Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Lara Croft and the Guardian of Light


Komentáře

« Předchozí Následující »
  • PC 80
O existencii Lara Croft and the Guardian of Light som do poslednej chvíle nemal ani poňatia, o to viac ma prekvapilo jej vydanie. Netuším komu kto prišiel s nápadom klasického Tomb Raidera zapracovaného do izometrického pohľadu a už vôbec netuším ako dotyčnú osobu napadlo, že to v konečnom dôsledku môže fungovať ale ono to miestami kupodivu funguje viac než dobre.

Príbeh je ale v tomto prípade lepšie neriešiť, narozdiel od predošlých dielov sa zvrháva do obyčajnej naháňačky za znovuoživeným bohom Xolotlom, ktorého je potrebné znovu uväzniť, aby nenapáchal nenapraviteľné škody. A nemá zmysel príliš riešiť ani mystických nepriateľov rôznych druhov komplikujúcich Lare v čo najväčších množstvách jej život. Áno, Guardian of Light je predovšetkým arkáda v štýle Diabla ale potešiteľné je, že obsahuje aj takmer všetko čo robí Tomb Raidera Tomb Raiderom a tak si užijete aj nejaké to skákanie, lezenie ale aj o niečo zjednodušené riešenie logických hádaniek. To ale za týchto okolností na škodu veci nie je, aj s prihliadnutím na kameru a ovládanie, pretože to nie je zakaždým úplne bezproblémové, špeciálne pri skákaní pod tlakom. Zbraní je v hre viac než dosť ale nakoniec som všetky nepoužíval ani zďaleka, pričom v počiatočných fázach sa dá pohodlne vystačiť aj s Totecovou kopijou, ktorú možno využívať aj ako pomôcku pri prekonávaní priepastí. Nepostrádateľnými sú aj výbušniny, ktoré vo vyšších leveloch nahradí granátomet, či raketomet - hoci by mi nikdy nenapadlo, že ich bude možné využívať v niečom čo nesie značku Lary Croft. Okrem putovania levelmi a hľadania cesty ďalej pochopiteľne môžete zbierať aj artefakty a dokonca aj plniť vedľajšie úlohy, odmeny za ne neskôr uľahčujú postup levelmi.

Výsledkom je celkovo pomerne slušná zábava ale v zásade nič viac a opätovné hranie ma aj kvôli nezaujímavému príbehu neláka. Guardian of Light naviac chýba ten "wow efekt" ktorý sa dostavuje pri preskúmavaní obrovských a monumentálne pôsobiacich priestorov v trojrozmernej verzii. A vlastne mu chýba aj nová hudba, i keď zapracovanie starých motívov z Legend, Anniversary a Underworld prebehlo bez problémov. Každopádne by som však radšej privítal klasické pokračovanie mojej obľúbenej série od Crystal Dynamics ale ako skrátenie času na jeho čakanie tento prídavok nesklamal.

Pro: Tomb Raider v osviežujúcom spracovaní

Proti: občas ovládanie, slabý príbeh, žiadna nová hudba

+32
  • PC 75
  • X360 80
Pamätám sa ako mnohí neboli moc nadšení z tohto dielu (aspoň čo som odsledovala z diskusií a nejaké tie hodnotenia na rôznych stránkach), hlavne kvôli tej veľkej zmene, ktorá pri The Guardian of Light nastala. Pohľad zhora jednoducho nebol každému po vôli a väčšina to brala tak, že to už nie je pravá Lara Croft. Ja sobne to beriem tak, že izometrická kamera nemá nič spoločné so samotnou Larou. Takéto zmeny mi vôbec neprekážali. Je síce pravda, že nebola som si istá, či to vôbec zvládnem dohrať, predsalen na takýto štýl hier nie som zvyknutá vôbec, ale v konečnom dôsledku sa ukázalo, že u mňa sa vyplatilo tešiť sa na túto hru.

Určite to nie je dokonalé mám tu zopár vecí, ktoré by som rada vytkla ale naopak aj niečo čo by som rada spomenula. Pokiaľ hráte single player tak ukážky sú v podstate oničom, pretože vy spravíte všetku robotu, potom v ukážke sa ukáže strašne unavený Totec, a potom ako sa začne hra znova zmizne. Nie je to tak hrozné negatívum ale mne osobne to išlo na nervy. Takisto i všeobecne celá hra nie je tak zábavná ako keď máte spoluhráča. V podstate robíte stále to isté dokola len s inými predmetmi. Tamto potiahnuť, tamto stlačiť, tamto nastražiť bombu.... zo začiatku ťažké hádanky sa tak stávajú oveľa jednoduchšími, pretože princíp je takmer rovnaký. Naopak, chválim perfektný soundtrack, hudba je ako vždy napínavá a taká správne "tombraiderovská". Samotná Lara takisto vyzerá veľmi dobre a prostredie v hre je naozaj fantasticky vyobrazené. Vyzerá to naozaj dobre a srší z toho jednoducho Tomb Raider dobrodružstvo.

