Oktagon je další z řady variací na legendární Hexxagon. Herní principy zůstávají stejné, tentokráte je však herní plocha sestavená z osmiúhelníků a čtyřúhelníků. Herních desek je šest ve dvou režimech "Oktagon" a "Kvadragon", celkově jich je tedy dvanáct. Oba zmíněné režimy se mezi sebou nepatrně liší, ale navržené jsou totožně a obsahují i stejné volby čtyř obtížností. V případě více hráčů je možné umělou inteligenci deaktivovat a hrát s dalšími hráči příslušnou desku.
Z dostupných desek je nejzajímavější trojice „Souboj ve středu“ - čtveřice hráčů má své pozice rozdělené v pyramidovém tvaru podél celé desky a dále mají po jednom políčku v rohu. Cílem je vést jednotlivé tahy směrem doprostřed desky. „Přeběhlík“ nabízí desku rozdělenou na hodně miniaturních políček, na níž dva hráči mají své linie na horní a dolní části desky. Třetí hráč uprostřed je obklíčen a jeho snahou je přeběhnout do horní nebo dolní linie. „Dva tábory“ je obvyklá deska s dvojicí hráčů, kteří mají svá stanoviště a táboří naproti sobě. Úkolem je zabrat sousední tábor a nepřijít o ten svůj.
Hra se prezentuje podobným rozhraním a ovládáním, jaké měly předešlé počiny od Marka Mojzíka. Její grafický styl je osobitě a stylově vyveden a v době vydání byl hodnocen kladně. Při hraní hraje rytmická hudba s několika melodiemi. A jak je u tohoto typu her zvykem, je v Oktagonu přítomen i jednoduchý editor pro tvorbu vlastních hracích desek.
Z dostupných desek je nejzajímavější trojice „Souboj ve středu“ - čtveřice hráčů má své pozice rozdělené v pyramidovém tvaru podél celé desky a dále mají po jednom políčku v rohu. Cílem je vést jednotlivé tahy směrem doprostřed desky. „Přeběhlík“ nabízí desku rozdělenou na hodně miniaturních políček, na níž dva hráči mají své linie na horní a dolní části desky. Třetí hráč uprostřed je obklíčen a jeho snahou je přeběhnout do horní nebo dolní linie. „Dva tábory“ je obvyklá deska s dvojicí hráčů, kteří mají svá stanoviště a táboří naproti sobě. Úkolem je zabrat sousední tábor a nepřijít o ten svůj.
Hra se prezentuje podobným rozhraním a ovládáním, jaké měly předešlé počiny od Marka Mojzíka. Její grafický styl je osobitě a stylově vyveden a v době vydání byl hodnocen kladně. Při hraní hraje rytmická hudba s několika melodiemi. A jak je u tohoto typu her zvykem, je v Oktagonu přítomen i jednoduchý editor pro tvorbu vlastních hracích desek.
Oktagon je další z řady variací na legendární Hexxagon. Herní principy zůstávají stejné, tentokráte je však herní plocha sestavená z osmiúhelníků a čtyřúhelníků. Herních desek je šest ve dvou režimech "Oktagon" a "Kvadragon", celkově jich je tedy dvanáct. Oba zmíněné režimy se mezi sebou nepatrně liší, ale navržené jsou totožně a obsahují i stejné volby čtyř obtížností. V případě více hráčů je možné umělou inteligenci deaktivovat a hrát s dalšími hráči příslušnou desku.
Z dostupných desek je nejzajímavější trojice „Souboj ve středu“ - čtveřice hráčů má své pozice rozdělené v pyramidovém tvaru podél celé desky a dále mají po jednom políčku v rohu. Cílem je vést jednotlivé tahy směrem doprostřed desky. „Přeběhlík“ nabízí desku rozdělenou na hodně miniaturních políček, na níž dva hráči mají své linie na horní a dolní části desky. Třetí hráč uprostřed je obklíčen a jeho snahou je přeběhnout do horní nebo dolní linie. „Dva tábory“ je obvyklá deska s dvojicí hráčů, kteří mají svá stanoviště a táboří naproti sobě. Úkolem je zabrat sousední tábor a nepřijít o ten svůj.
