Komentáře

Série Mafia je po delší odmlce zpět na našich monitorech. Díl Domovina nás má vrátit do úplných počátků zločinecké organizace, což se podle mě povedlo a tento díl by se určitě dal označit jako nejvíc mafiánský díl ze všech.

Před vydáním samotné hry jsem četl nespočet názorů, že toto už není Mafie, že hra vypadá jako z PS3 nebo že chůze postavy zní jakoby chodila v blátě, přitom chodí po pevném podkladu. S ani jedním z těchto názorů se neztotožňuji, ale rozhodně netvrdím, že hra nějaké ty nedostatky nemá, o těch ale až později. Začneme klady, kterých určitě není málo. Tím prvním je příběh, na kterém si série zakládá už od prvního dílu. Čeká zde chladný, syrový příběh s uvěřitelnými postavami, hra se ale nebojí situace odlehčit zejména v první polovině hry, ale oproti předchozím dílům bezesporu zvážněla. Žádný automat na hlášky jako Paulie, Joe či Donovan zde nefiguruje. Ale že by mi to úplně vadilo, se říct nedá. Příběh mě bavil, od začátku do konce. Enzo se přes otročinu v dolech stane kydačem hnoje a nositelem prasat na večeři, aby se vzápětí stal součástí mafie a to vše za doprovodu výborného soundtracku a solidního českého dabingu, který před hrou v podstatě vůbec nebyl promovaný a za mě to je trochu škoda. Oskar Hes v hlavní roli předvedl i přes své malé zkušenosti s dabingem dobrý výkon a doplňují ho v tom i další dabéři, které jste už mohli slyšet např. v KCD 2 či v předchozích dílech. I ostatní postavy jsou dobře napsané a jednoduše zapamatovatelné.

Líbilo se mi i grafické zpracování, hra běží na UE 5 a vývojáři nám kromě krásných interiérů nabízí i krásná města v čele se San Celeste, ale ani ostatní města nijak výrazně nezaostávají. Není to ovšem pouze o městech, Sicílie nabízí spoustu dalších míst, které stojí za návštěvu, i když se na to hra moc netváří a hráče nutí pohybovat se v předem určené linii. Po dohrání hry v rámci obdoby volné jízdy to už možné je. Cutscény jsou rovněž fajn, plynulé přechody z gameplaye přímo do cutscén jsou zvládnuté dobře, dá se nastavit, aby jak cutscény, tak samotná hra měla stejný počet FPS, aby vás nepraštil do očí drop z 60 na 30 snímků za sekundu. Neopomenu ani jízdní model aut, který mi také přišel super, díky donovi a jeho finančním schopnostem se dá v garáži narazit na skutečné bonbónky. Jízda na koni také není špatná, jelikož jsem ale před nedávnou dobou znovu dohrál RDR2, jsem ohledně jízdy na koních ve hrách trochu více rozmlsaný, takže žádné zázraky nečekejte. Moc mě nepotěšily ty čáry, které vznikají při trysku na koni, které mají asi jakože symbolizovat rychlost no, to tam úplně nemuselo být.

Pomalu se již dostáváme k záležitostem, které se mi příliš ve hře nelíbí. Umělá inteligence protivníků není z nejlepších. Hvízdání a následné postupné pochody NPC k hráči jako ovce na porážku z Mafie 3 jsou naštěstí pryč, místo toho tu máme mince a flašky. Ale díky lineárnosti titulu nejsou NPC příliš vynalézává a pohybují se v přesně určených koridorech, koukají do mrtvých bodů, nevšimnou si, když pár metrů od nich Enzo zvedá mrtvolu, přičemž mohutně funí a odnáší ji do modré bedýnky. Při samotném střílení se sice nepřátelé schovají za nejbližší překážku a střílí z krytu, ale po čase jednomu z nich mrdne a zavelí, že toho parchanta musíme přece vylákat a začínají chodit k hráči jako ovce na porážku a vy je můžete bez potíží čistit, tedy kromě jednoho specifického NPC, mastodonta s čapkou a luparou, který toho vydrží více, než by bylo zdrávo. Není to ideální, ani když už nějakou část mise plníte s některým z vašich spojenců, kteří toho sami moc nepostřílejí a je to tedy primárně na vás.

Ani souboje s noži nejsou něco, co bych si úplně užíval. Není jich úplně málo a o to více mě mrzí, že si s nimi vývojáři více nepohráli a nepřidali např. trochu více animací. Navíc každý souboj probíhá naprosto stejně a ke konci jsem už jen prázdně civěl do monitoru mačkajíc tlačítka pro úskok a útok. Souboje navíc dost často vyplynou z nelogické situace, kdy váš protivník například upustí zbraň, vytáhne nožík a jde se vesele bodat.

Je mi samozřejmě jasné, že Mafia je zkrátka lineární příběhovka a je tedy logické, že zde nějaké skripty budou, ale tady jich bylo na můj vkus dost možná až moc a ke konci hry jsou už dost předvídatelné. Stačí zkrátka počítat s tím nejhorším a to přesně hra hlavnímu hrdinovi hodí pod nohy. Nepotěší ani hláška vrať se na místo mise, jinak skončí nezdarem. Hra nabízí i speciální schopnosti, které můžete získat pomocí korálků, které můžete najít různě po světě a jednu máte již od základu, Enzův instinkt, díky kterému můžete vidět nejbližší protivníky, klidně i za zdmi. I na toto jsem viděl pár lidí kydat hnůj, ale mně to zas tak nevadí, není to nutnost tyto prvky používat a někomu to může pomoci k hladšímu průchodu hry.

Co napsat závěrem? Mafia: Domovina není špatnou hrou. Je to jednohubka na 10-15 hodin s kvalitním příběhem a lineární hratelností zabalená do líbivého grafického kabátku. Nicméně pokud vývojáři skutečně plánují vydat plnohodnotnou Mafii 4, je potřeba na několika věcech zapracovat a být o něco vynalézavější.