Neskôr som mala možnosť vyskúšať si i kooperačný mód na počítači i na Xboxe. Synchronizácia nám zo začiatku moc nešla ale teamspeak potom všetko vyriešil. Z vlastnej skúsenosti sa mi však viac páčila kooperácia na Xboxe. Viete, hovoriť niekomu: "pozri tuto niečo je", a popritom ukazovať prstom, keď vedľa vás ten človek nesedí je naozaj strata času. Hádanky pre dvoch sú na inom princípe ako pre jedného hráča a tak som občas musela silno uvažovať ako to vyriešiť. Niekedy som automaticky išla tak ako som si to pamätala, a potom hops Lara mŕtva pretože takto to už nefunguje. Hra dvoch hráčov sa takisto ukladá ako pre jedného. Narazila som na celkom dosť bugov počas co-op ale to bolo zrejme internetom, takže to nebudem ďalej riešiť. Hru chcem pochváliť, nie potopiť.

Tento diel určite patrí k ostatným dielom a nechápem, prečo ho toľkí ľudia separujú od nich. Stále to má ten tombraiderovský nádych, hádanky, akciu atď. a v prvom rade to má Laru Croft. Tá je evidentne dosť dôležitá. Celkovo som hru prešla 3x, a to dokonca jeden krát iba s touchpadom na notebooku (čo už teda až tak zábavné nebolo ale dala som to).
+15
  • PC 80
Zajímavá žánrová odbočka od klasické série Tomb Raidera, která kromě izometrického pohledu nabízí relativně prostý příběh, navzdory tomu několik hodin herní zábavy a samozřejmě i pár menších či větších záseků, jak je u Tomb Raidera už zvykem.

O nové Laře jsem se vlastně dozvěděl až když vyšla a zpočátku jsem tomu příliš nevěřil. Jakožto fanda nové herní trilogie (Legend, Anniversary a Underworld) jsem tedy od tohoto odbočkového dílu raději moc nečekal a o to víc jsem byl pak překvapen. A to nejen z pěkného level designu a dobré hratelnosti, ale i z rozmatinosti puzzlů, u kterých by se občas hodila kooperativní spolupráce s druhým hráčem (což pak řeší multiplayer). Jak už bývá zvykem, soundtrack je dalším pozitivem hry. A to i přesto, že se hudební motivy opakují stále dokola. Grafika je pěkná a přehledná, není přeplácaná zbytečnými efekty.

Na závěr musím s potěšením konstatovat, že Lara opět nezklamala. Dokázala, že změna žánru nemusí nutně představovat krok zpět. Za to patří velký palec nahoru Crystal Dynamics. Teď už jen zbývá čekat na pokračování klasické série s mladou Larou a pak bych klidně uvítal druhý izometrický spin-off s další porcí herní zábavy. A to podotýkám, že nejsem fanoušek žánru RPG.


Pro: level design, grafika, puzzly, hratelnosti, příjemné zpestření pro fanoušky klasické série TR

Proti: ovládání, prostý příběh

+13
  • PC 85
Od nové Lary jsem toho moc nečekal, přesněji nečekal jsem, že tuto podle mého názoru upadající sérii dokáže zachránit změna herního stylu. V posledních letech jsem se díky atmosférickým trailerům opakovaně těšil na nové díly Tomb Ridera, jen abych samotné hry většinou po hodině hraní vypnul, a už se k nim nikdy nevrátil. Proto jsem si o "Lara Croft & the Guardian of Light" ani moc nezjišťoval, než mi před pár dny kámoš popisoval, jak skvělá hra to je. Tak jsem si řekl, že bych se na to mohl podívat... a neprohloupil jsem.

Příběh rovnou přeskočím = ten je jen omluvou pro to, co mají hráči ve hře dělat. Ve většině her by to pro mě byla zásadní chyba, která by pravděpodobně hru v mých očích odsoudila k věčnému zatracení. V případě této Lary jde ovšem jen o chybu na kráse.

Tato hra si mě získala hlavně díky hratelnosti a to konkrétně kvůli "lokální kooperaci" - tedy díky možnosti hraní dvou hráčů na jednom PC. Pokud by byla kooperativní část hry pouhou stoprocentí kopií singleplayerové části, k mému kladnému hodnocení by to asi nestačilo, ale autoři udělali něco jiného = upravily různé části a hlavně puzzly ve hře tak, aby při kooperativním hraní byli oba hráči skutečně nuceni spolupracovat a vymýšlet, jak který puzzle vyřešit!

Samotná základní hratelnost je chytlavá, akční části příjemně dynamické, puzzly přiměřené, level design skvěle zvládnutý, nepřátelé a bossové nápadití, ovládání...

