Diskuze
@Artran (14.04.2024 14:03): Tak to třeba vychytá někdo jiný :)
@Tainaru (14.04.2024 14:02): Na to už je pozdě, musím je psát začerstva :-)
@Artran (14.04.2024 13:56): Možné to je, já ten emotivní zážitek určitě nikomu neupírám.
Holt mi to asi zrovna moc nevyšlo. Ale jak jsem nastínil, můžeš to vylepšit vlastním komentářem :)
(Smushi jsem zatím nehrál)
Holt mi to asi zrovna moc nevyšlo. Ale jak jsem nastínil, můžeš to vylepšit vlastním komentářem :)
(Smushi jsem zatím nehrál)
@Tainaru (14.04.2024 13:44): No jo, ale ono se to proplétá celou hrou. Jak píšu, nechci z toho dělat kdoví co (sám jsem dal 70%), ale ta hra s touhle emotivní rovinou počítá, není to jen hra pro děti. Což samozřejmě ani nevylučuje, že tě to zkrátka neoslovilo. Ale podle toho, co píšeš v komentáři mi přišlo, že jsi to možná prolít moc rychle. Taky si myslím, že tenhle přesah je důvod, proč je Lil Gator tak dobře hodnocený na Steamu.
Něco podobného bude asi i Smushi Come Home.
Něco podobného bude asi i Smushi Come Home.
@Artran (14.04.2024 12:55): To je škoda, žes o tom nenapsal komentář :)
Já jsem si té hloubky ani moc nevšiml vzhledem k tomu, jak to ve finále vyzní do ztracena, nebo jsem aspoň měl ten pocit. Mohl jsem třeba zmínit aspoň ty rozmístěné vzpomínky, ale na druhou stranu bych začal rozebírat spoilery, a to jsem taky úplně nechtěl.
Nicméně ve finále se stalo jen to, že se udál ten reflexní koridor, pak spolu pokecali a sestra zaklapla noťas ve stylu "teď si zasloužím přestávku, přesednu si na hřiště do pevnosti a dám si na hlavu čarodějnický klobouk." Podle mě by to chtělo něco víc než jen tohle, nějaký důraznější příběhový epilog nebo něco. Takhle jsem si řekl ok, tak teď už jen rychle dorazit to ostatní.
Já jsem si té hloubky ani moc nevšiml vzhledem k tomu, jak to ve finále vyzní do ztracena, nebo jsem aspoň měl ten pocit. Mohl jsem třeba zmínit aspoň ty rozmístěné vzpomínky, ale na druhou stranu bych začal rozebírat spoilery, a to jsem taky úplně nechtěl.
Nicméně ve finále se stalo jen to, že se udál ten reflexní koridor, pak spolu pokecali a sestra zaklapla noťas ve stylu "teď si zasloužím přestávku, přesednu si na hřiště do pevnosti a dám si na hlavu čarodějnický klobouk." Podle mě by to chtělo něco víc než jen tohle, nějaký důraznější příběhový epilog nebo něco. Takhle jsem si řekl ok, tak teď už jen rychle dorazit to ostatní.
@Tainaru (14.04.2024 07:44): Nechci z toho zase dělat kdoví co, ale celé to aligátorkovo snažení je přece motivováno právě vztahem k sestře a reflexí přelomu dětství a dospělosti, kdy dochází ke změně priorit a hry jsou nahrazeny povinnostmi. Zároveň v závěru dochází i k uvědomění si důležitosti dětského vidění světa u samotné sestry a to je něco, co je namířeno na dospělé publikum, ne děti. Děti si tuhle hru určitě mohou užít, ale je to spíše jedna z těch her, které se snaží dospělým otevřít oči a znovu jim ukázat nevinnost, fantazii a hravost dětské duše, díky které můžeme vzdorovat našim každodenním starostem.
@Artran (14.04.2024 07:16): To mi klidně prozraď, co myslíš tím druhým plánem? :)
@Tainaru (komentář): Ty jo, tys úplně pominul druhý plán té hry :-)