Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad

66
72 hodnocení Platformy
Žánr:
online > online akce *
akce > 1st person akce
akce > taktická akce
simulátor > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
13.09.2011 PC
Vývojáři:
Tripwire Interactive
Oficiální stránky:
http://www.heroesofstalingrad.com
První díl Red Orchestra: Ostfront 41-45 vnesl do téměř stojatých vod kategorie herních stříleček, zasazených do období válečných konfliktů, pořádný průvan. Povedlo se mu to díky realistickému ztvárnění nejkrvavějšího konfliktu v novodobých dějinách 2. světové války, kdy každá hráčova chyba byla nemilosrdně trestána. Sami tvůrci z Tripwire Interactive počítali snad se vším - přebíjením, mířením, sprintem nebo spoluprací mezi jednotlivými členy týmu. Jen dokonalá souhra těchto aspektů mohla slavit úspěch.

V případě pokračování, nesoucí název Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad, se také jedná o především multiplayerovou akční FPSku a jak již podtitul napovídá, i zde se jedná o 2. světovou válku, s boji soustředěnými na východní frontě. Na straně jedné do té doby neporažená, technicky vyspělejší německá válečná mašinérie, na straně druhé početně větší sovětská armáda, odhodlaná za každou cenu udržet město nesoucí jméno svého nejvyššího velitele. Vše, co dělá tuto hru originální, zůstalo zachováno i ve druhém dílu. Je zde nezbytná koordinace pro zdárný postup hrou, míření přes mířidla (pro jistotu zásahu), nutnost dávat si pozor na počet nábojů v zásobníku nebo potřeba těžký kulomet rozkládat a opřít o pevný podklad. Mimo to musíte počítat s balistickou křivkou, zónou zásahu (zásah do rukou může vystřelit zbraň) nebo ovládáním tanků na různých pozicích.

Do hry je vloženo mnoho zásadních novinek. Jde především o přidání typicky singleplayerové kampaně v módu Skirmish (s počítačem řízenými postavami), detailní statistiky, vývoj ovládané postavy (hodnosti, medaile, statusy, achievementy), možnost lepších a přesnějších zbraní, podpora LAN, RO TV 2.0 (tvorba videí, 3 úhly pohledu: pohled vlastní osoby, třetí osoby, volná kamera), software pro moderskou komunitu, ochrana proti cheatingu, mapy až pro 64 hráčů, nové módy (Territory, Countdown, Firefight, Conquest) nebo mapy podle skutečných reálií (Grain Elevator).

Territory – klasický mód obrana/útok s novinkou úrovní agrese obránců, kdy úspěšná obrana bráněného bodu zkracuje čas dobití pro útočníky.

Countdown – Hráč začíná s jedním životem a nutností splnit dané cíle, po zabití je možný respawn, ale jen po dosažení těchto časově daných úkolů.

Firefight – Mód, který svým pojetím je téměř totožný s deathmatchem.

Další změna se týká grafického ztvárnění, hra běží na modifikovaném Unreal Enginu 3, jsou zde implementovány vizuální prvky související s časem stráveným na frontě (na začátku nové čisté uniformy, které se postupně mění) a také vylepšena průraznost objektů. Hráč může počítat se dvěma nastaveními obtížnosti (Relaxed realism a Realistic), možností střelby naslepo zpoza úkrytu, překonáváním překážek, lepším systémem nosnosti nebo obsáhlou multiplayerová kampaní o postupném dobývání a bránění s přísunem posil, novým systémem velení a vylepšením herních tříd. O hudební složku se postaral Sam Hulick. Již teď je jisté vydání dvou přídavků s názvy Rising Storm (boje v Pacifiku) a In Country: Vietnam (válka ve Vietnamu).


Poslední diskuzní příspěvek

Johny8x: Na Rising Storm se teprve chystám, zatím nemůžu srovnávat. Určitě okomentuju i pacifik, chystám se joinout k japoncům. Ještě…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 0
Dávám 0% záměrně abych srazil hodnocení a odradil případné zákazníky, kteří se řídí hodnocením. Proč? Protože Tripwire je hnusná banda hajzlů, kteří si vaše peníze nezaslouží. RO2 není až takový průser, ale jejich jednání je do nebe volající. A co že se tedy stalo?

