy s Polskem vzhledem k alternativní realitě Resistance univerza. Bez říjnové revoluce v Rusku by nepropukla občanská válka (1917-1922) a do země by neintervenovaly cizí mocnosti (1918-1925), nezformovaly by se Ukrajinská lidová (1917-1921), sovětská (1917-1991) republika ani hejtmanát (1918), což mapa v intru hry na rozdíl od samostatných pobaltských států a Polska ukazuje správně.
Samostatné je v Resistance i Finsko, které bylo v naší časové linii autonomním velkoknížectvím s ruským carem v čele (1809-1917). Bez výše zmíněné únorové a následně říjnové revoluce a ustavení sovětského Ruska 7. listopadu 1917 by však sotva mohla být vyhlášena finská nezávislost 6. prosince stejného roku.
Kavkaz a Střední Asie
Ačkoliv Osmanská říše i v Resistance po 1. světové válce zjevně zanikla, přišlo si na mapě viditelné Turecko na území dnešní Gruzie a Arménie. Ty k Rusku patřily do dubna 1918, kdy se na jeden měsíc spojily s Ázerbajdžánem v tzv. Zakavkazské demokratické federativní republice a po brzkém rozpadu tohoto soustátí byly integrovány zpět do Ruska. V odlišné realitě universa Resistance by bez pádu ruské monarchie a uzavření brestlitevského míru v březnu 1918 k vydělení těchto republik nedošlo. Na herní mapě viditelně samostatný Ázerbajdžán v současných hranicích (respektující jihoarménský výběžek tvořený provincií Sjunik oddělující azerskou enklávu v podobě Nachičevanské autonomní republiky patřící k Ázerbajdžánu) vůbec nedává smysl stejně jako Tureckem obsazená Gruzie s Arménií.
Kazachstán je v Resistance součástí Ruska, nicméně na alternativně-historické mapě jsou vidět samostatný Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán v hranicích po roce 1991. Jejich hranice přitom získaly současnou podobu viditelnou v herním intru až v průběhu 20. a 30. let předešlého století, kdy se tyto středoasijské země zformovaly coby svazové republiky SSSR a samostatnost získaly počátkem 90. let téhož století. Ruské impérium existující i po roce 1917 je v Resistance vzhledem k událostem vykresleno jako silně izolacionistické a k emancipaci středoasijských národů prostřednictvím zřízení republik, natož k umožnění samostatnosti by Ruskou říši oproti SSSR z naší reality vlastně nic nenutilo.