Jste Nevada Smith, dlouhodobě opomíjený asistent profesora archeologie Jonese na jedné z předních amerických univerzit. Pro výzkumnou činnost má však vás, a protože díky tomu nemá o granty nouzi, sám jezdí po světě, co to dá. Zpravidla vás vždycky připraví o zásluhy na objevení dalšího cenného naleziště, které jste pro něj přitom předtím během tisíců hodin studia zaprášených knih vybádali a lokalizovali. Není divu, že už vás to nebaví a chcete také jednou slíznout pomyslnou smetanu úspěchu v podobě pozornosti novinářů, laické veřejnosti a zbytku vědecké obce. Rozhodli jste se, že tentokrát budete na místě dřív než on, získáte všechny artefakty a vrátíte se do Států, abyste se mohli hrdě vystavit blýskání zrcadlovek. V Jonesově pracovně jste ukradli mapu k vašemu poslednímu objevu, jímž je starověká pyramida, doma pak naházeli do kufříku to nejnutnější a odtud běželi rovnou na letiště, chytit přímý spoj do Egypta.
Klasická plošinovka Pharaoh's Tomb se řadí mezi tři hry, které George Broussard dokončil krátce předtím, než v Apogee Software spojil síly se Scottem Millerem, kde uplatňovali stejný obchodní model jako zde, kdy první epizoda "Raiders of The Lost Tomb" fungovala jako shareware, zbylé tři už byly placené. Hratelnost je zjevně silně inspirována tituly Pitfall (1982) (skákání) a Super Mario Bros. (1986) (zisk mince po nárazu hlavou do určitých platforem zespodu). Hra vám neodpustí žádné chyby, úrovně jsou plné rychle se pohybujících se platforem, pastí a monster (od netopýrů po mumie).
Hraní příliš neusnadňuje ani to, že vás nemají tendenci pronásledovat po celé úrovni, ale hledí si patrolování svých předdefinovaných tras. Vždycky není nutné dát se na úprk, máte-li při sobě zrovna kopí, můžete jimi protivníka zlikvidovat za předpokladu, že si od něj držíte dostatečný odstup, potřebný pro vržení zbraně. Nemalou obtížnost zvyšují i situace, kdy jste architekturou úrovně vlákáni na místo, odkud se pak bez restartu nemůžete dostat.
Klasická plošinovka Pharaoh's Tomb se řadí mezi tři hry, které George Broussard dokončil krátce předtím, než v Apogee Software spojil síly se Scottem Millerem, kde uplatňovali stejný obchodní model jako zde, kdy první epizoda "Raiders of The Lost Tomb" fungovala jako shareware, zbylé tři už byly placené. Hratelnost je zjevně silně inspirována tituly Pitfall (1982) (skákání) a Super Mario Bros. (1986) (zisk mince po nárazu hlavou do určitých platforem zespodu). Hra vám neodpustí žádné chyby, úrovně jsou plné rychle se pohybujících se platforem, pastí a monster (od netopýrů po mumie).
Hraní příliš neusnadňuje ani to, že vás nemají tendenci pronásledovat po celé úrovni, ale hledí si patrolování svých předdefinovaných tras. Vždycky není nutné dát se na úprk, máte-li při sobě zrovna kopí, můžete jimi protivníka zlikvidovat za předpokladu, že si od něj držíte dostatečný odstup, potřebný pro vržení zbraně. Nemalou obtížnost zvyšují i situace, kdy jste architekturou úrovně vlákáni na místo, odkud se pak bez restartu nemůžete dostat.
Jste Nevada Smith, dlouhodobě opomíjený asistent profesora archeologie Jonese na jedné z předních amerických univerzit. Pro výzkumnou činnost má však vás, a protože díky tomu nemá o granty nouzi, sám jezdí po světě, co to dá. Zpravidla vás vždycky připraví o zásluhy na objevení dalšího cenného naleziště, které jste pro něj přitom předtím během tisíců hodin studia zaprášených knih vybádali a lokalizovali. Není divu, že už vás to nebaví a chcete také jednou slíznout pomyslnou smetanu úspěchu v podobě pozornosti novinářů, laické veřejnosti a zbytku vědecké obce. Rozhodli jste se, že tentokrát budete na místě dřív než on, získáte všechny artefakty a vrátíte se do Států, abyste se mohli hrdě vystavit blýskání zrcadlovek. V Jonesově pracovně jste ukradli mapu k vašemu poslednímu objevu, jímž je starověká pyramida, doma pak naházeli do kufříku to nejnutnější a odtud běželi rovnou na letiště, chytit přímý spoj do Egypta.
