Diskuze

Dohráno, vynikající strategická hra. Taktický prvek je zde sice zcela upozaděn, ale ve výsledku je to naprosto parádní strategie. Určitě někdy zopáknu.

Tak trochu upravuji hodnocení, z 65 jsem nahodil 75% a teď ještě pět přihazuji. Hra opravdu vyvolává závislost, což je důkazem toho, že je prostě dobrá, i když budu u těch soubojů mrmlat vždy, protože jsou díly téhle série, kde jsou souboje tahové a mnohem lepší, nicméně jsem to začal brát jako souboje v Settlerech, člověk prostě buduje, staví, hospodaří a výsledkem jsou velké armády, které posílám po cestách do vřavy, jako v Settlers 1 nebo 2. S tímto je třeba se smířit a pak se ze hry vyklube nádherná záležitost. Jsou samozřejmě koncepčně i složitější díly, ale tenhle si prostě předsevzal, že v jednoduchosti je krása a síla a tady to prostě platí. Baví moc, graficky je to přitažlivé i na oko, každý hrad vypadá jinak a jde kolem každého pěkně obletovat a kochat se detaily....no prostě má to i atmošku. Dal bych možná i více než 80%, ale ty procenta nad 80% nechávám fakt hrám, které mají i ty souboje k mé plné spokojenosti:-)

Jestli to dobře chápu dle číslování, tak se jedná o Sphere of Influence. Poslední díl Nobunagy. Graficky je hra moc hezká, i když mi pohled na krajinu přijde moc z dálky a ne tak zajímavý jako u Romance of the Three Kingdoms 11. Krajina je určitě detailnější, hrady jsou vymodelovány opravdu do všech detailů včetně městeček okolo, ale nemohu se zbavit jakéhosi pocitu potěmkinové vesnice, armády nemohou putovat úplně všude jako v Romance, ale jen po vyznačených silnicích. Vylepšování měst je jakási kombinace starých strategií od Koei, kdy vylepšujete v každém tahu buď farmaření, ekonomiku a zde je třetím prvkem možnost najímání vojáků. Velký rozdíl je v budování armády. Není tu žádný recruit, ale vojáci automaticky přibývají dle maximální kapacity velikosti armády v každém městě závisle na počtu populace. Ekonomický model je velmi zajímavý, čím více měst, tím větší populace a tím více bodů pro možné úkony, které lze v každém tahu dělat. V konečném důsledku však hra působí trochu jako strategie Z, kde čím více továren, tím se zmenšoval čas na produkci, a tak se urychlovala možná expanze. Hra tady takhle až okatě funguje a pokud se někdo zaseká na třech městech a nechá se obklopit expanzivními soupeři, je bez šance. Co hru ale totálně zabíjí jsou bitvy. Skoro bych mohl říci, že hra žádné nemá. Bitvy probíhají v reálném čase, stejně jako pohyb armád po mapě a jde jen o to poslat co největší armádu k určitému bodu na silnici nebo u hradu. Ty armády se tam nějak samy pobijí a kdo má více vojáků, případně více koní a mušket ve výbavě, vyhráva. Žádné pečlivé rozmísťování jednotek po mapě, využívání různých zbraní a útočných taktik jako v tahových bitvách v Romance of the three Kingdoms XI. Je tu možnost se pokusit i zaválčit trochu takticky a to tak, že vyšlete k určitému bodu na silnici hromadu jednotek, soupeř také a zapnete mass battle, objeví se vám zvláštní soubojová obrazovka (opět krok zpět ke starým KOEI hrám), jenže je to opět realtime, takže to probíhá jako v Total Waru, je tady sice možnost trochu ovlivnit početní nepřízeň tím, že malými jednotkami obklíčíte jednu velkou ze všech stran, ale to je tak asi všechno. Občas se objeví možnost kliknout na objevivší se ikonku speciálního útoku. Vše je to na hony vzdáleno mega tahovým bitvám v ROTK11, ale dokonce i tahovým bitvám např. ve stařičkých ROTK 2 nebo Nobunagas Ambition 2 z počátku devadesátých let. Hru samozřejmě nezatracuji jako úplný odpad, protože se u ní "docela" bavím už třetí den, dobyl jsem několik hradů a docela mě fakt baví je vylepšovat. Ale člověk se musí smířit s tím, že hra prostě nemá opravdové bitvy, které bude hráč takticky řídit, jsou prakticky autimatické a jde jen o to zařídit, aby bylo dost vojáků a dost generálů na to je poslat do vřavy, kde děj se vůle boží. Hru možná 1x dohraji, ale pak se raději budu vracet k ROTK 11, 8, 10 a možná i 7 a 4. Nobunaga série u mě bohužel prozatím začala a skončila dohráním Nobunagy II a kdysi marnou snahou hrát na SNES emulátoru NA: Lord of Darkness, která mi přišla opravdu pekelně těžká a vždycky jsem byl rozmeten zhruba v momentě, kdy jsem ovládal cca 5 měst. Pak jsem se pokoušel hrát Rise to Power, ale docela nuda, opět nudné realtimové bitvy a totéž v Iron Triangle, nudné realtime bitvy, poslat a doufat, že to dopadne. Sphere of influence bude na tom asi teda stejně. Možná dohraji, možná vzdám jako všechny předchozí díly od Lords of Darkness:-)