Petrichor

V dnešní době ve 2D pixel-artových vodách jsou "in" převážně ty počiny, jež staví spíše na pocitech a prožitku než na výzvě. Kdo se touto cestou nevydá, s velkou pravděpodobností se u 2Dčkařů nečapne.

Sundae Month [Matt Rohr & Eric Winebrenner] a Jack Yeates si tuto rovnici vzali k srdci. Jejich jedinečná píle uplácala něco nevídaného. Petrichor, neboli příjemná vůně po dešti, nás do příběhu vpouští okamžikem, kdy černovlasou hrdinku v havraních šatech nečekaně, na vycházce hájem, zasáhne intenzivní liják. Jeho příjemná aroma vábí k odpočinku, my mu podlehneme; založíme ohniště a kocháme se krajinou. Dlouho se zde však zdržet nemůžeme, poněvadž Slunce pomalu ulehá do růžovofialových peřinek, takové počínání by byl hazard se životem. I přes vydatnou dešťovou nadílku vyrážíme směr domov. Jenomže mezitím, jako lusknutím prstu, lesík zcela změnil svoji tvářnost, do podoby jakési životní zkoušky. Bouře není tedy to jediné, k čemu se dnes večer schyluje. Takže popadáme paraplíčko a vzhůru do onoho nečasu.

Neocenitelným pomocníkem se v Petrichoru stává právě rumělkový deštníček, který nejenže slouží jako štít před nezbednými kapkami deště, rovněž posluhuje jako nástroj, díky kterému půjdou snáze zdolávat překážky. A to prostřednictvím několikerých úkonů, které se s pomocí pamfletů, roztroušených všude po okolí, naučíme. Nicméně ponejprv je bude potřeba usušit, což jde jen při sedánku u ohně.

Byť Petrichor atakuje mantinely žánrů plošinovky, arkády i adventury, neovládáme jej klávesnicí, ale primárně příkazy myší.