Michael Ninn's Latex: The Game

Hry podle filmů/filmy podle her dost často neoplývají příliš vysokou kvalitou. Jak potom asi tak mohla dopadnout hra podle pornofilmu, o kterém se na IMDb píše, že je cyberpunkový? A ještě k tomu adventura, od které každý adventurista očekává především kvalitní příběh?

No nebudu chodit kolem horkého sem...ehm kaše, dopadla poněkud rozporuplně. Přesněji řečeno – pěkně blbě. A to přesto, že hra na první pohled jakoby filmu z oka vypadla.

Rozhraní připomíná obrazovku ze starých krokovacích dungeonů. Celá hra je pak založena na procházení lokacemi a hledání jednotlivých střípků do příběhové mozaiky. Po jejich nalezení se spustí z filmu vystřižená videosekvence, která sice dokáže změnit koloběh krve v těle, ale jinak větší hloubku samozřejmě nemá. Hratelnost tedy nic složitého. Kdyby ovšem bylo od začátku pořádně jasné - co, kde, proč a jak udělat. A protože není, působí hra dosti zmateně a neohrabaně. Po nalezení všech střípků v dané lokaci se zpřístupní lokace další, v které hledání následně pokračuje. Tu a tam se ve hře objeví nějaký ten adventurní puzzl, ale jinak je to vše, co může hra nabídnout.

Nevím jestli je to tím, že mě cyberpunk nezajímá...nebo tím, že to cyberpunk není...ale příběh jsem prostě nepobral. Patrně tedy kravina. Pornoscény jsou sice skutečně porno, ale protože se – snad s výjimkou fetiše - jedná o standardní úkony, nemůžou ničím překvapit. A tím pádem ani bavit.

Vzhledem k tomu, jak příšerně je celá hra blbá, je skoro až k neuvěření, že minihry při hackování terminálu u dveří jsou docela dobře vymyšlené. V kontextu hry jsou skoro až geniální a udivuje mě, že si s nimi dal vůbec někdo práci. Deus Ex nebo Alpha Protocol mohou jen tiše závidět. Minihry mají dvě různé variace a jsou postavené na jednoduché, ale efektní zvonkohře. Nebudu-li počítat peroxidový blond přeliv Sunset Thomas, tak se jedná o nejsvětlejší okamžik v celé hře.

Čertužel, když jsem asi po hodině hraní pochopil všechny herní mechanismy, zazvonil zničehonic zvonec a pornohry byl konec.