RO2 vyšlo jako téměř nehratelný, zabugovaný hnus, který trvalo půl roku vyladit do hratelné podoby. Autoři nás předem ujišťovali, že do tří měsíců po vydání budou zdarma ke stažení nové vozidla a nové mapy a hra bude mít velkou podporu od autorů - měla to být taková omluva za problémy při vydání. Je to téměř 3 roky od vydání a co všechno vyšlo? 2 nové mapy, z toho jedna je hnusná jak prdel a pár map od fanoušků, které se staly oficiálními jen aby to vypadalo, že hra má nějakou podporu od autorů. Žádné nové vozidla se nekonají, Tripwire veřejně sdělili, že vývoj nových vozidel předávají modařskému týmu složenému z členů komunity, kteří na tom budou makat zadarmo ve volném čase jako idioti. Tento tým fanoušků se nedočkal absolutně žádné podpory a 3 letech zbytečného vývoje se na to museli vykašlat. Strávili na tom stovky hodin úplně zbytečně. Co na to Tripwire? Zamyká a maže témata na fórech - jejich obvyklý postup, jak zahladit stopy jejich prohnilosti.
Aby toho neblyo málo, tak ještě cca před rokem se členové Tripwire aktivně podíleli na sabotáží módů, které v té době byly populárnější než jejich posrané RO2/RS, potřebovali nějak dostat hráče na svou stranu a nenapadlo je lepší řešení,než potopit mody, aspoň na chvíli - a to prosím není žádný výmysl. Dokonce byly rozesílané výhružné dopisy lidem, kteří se snažily tyto problémy řešit, spousta lidí bylo zabanováno na jejich fóře atd. Co to jsou za lidi, když mají potřebu dělat takové prasárny? Jak by řekl Bill Pulman: "Atomovku na ně!"

FUCK OFF TRIPWIRE

Pro: je to barevné a hýbe se to

Proti: hýbe se to hnusně a má to hnusné barvy

+12 +19 −7
  • PC 85
Na doporučení uživatele Johny8x jsem se ve své kariéře online vojáka rozhodl pokračovat v hávu Stalingradské bitvy RO2. Ačkoliv v něčem hra z mého pohledu neúprosně drtí konkurenci, jinde naopak zaostává.

Audiovizuální zpracování samotných bitev je dechberoucí. Atmosféru zde vytváří nejen oku lahodící efekty (třeba kouř nebo poletující předměty), bezchybný ozvučení zbraní, ale třeba i dabing bojujících postav (hráčů), kterej při vhodném nastavení je namluven autenticky v ruském / německém jazyce. Ačkoliv obyčejně hudbu u akcí tohoto typu zásadně vypínám pro hutnější atmosféru, zde by to byl hřích! Hudba je svým zpracováním jaksi bezvýchodná, smutná, depresivní a hodí se tak skvelě k probíhajícím událostem (umírání stovek vojáků), navíc i ke konci graduje - to když se čas blíží ke konci a dochází často k nutným hrdinským činům a chrabrým útokům proti přesile.

Z nabízených možností kooperační hry jsem se specializoval pouze na ONLINE CAMPAGN, kdy se výsledek každýho zápasu (territory) promítá do strategiské mapy. Za svou mateřskou armádu jsem zvolil sověty - Rudou armádu. Všechny zápasy jsem odehrál proti živým lidem na serverech 40-1.

Každý zápas spočívá v bitvě 32 vs 32 hráčů, přičemž jsou předem určené pozice ve kterých bodou hráči vystupovat - výběr role (zbraně) tak je dosti omezený, obzvlášť když jsou k dispozici například dvě sniperské pušky pro 32 lidí. Na jednu stranu to působí vyrovnanost a realistické jednání obou mužstev, na stranu druhou jsem více jak polovinu herního času odehrál jako rifleman - tedy s pěti-rannou opakovací (nikoli samonabíjecí) puškou Mosin-Nagant, což je sice skvělá a přesná zbraň, ale možnosti útoků s ní jsou jaksi omezující a do mnoha situací se takováto zbraň prostě nehodí.

Velící hráči potom do jisté míry vedou běžné hráčstvo kupředu. Jak se mnohokrát ukázalo, kvalitní vedení je víc než potřebné. Je velmi přínosné, pakliže se i SL snaží svou jednotku vést, často se však tato role omezuje na podporu mužstva kouřovými granáty.

Velkým kladem, myslím si, je osekání zbytečnýho HUDU (realistic). Žádná minimapa, žádné zvýraznění cíle, žádnej zaměřovací kříž. Obtížnost tímto příjemně narůstá. Stejně tak autoři implemetovali i únavu (zadýchání). Specialitkou je potom nerozlišení spolubojovníků od nepřátel, střelba do vlastních je tak poměrně častým jevem, ačkoli nechtěným. Těch pár pixelů na který člověk zaměřuje prostě nejak musej prozradit o koho vlastně jde. Samozřejmě musím i vynachválit balistiku - mířit na pohybující se cíl je obtížné, zaměřovaný si musí do trajektorie jaksi vběhnout.