Klasická plošinovka Pharaoh's Tomb se řadí mezi tři hry, které George Broussard dokončil krátce předtím, než v Apogee Software spojil síly se Scottem Millerem, kde uplatňovali stejný obchodní model jako zde, kdy první epizoda "Raiders of The Lost Tomb" fungovala jako shareware, zbylé tři už byly placené. Hratelnost je zjevně silně inspirována tituly Pitfall (1982) (skákání) a Super Mario Bros. (1986) (zisk mince po nárazu hlavou do určitých platforem zespodu). Hra vám neodpustí žádné chyby, úrovně jsou plné rychle se pohybujících se platforem, pastí a monster (od netopýrů po mumie).
Hraní příliš neusnadňuje ani to, že vás nemají tendenci pronásledovat po celé úrovni, ale hledí si patrolování svých předdefinovaných tras. Vždycky není nutné dát se na úprk, máte-li při sobě zrovna kopí, můžete jimi protivníka zlikvidovat za předpokladu, že si od něj držíte dostatečný odstup, potřebný pro vržení zbraně. Nemalou obtížnost zvyšují i situace, kdy jste architekturou úrovně vlákáni na místo, odkud se pak bez restartu nemůžete dostat.
Klasická plošinovka Pharaoh's Tomb se řadí mezi tři hry, které George Broussard dokončil krátce předtím, než v Apogee Software spojil síly se Scottem Millerem, kde uplatňovali stejný obchodní model jako zde, kdy první epizoda "Raiders of The Lost Tomb" fungovala jako shareware, zbylé tři už byly placené. Hratelnost je zjevně silně inspirována tituly Pitfall (1982) (skákání) a Super Mario Bros. (1986) (zisk mince po nárazu hlavou do určitých platforem zespodu). Hra vám neodpustí žádné chyby, úrovně jsou plné rychle se pohybujících se platforem, pastí a monster (od netopýrů po mumie).
Hraní příliš neusnadňuje ani to, že vás nemají tendenci pronásledovat po celé úrovni, ale hledí si patrolování svých předdefinovaných tras. Vždycky není nutné dát se na úprk, máte-li při sobě zrovna kopí, můžete jimi protivníka zlikvidovat za předpokladu, že si od něj držíte dostatečný odstup, potřebný pro vržení zbraně. Nemalou obtížnost zvyšují i situace, kdy jste architekturou úrovně vlákáni na místo, odkud se pak bez restartu nemůžete dostat.
Jste Nevada Smith, dlouhodobě opomíjený asistent profesora archeologie Jonese na jedné z předních amerických univerzit. Pro výzkumnou činnost má však vás, a protože díky tomu nemá o granty nouzi, sám jezdí po světě, co to dá. Zpravidla vás vždycky připraví o zásluhy na objevení dalšího cenného naleziště, které jste pro něj přitom předtím během tisíců hodin studia zaprášených knih vybádali a lokalizovali. Není divu, že už vás to nebaví a chcete také jednou slíznout pomyslnou smetanu úspěchu v podobě pozornosti novinářů, laické veřejnosti a zbytku vědecké obce. Rozhodli jste se, že tentokrát budete na místě dřív než on, získáte všechny artefakty a vrátíte se do Států, abyste se mohli hrdě vystavit blýskání zrcadlovek. V Jonesově pracovně jste ukradli mapu k vašemu poslednímu objevu, jímž je starověká pyramida, doma pak naházeli do kufříku to nejnutnější a odtud běželi rovnou na letiště, chytit přímý spoj do Egypta.
Klasická plošinovka Pharaoh's Tomb se řadí mezi tři hry, které George Broussard dokončil krátce předtím, než v Apogee Software spojil síly se Scottem Millerem, kde uplatňovali stejný obchodní model jako zde, kdy první epizoda "Raiders of The Lost Tomb" fungovala jako shareware, zbylé tři už byly placené. Hratelnost je zjevně silně inspirována tituly Pitfall (1982) (skákání) a Super Mario Bros. (1986) (zisk mince po nárazu hlavou do určitých platforem zespodu). Hra vám neodpustí žádné chyby, úrovně jsou plné rychle se pohybujících se platforem, pastí a monster (od netopýrů po mumie).
Hraní příliš neusnadňuje ani to, že vás nemají tendenci pronásledovat po celé úrovni, ale hledí si patrolování svých předdefinovaných tras. Vždycky není nutné dát se na úprk, máte-li při sobě zrovna kopí, můžete jimi protivníka zlikvidovat za předpokladu, že si od něj držíte dostatečný odstup, potřebný pro vržení zbraně. Nemalou obtížnost zvyšují i situace, kdy jste architekturou úrovně vlákáni na místo, odkud se pak bez restartu nemůžete dostat.