Hra se prezentuje podobným rozhraním a ovládáním, jaké měly předešlé počiny od Marka Mojzíka. Její grafický styl je osobitě a stylově vyveden a v době vydání byl hodnocen kladně. Při hraní hraje rytmická hudba s několika melodiemi. A jak je u tohoto typu her zvykem, je v Oktagonu přítomen i jednoduchý editor pro tvorbu vlastních hracích desek.
Z dostupných desek je nejzajímavější trojice „Souboj ve středu“ - čtveřice hráčů má své pozice rozdělené v pyramidovém tvaru podél celé desky a dále mají po jednom políčku v rohu. Cílem je vést jednotlivé tahy směrem doprostřed desky. „Přeběhlík“ nabízí desku rozdělenou na hodně miniaturních políček, na níž dva hráči mají své linie na horní a dolní části desky. Třetí hráč uprostřed je obklíčen a jeho snahou je přeběhnout do horní nebo dolní linie. „Dva tábory“ je obvyklá deska s dvojicí hráčů, kteří mají svá stanoviště a táboří naproti sobě. Úkolem je zabrat sousední tábor a nepřijít o ten svůj.
Hra se prezentuje podobným rozhraním a ovládáním, jaké měly předešlé počiny od Marka Mojzíka. Její grafický styl je osobitě a stylově vyveden a v době vydání byl hodnocen kladně. Při hraní hraje rytmická hudba s několika melodiemi. A jak je u tohoto typu her zvykem, je v Oktagonu přítomen i jednoduchý editor pro tvorbu vlastních hracích desek.
Oktagon je další z řady variací na legendární Hexxagon. Herní principy zůstávají stejné, tentokráte je však herní plocha sestavená z osmiúhelníků a čtyřúhelníků. Herních desek je šest ve dvou režimech "Oktagon" a "Kvadragon", celkově jich je tedy dvanáct. Oba zmíněné režimy se mezi sebou nepatrně liší, ale navržené jsou totožně a obsahují i stejné volby čtyř obtížností. V případě více hráčů je možné umělou inteligenci deaktivovat a hrát s dalšími hráči příslušnou desku.
Z dostupných desek je nejzajímavější trojice „Souboj ve středu“ - čtveřice hráčů má své pozice rozdělené v pyramidovém tvaru podél celé desky a dále mají po jednom políčku v rohu. Cílem je vést jednotlivé tahy směrem doprostřed desky. „Přeběhlík“ nabízí desku rozdělenou na hodně miniaturních políček, na níž dva hráči mají své linie na horní a dolní části desky. Třetí hráč uprostřed je obklíčen a jeho snahou je přeběhnout do horní nebo dolní linie. „Dva tábory“ je obvyklá deska s dvojicí hráčů, kteří mají svá stanoviště a táboří naproti sobě. Úkolem je zabrat sousední tábor a nepřijít o ten svůj.
Hra se prezentuje podobným rozhraním a ovládáním, jaké měly předešlé počiny od Marka Mojzíka. Její grafický styl je osobitě a stylově vyveden a v době vydání byl hodnocen kladně. Při hraní hraje rytmická hudba s několika melodiemi. A jak je u tohoto typu her zvykem, je v Oktagonu přítomen i jednoduchý editor pro tvorbu vlastních hracích desek.
Z dostupných desek je nejzajímavější trojice „Souboj ve středu“ - čtveřice hráčů má své pozice rozdělené v pyramidovém tvaru podél celé desky a dále mají po jednom políčku v rohu. Cílem je vést jednotlivé tahy směrem doprostřed desky. „Přeběhlík“ nabízí desku rozdělenou na hodně miniaturních políček, na níž dva hráči mají své linie na horní a dolní části desky. Třetí hráč uprostřed je obklíčen a jeho snahou je přeběhnout do horní nebo dolní linie. „Dva tábory“ je obvyklá deska s dvojicí hráčů, kteří mají svá stanoviště a táboří naproti sobě. Úkolem je zabrat sousední tábor a nepřijít o ten svůj.
Hra se prezentuje podobným rozhraním a ovládáním, jaké měly předešlé počiny od Marka Mojzíka. Její grafický styl je osobitě a stylově vyveden a v době vydání byl hodnocen kladně. Při hraní hraje rytmická hudba s několika melodiemi. A jak je u tohoto typu her zvykem, je v Oktagonu přítomen i jednoduchý editor pro tvorbu vlastních hracích desek.