Bojiště jsou hezky navržena i když jich je dost málo (navíc komunita hráčů vybírá pořád ty stejné "oblíbené" BRIDGES!), ovšem, co mě zklamalo je prostor vyhrazený autory, kde se hráč může pohybovat. Například obejít nepřátele po straně a vpadnutí jim do zad není možné - GO BACK TO THE FIGHT DESERTER! :( Tato hláška se bohužel zobrazí i tehdy, pakliže jsem například ukryt v patře domu, ale protistrana dobyje nedalekej strategickej bod - z ničeho nic tedy mám 15 vteřin na to, abych se vrátil BACK TO FIGHT - hloupé řešení jak hráče držet v předurčených liniích. Taky je zde vidět, jak na okrajích těchto bojišť nahrazují objekty (strom) pouhé kulisy, přesto se mezi těmito lze úspěšně skrývat. Proč se toto nedotáhlo je mi záhadou. Často člověk narazí na levitující strom či trávu. Jindy bych nad tím mávnul rokou, ale tady - když se tudy pokaždé proplíží 32 lidí, každej den - pořád dokola, by stálo zato toto opravit. Přitom jde o prkotinu - objekt, souřadnice, šup, hotovo.

Pokud jde o BUGY, musím si výrazněji postěžovat na pohyb hráče.
1) pokud se plížím, občas se zaseknu o neviditelnou překážku.
2) pokud se plížím, občas se propadnu pod úroveň země (ostatní mě ale vidí, já je ne)
3) Pokud se pohybuju po dřevěné podlaze (u okna) má postava divoce samovolně poskakuje nahoru a dolů často se tak v okně prozradím, aniž bych to sám zavinil.
Tim ale výčet nekončí, jednou mě server vykopl za SPEED HACK - asi blblo připojení a myslel si, že cheatuju. Nezdravě často se hra sekne a padne do WIN, kde ji musím ručně zabít (přitom mám dle steamu nejnovější verzi).

PRVNÍ HRA
Pro ty kdož chtějí poprvé okusit tuto hru přiložím příběh z prvního spuštění.

Po tutorialu sem se připojil na plnej server (zmíněný 40-1) s tím, že jim ukážu, že vím co a jak, že nejsem žádnej třináctiletej jantar a že mezi nováčky budu králem. Raději jsem tedy spatříce pálící spolubojovníky moudře zalehnul a pomaličku se připlížil na horizont. Pomaličku a opatrně - "nejsem žádnej amatér, že...". Prásk - headshot v prvním okamžiku výhledu. RESPAWN. Náhoda, pomyslím si, zkusím to kousek vedle znovu. Prásk. Zkusil jsem to oklikou zprava. Prásk.
Lze bez nadsázky říci, že za první půl hodinu jsem nespatřil nepřítele, přestože jsem byl zabit mnohokrát. Okamžitě jsem věděl, že tuhle challenge musím pokořit. Kdeže běhačky a strafy... to kooperace, opatrnost a taktika teprve přinesly ovoce ve formě úspěchu. Samozřejmě ale, že orientace na mapách, kde později znáte každej šutr mnohé usmadňuje - člověk už má svý místečka a ví kde naopak má hledat nepřítele.


SUMMARY
Kdo má zálibu v realistickech simulacích, sakraobtížnejch a nerúprosnejch bojích, jděte do toho, zažijete trýzeň a zoufalství, hře potom prominete i bugy a nedostatky jako já. Pokud si však chcete večer jen tak zlehka relaxačně zastřílet, pak ruce pryč. Prvních pár hodin je spíš o neustálém umírání a pokud člověk nemá trpělivost či odhodlání uspět a hru se naučit, bude to patrně dost frustrující.

Níže dávám k nahlédnutí s statistiky, kdyby toto snad někoho zajímalo. Hrdej na ně (bohužel) nejsem...
LEVEL: 65
KILLS: 4167
DEATHS: 4758
== 0,87 K/D
ASSISTS: 841
HEADSHOTS: 742

Pro: Autentičnost, atmosféra, absence HUDU, ozvčení, hudba.

