Komentáře

O Pidu jsem vůbec netušil, dokud mě někdo neupozornil na fakt, že je ve slevě. Stál mě, mám dojem, celý jeden dolar, a za tu investici jsem na oplátku dostal kopec zábavy. Plošinovky obecně můžu, ale žádný masochista nejsem a všem těm na pixel přesným skákačkám se snažím vyhýbat, ale Pid mě zaujal poměrně líbivou grafikou, takže jsem byl ochoten ho alespoň zkusit.

A teď už od plků k tomu, co se mi na hře líbilo a nelíbilo. Plusem je určitě grafika, která je pěkná, stylová a hra by určitě běhala i na starších strojích. Přiběh hra má, hráč je dokonce občas nucen komunikovat s NPC, které se vyskytují na každé třetí obrazovce, na druhou stranu neobtěžuje a nakonec i dává smysl. Kurt má kromě hopsání v zásobě i inventář plný různých hraček, kterými lze ulehčit postup ve hře, ale až na výjimky hra nenutí hráče ho používat, což také kvituji s povděkem. Jednoznačným plusem je i hudba od Retro Family, která nejenže skvěle podkresluje jednotlivé lokace, ale dokonce se i docela dobře poslouchá.

Co se mi nelíbilo je občasná nelogičnost lokací (například bludiště, zmíněné v popisu, je ve hře vyloženě naschvál), sekvence na rychlost (čímž myslím útěky před čímkoliv), které jsou prakticky pixelově přesné a dokážou naštvat, a obecně někdy až příliš vysoko nastavená obtížnost, kdy jsem pro jistotu ke konci hry přepnul z medium na easy, protože opakovat celou obrazovku znovu jen proto, že 15 skoků se mi povedlo a 1 jsem minul o několik pixelů, mě baví maximálně několikrát.

Obecně ale doporučuji Pid vyzkoušet, obzvlášť pokud ho seženete někde za pár chechtáků, rozhodně má šanci vás zaujmout, pokud vám plošinovky nejsou cizí.