Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Tato hra pro mě byla a je překvapením. Lákal mě tahový styl soubojů, ale měla jsem obavy z té části hry, kdy se postavy plíží a potichu zabíjejí své nepřátele. Nakonec se ukázalo, že tato kombinace, tedy akčního i tichého zabíjení, se tvůrcům vcelku vydařila a jako celek to funguje dobře.

Zpočátku mě překvapilo, že mám k dispozici jen malý počet hrdinů, přece jenom to není taková farma na zabíjení vlastních vypiplaných vojáků jako podobný XCOM. A o to více mě překvapilo, jaké přesile moji zvířecí hrdinové stáli. Tedy stáli by, pokud bych ignorovala četné věty typu, že to není jako XCOM. To tiché zabíjení tam opravdu není z legrace a nebýt jeho, tak moji tři reci stojí proti 2x až 3x větší přesile nepřátel.

Ovšem nebudu lhát, zpočátku se mi hra zdála těžká. Napomáhalo tomu drahé vylepšení zbraní, které po pracně nasbíraných třiceti či šedesáti součástek navýšilo poškození zbraní o jednu. Jednu. Což proti nepřátelům s brněním nestálo ani za řeč. Naštěstí se ukázala jedna z mutací mého věrného prasátka býti naprosto ultimátní schopností, kdy jeho výpad na nepřítele ho srazil na zem a mému týmu dal navíc dvě celá kola, kdy ho bylo možné nepozorovaně zabít. A já začala vidět po všech těch nepřátelích s 24 HP, které nebylo možné udolat se třemi hrdiny v rámci jednoho kola, světlo na konci tunelu.

Postavy mi byly sympatické, vždy jsem byla ráda, když promluvily a Shut The Duck Up! mě několikrát rozesmálo. Skvělé byly také jejich hlášky, když hrdinové našli nějaký artefakt z doby minulé, například hudební přehrávač od Apple (ve hře jako Hipster Fruit Tester). Škoda, že jich nebylo víc. Zatímco postavy mě bavily, tak příběh už tolik ne. Respektive mě vůbec nezaujal, jelikož se pořád skládal z toho, že někam jdeme, dojdeme tam až na konci hry a tam se dozvíme pravdu. Já vím, cesta je cíl, a ta cesta je tady zábavná, ale přece jenom to z mého osobního pohledu mohlo být více propracované.

Opravdu příjemné překvapení, myslela jsem si, že mi bude vadit, že tam není skoro žádná znovuhratelnost, že je rozmístění nepřátel a předmětů předem dané, tedy že je hra prosta náhodného generování, ale nic z toho mi nevadilo. Naopak to byla fajn změna oproti jiným hrám v daném žánru. Krom příběhu mě mrzí ještě malá odlišnost mezi postavami. Mutace mají sdílené, takže to, co má jedna postava, může mít i druhá. Raději bych viděla více druhů schopností než jen opakovat několik stejných.

Pro: sympatické postavy, prostředí, kombinace tichého a akčního postupu

Proti: příběh, malá variabilita mezi postavami

+24
  • PC 80
Určite poznáte ten pocit, keď sa na hru tešíte niekoľko mesiacov, no aj napriek tomu vás pozitívne poteší. To sa mi stalo v prípade Mutant Year Zero, ktorý som si ako veľký fanúšik novodobého XCOMu vyhliadol hneď od jeho oznámenia. S emzáckou sériou od Firaxis má však spoločný akurát ťahový boj a musím povedať, že je to dobré.

Mutant Year Zero je akýsi hybrid medzi stealth hrou a ťahovou stratégiou s RPG prvkami. Hra je poriadne návyková, súboje sú parádne a dosť náročné aj na normálnej obtiažnosti. Oproti titulom ako XCOM je rozdiel v tom, že normálne sa pohybujete v reálnom čase a do už spomínaného ťahového režimu sa prepnete až pred bojom. Navyše tu funguje tzv. mechanizmus prepadu, ktorý vám umožní nečakane napadnúť nič netušiaceho súpera. To je v spojení s tým, že súperov sa oplatí počkať si, keď sú osamote, aby ste to následne veľká taktická výhoda.