Proti: Bugy, málo map, GO BACK TO FIGHT

+10
  • PC 95
Tak rovnou z kraje: tato hra je fantastická! Ani nevím, jak jsem se ke hře dostal. Ani nevím, proč jsem si jí nainstaloval. Hlavní je, že mě baví. A nejen tak. Baví mě přímo pekelně. Jako první jsem si prošel singleplayer, ve kterém mě hra naučila bojovat, pohybovat se, velet, ovládat tanky a nakonec pracovat s rádiem. Taky jsem si dal pár těch bitev s boty, ale to nebylo ono. Ano, chovají se celkem chytře. Ano, je celkem těžké je zabít, ale.....pořád tam prostě byl ten pocit, že bojuji proti počítači. Pak jsem ovšem zaplul do vod multiplayeru a musím se přiznat, že z nich asi hodně dlouho nevypluju. Je to prostě bomba! Hra se snaží reálně ztvárnit válku a její surovost a brutalitu. Celá hra je koncipovaná jako vojenský simulátor, ovšem kdo si hned představí Armu, tak je vedle. Red Orchestra 2 je totiž FPS, ve které se počítá s věcmi, která Arma ani nezná, jako třeba systém krytí, balistika, podpěra a přehřívání kulometu atd. Všechny tyto vymoženosti vám pomáhají přežít a také vám dávají pocit, že jste opravdu ve válce. Kdo má ovšem radši hry typu Call of Duty, ať jde jinam. Zde platí, že jedna přesně mířená střela = smrt. Hra obsahuje okolo dostatečně mnoho map a tři herní módy. Prvním je klasický Territory, kde zabíráte území. Druhým módem je klasický Team Deathmatch a ve třetím módu plníte úkoly, ovšem kdo zemře, může se respawnovat až v příštím kole. Proto není tento mód moc oblíbený, ale rozhodně ho stojí za to vyzkoušet. Jestli se ptáte na vozidla, za každou stranu (Rusko a Německo....překvapivě) vás čekají asi dvě mise v tanku, no ale to je teda něco. Jestli čekáte, že uvidíte celý tank, WSAD = jízda, levá myš = dělo, pravá myš = kulomet, tak vás opět zklamu. V singleplayeru se přepínáte do jednotlivých pozic tanku a obstaráváte tak všechno. V multiplayeru je to jinak. Co si obsadíte, to taky děláte. Nečekejte tak třeba že si zastřílíte s tankem, když zaujmete pozici řidiče. Navíc vše vidíte z pohledu vlastních očí, takže výhled je minimální. Můžete sice vylézt z poklopu, ale riskujete kulku do hlavy. Tímto bych to asi ukončil. Hra má sice někdy pár grafických chyb a také pár nelogických momentů (třeba když ve výcviku trefíte terč půl kilometru daleko pistolí) , ale to vůbec nevadí a hra tím nic neztrácí. Pro válečné maniaky, nebo jen pro lidi, co hledají zábavu na pár týdnů, jasná volba.

Pro: reálnost, zpracování tankových misí, mapy, atmosféra, celkem kvalitní singleplayer

Proti: nelogické momenty (na simulátor), pár grafických bugů - nic, co by vám mělo zkazit zážitek ze hry :)

+7
  • PC 60
V mém jazyce "Bug Orchestra 2 :Fuckers of Tripwire"
Hra co měla potenciál něco dokázat mezi válečnýma FPS. Je lehčí než jednička, což mohlo přilákat více hráčů, než do jedničky a také jich zpočátku dost bylo, ALE.... bug, bug, bug. Bugy všude kam se hráč podíval.
Borci z TWI na tom usilovně pracovali, odstraňovali hovna, na které téměř nikdo nenadával, latali jeden patch za druhým, furt hovno, až hráčům došla trpělivost a na hru se vykašlali. Dopomohlo k tomu ještě vydání BF3 a MW3. No, všichni se na to nevykašlali. Z původních asi osm tisíc online hráčů, jich zůstalo něco kolem tisíce. Nevím jak je na tom dnes, ale nevěřím, že by se něco výrazně zlepšilo.
+7 +9 −2
  • PC 80
Ke hře jsem byl zprvu skeptický , ale řekl jsem si že jí dám šanci když se mi první díl líbil.
Zasazení do kulis Stalingradu beru jako plus zvlášť když se to autorům tak dobře povedlo ztvárnit.Ke střelbě a celkově k chování vojáků v rámci fyziky a zranění nemám výhrady.Co mě docela štvalo byly někdy až debilně dané respawny. Stalo se mi hodněkrát že jsem se respawnul a hned mě nějakej bolševik nebo skopčák vzal pažbou po palici. Největší přednost hry je samozřejmě atmosféra která je neskutečná, často jsem si opravdu připadal jako voják který bojuje o přežití v sutinách domů a bojuje se o každý metr ulice jako ve válečných filmech.Další věc která mě vyloženě srala byly tanky, ty se autorům opravdu nepovedly a hlavně když tank vlastní jedna strana a druhá má co dělat aby stíhala ustupovat ... zkrátka bez šance. Hra naštěstí není o tancích ale o pěchotním boji v ulicích kde se odehrává většina map.V konečném důsledku jsem se bavil i když hra není pro každého zvlášť pro ty co čekaly Call of Duty...

Pro: Atmosféra,většina map,přiblížení k realičnosti,zvuky a celkové chování zbraní

Proti: tanky,občasné bugy,špatně udělané respawny,

+5