Klasická plošinovka Pharaoh's Tomb se řadí mezi tři hry, které George Broussard dokončil krátce předtím, než v Apogee Software spojil síly se Scottem Millerem, kde uplatňovali stejný obchodní model jako zde, kdy první epizoda "Raiders of The Lost Tomb" fungovala jako shareware, zbylé tři už byly placené. Hratelnost je zjevně silně inspirována tituly Pitfall (1982) (skákání) a Super Mario Bros. (1986) (zisk mince po nárazu hlavou do určitých platforem zespodu). Hra vám neodpustí žádné chyby, úrovně jsou plné rychle se pohybujících se platforem, pastí a monster (od netopýrů po mumie).
Hraní příliš neusnadňuje ani to, že vás nemají tendenci pronásledovat po celé úrovni, ale hledí si patrolování svých předdefinovaných tras. Vždycky není nutné dát se na úprk, máte-li při sobě zrovna kopí, můžete jimi protivníka zlikvidovat za předpokladu, že si od něj držíte dostatečný odstup, potřebný pro vržení zbraně. Nemalou obtížnost zvyšují i situace, kdy jste architekturou úrovně vlákáni na místo, odkud se pak bez restartu nemůžete dostat.
Jste Nevada Smith, dlouhodobě opomíjený asistent profesora archeologie Jonese na jedné z předních amerických univerzit. Pro výzkumnou činnost má však vás, a protože díky tomu nemá o granty nouzi, sám jezdí po světě, co to dá. Zpravidla vás vždycky připraví o zásluhy na objevení dalšího cenného naleziště, které jste pro něj přitom předtím během tisíců hodin studia zaprášených knih vybádali a lokalizovali. Není divu, že už vás to nebaví a chcete také jednou slíznout pomyslnou smetanu úspěchu v podobě pozornosti novinářů, laické veřejnosti a zbytku vědecké obce. Rozhodli jste se, že tentokrát budete na místě dřív než on, získáte všechny artefakty a vrátíte se do Států, abyste se mohli hrdě vystavit blýskání zrcadlovek. V Jonesově pracovně jste ukradli mapu k vašemu poslednímu objevu, jímž je starověká pyramida, doma pak naházeli do kufříku to nejnutnější a odtud běželi rovnou na letiště, chytit přímý spoj do Egypta.
Klasická plošinovka Pharaoh's Tomb se řadí mezi tři hry, které George Broussard dokončil krátce předtím, než v Apogee Software spojil síly se Scottem Millerem, kde uplatňovali stejný obchodní model jako zde, kdy první epizoda "Raiders of The Lost Tomb" fungovala jako shareware, zbylé tři už byly placené. Hratelnost je zjevně silně inspirována tituly Pitfall (1982) (skákání) a Super Mario Bros. (1986) (zisk mince po nárazu hlavou do určitých platforem zespodu). Hra vám neodpustí žádné chyby, úrovně jsou plné rychle se pohybujících se platforem, pastí a monster (od netopýrů po mumie).
Hraní příliš neusnadňuje ani to, že vás nemají tendenci pronásledovat po celé úrovni, ale hledí si patrolování svých předdefinovaných tras. Vždycky není nutné dát se na úprk, máte-li při sobě zrovna kopí, můžete jimi protivníka zlikvidovat za předpokladu, že si od něj držíte dostatečný odstup, potřebný pro vržení zbraně. Nemalou obtížnost zvyšují i situace, kdy jste architekturou úrovně vlákáni na místo, odkud se pak bez restartu nemůžete dostat.
V březnu 2009 byla hra vydavatelem Apogee Software vypuštěna jako freeware.
Klasická plošinovka Pharaoh's Tomb se řadí mezi tři hry, které George Broussard dokončil krátce předtím, než v Apogee Software spojil síly se Scottem Millerem, kde uplatňovali stejný obchodní model jako zde, kdy první epizoda "Raiders of The Lost Tomb" fungovala jako shareware, zbylé tři už byly placené. Hratelnost je zjevně silně inspirována tituly Pitfall (1982) (skákání) a Super Mario Bros. (1986) (zisk mince po nárazu hlavou do určitých platforem zespodu). Hra vám neodpustí žádné chyby, úrovně jsou plné rychle se pohybujících se platforem, pastí a monster (od netopýrů po mumie).
Hraní příliš neusnadňuje ani to, že vás nemají tendenci pronásledovat po celé úrovni, ale hledí si patrolování svých předdefinovaných tras. Vždycky není nutné dát se na úprk, máte-li při sobě zrovna kopí, můžete jimi protivníka zlikvidovat za předpokladu, že si od něj držíte dostatečný odstup, potřebný pro vržení zbraně. Nemalou obtížnost zvyšují i situace, kdy jste architekturou úrovně vlákáni na místo, odkud se pak bez restartu nemůžete dostat.
V březnu 2009 byla hra vydavatelem Apogee Software vypuštěna jako freeware.