Vaše postavy - sympatickí zvierací a ľudskí mutanti, ktorí v trojici prechádzajú atmosferickým post apokalyptickým Švédskom - levelujete, vylepšujete im schopnosti (mutácie), nejaké bonusové atribúty, zbrane a vyberáte nejaké to brnenie a prilbu. Nie je to nič sofistikované, ale myslím, že je to postačujúce, hoci mutácií a vlastne aj samotných postáv, ktorých je iba päť, mohlo byť o čosi viac.

Sklamaný som hlavne z príbehu. Zatiaľ čo atmosféra je skvelá, štylizácia a aj samotný svet hry poteší a postavy si s ich humorom rýchlo obľúbite, za tých cca 25 hodín sa to dejovo nikam neposunie a je to vlastne veľké klišé. Aj cliffhanger na konci, keď sa mutanti dozvedia, že sú iba výsledkom experimentov a tajomný šéf posledného útočiska ľudí na Zemi Elder je vedec, ktorý ich uniesol, som tak nejak predvídal od polovice hry. Počas hrania sa našlo aj niekoľko bugov, ktoré sa dali vyriešiť iba načítaním starších uložených hier.

Suma sumárum, Mutant Year Zero: Road to Eden je veľmi príjemné prekvapenie a prepracovaná hra, ktoré zabaví a potrápi vaše mozgové bunky. Odporúčam.

Pro: Atmosféra, prepracovaný svet, návykovosť, náročnosť, skvelý súbojový systém

Proti: Nič moc príbeh, ovládanie na klávesnici, nejaké tie bugy, mohlo to byť ešte o čosi lepšie

+19
  • PC 80
Mutant Year Zero: Road to Eden je taktická tahová strategie nejvíce podobná moderním verzím klasického XCOMu, nebo třeba méně známému Hard West, která je ovšem v mnoha ohledech jiná a zejména svá. Především je to hra mimořádně příjemná. A to jak ve smyslu audiovizuálním, tak i svým jednoduchým, ale naprosto jasným nekomplikovaným příběhem, nebo velmi dobře zvolenou základní obtížností. Zejména po druhém XCOMu je fajn zahrát si taktickou tahovou strategii, která není sadisticky obtížná a dovolí hráči užít si gameplay, aniž by u toho musel potit krev nebo proklínat autory. Oproti XCOMu nabízí Mutant vedle tahových soubojů také volný pohyb po mapě (v reálném čase), spojený s hledáním kraftovacích materiálů nebo dalších více či méně důležitých itemů (např. zápisků, které v podstatě vystihuji celou hru - jsou jasné, krátké a občas i vtipné) a jakýsi základní stealth, díky kterému můžete tiše redukovat nepřátelské skupiny o slabší izolovanější členy a usnadnit si tak následný souboj. Co naopak hra naopak postrádá je nějaká hlubší komplexita nebo další vrstvy, nad rámec samotných taktických soubojů. Postavy sice levelovat mohou a můžete vylepšovat i své vybavení, případně nakupovat další, ale to je asi tak vše. Žádný výzkum, žádná správa základny nebo vrstva strategických rozhodování ve hře není, ovšem je třeba podotknout, že se v tomto případě jedná o vlastnost, nikoliv o chybu. 

Hru jsem si užil a v podstatě nenacházím nic, co bych považoval za vyloženě hodné kritiky, pakliže hru přijímám nikoliv jako přímého konkurenta těžkotonážního XCOMu, ale jako kromobyčejně příjemnou alternativu pro ty, kdo se chtějí u hry především bavit. Mutant tuto touhu uspokojí na cca 10 až 15 hodin. Více takových jednohubek!
+17
  • PC 95
Už dlouho se mi nestalo, abych si hru tak příjemně užíval. A nebylo to díky napětí, náročnosti (hrál jsem na nízkou obtížnost) nebo strhujícímu příběhu (ten tady má jen slabší roli) - to podstatné je zde atmosféra. Už úvodní lokace nočního lesa je okouzlující a při dalším putování postapokalyptickým světem budete stále příjemně překvapováni vykreslením jeho prostředí (tedy aspoň já jsem byl). A vše doplňuje skvělý dabing. Samotné souboje, upgradeování zbraní a vývoj postav pro mě ustupovaly do pozadí - hlavní byl neuvěřitelně příjemný pocit být v té hře..

Pro: atmosféra, prostředí, dabing

Proti: mohlo to být delší

+9 +10 −1