...trochu problém. Lara (popřípadě Totec) mnohdy skáčou kam nemají, množství tlačítek které jsou potřeba ke hraní je poněkud přehnané (například si nejsem schopný představit, jak bych hrál na klávesnici za Toteca - přesněji, jak bych za něj byl schopný používat štít). Tyhle problémy řeší gamepad (který jsem použival), osobně jsem sice měl při jeho používání potíže s mířením (ovšem na tento problém jsem na netu našel jediný krátký diskuzní thread, takže popravdě může jít pouze o problém mého gamepadu a ne hry samotné!).
Každopádně i přes tento problém je stále hra velmi dobře hratelná.

"Lara Croft & the Guardian of Light" je podle mého názoru klenotem ve své značce. Pokud hledáte hru na zahrání si z kamarádem u jednoho počítače, nemusíte hledat dál. Pokud hledáte akční arkádu s nápaditými puzzly, poslouží vám tato Lara jak v singleplayeru tak v multiplayeru. Herní doba cca 6-8 hodin za tuto cenu (v současné době 15€ na Steamu) rozhodně stojí. Doufám, že Crystal Dynamics budou v tomto úžasném spin-offu pokračovat a dočkáme se dalších porcí této špičkové kooperativní zábavy...

Jen mě mrzí, že na konci neudělali Lara a Totec chybu - tj, že Toteca znovu nezkameněli ve chvíli, kdy v ruce místo kopí drží nějaký samopal...:) To by byla úžasná tečka za koncem hry..:

Pro: kooperativní muliplayer na jednom PC, hratelnost, puzzly, level design

Proti: ovládání, jednoduchost příběhu

+10 +11 −1
  • PC 60
Klára Kroft a Strážce světla je hra pro hloupé. Hloupé lidi.
Bohužel jsme s touto informací nebyli předem seznámeni a tak jsme se s uživatelkou Suzana dychtivě pustili do hraní. Uživatelka Suzana je shodou okolností velkou fanynkou staré bujné Klárky a tak její očekávání byla značná. Já ji mám ještě větší shodou okolností také rád. Shody, zvlášť okolností, jsou zrádné.

Ihned po spuštění hry, doprovázeném nevzhlednými animacemi, mi uživatelka Suzana ukořistila Kláru a má maličkost se tak musela spokojit s jakýmsi apačem Totemem s velkým klackem.
Naše první krůčky byly rozvážné a pečlivé. Jako gentleman jsem nemohl na uživatelku Suzana naléhat, poněvadž ve svých jemných ručkách držela můj majestátní ovladač Dualshock 3 poprvé. Prvotní zděšení nad úhlem kamery se na prvním dojmu uživatelky Suzana také nepodepsalo nejlépe. Mne, jako zkušeného matadora, nic nepřekvapilo.
Avšak něco přece jen. O tom dále.

Hra je primárně koncipována na spolupráci dvou hráčů. (Tedy mne a uživatelky Suzana. pozn. autora) Avšak nestaví se k tomuto úkolu zrovna nejlépe a díky často nespolupracující kameře tak někdy vznikaly velmi zvláštní situace. Velmi mrzuté situace.
Ty by jsme jistě odpustili, kdyby hra ovšem nebyla tak nešťastně hloupá. Bohužel jako fanoušci starší Kláry jsme nemohli překousnout ukrutně směšnou, až řekl bych trapnou, obtížnost hádanek. Stejně tak jako miniaturní generické lokace a naprosto příšerný důraz na střelbu. Autoři se zřejmě rozhodli zamaskovat trapné hádanky tupou bezzubou střelbou. Co minutu, co pět kroků, vždy na vás někdo odněkud vyskočí. Vždy je to stejné. Vždy je to předvidatelné. Nemluvě o dalších nudných a repetitivních činnostech jako kutálení kulatých koulí a soubojů s bossy.
Díky tomu nám hra zhruba ve třetině přišla, i přes relativní krátkost, prakticky nekonečná. Její dohrání jsme po vzájemné konzultaci s uživatelkou Suzana uskutečnili jen z povinnosti a oddanosti k věci.

I přes výše zmíněné si myslím, že Klára Kroft a Strážce světla není přímo špatná hra. Je jen hloupá. Abych citoval uživatelku Suzana - "Je to sračka.".
+9 +14 −5
  • PC 75
Kdo by to byl řekl, že Croftová v diablovce bude fungovat, a bude dokonce fungovat líp, než to všechno, v čem se za posledních pár let ukázala, dohromady? Já to teda čekal, ale dokážu pochopit, proč to pro tolik lidí bylo takový překvápko. Nakonec to teda není taková bomba, jakou se to z počátku zdá, není to kdovíjak příkladná arkáda, ale je to dostatečně vyzývavá zábava s hromadou replay value.

Už při prvním hraní jsem měl tak nějak od začátku chuť dosáhnout co nejvyššího skóre, a ačkoliv jsem na to leckdy dlabal (primárně protože při prvním hraní jsou některé úkony over the top), ve většině případů jsem poctivě plnil všechno, co se po mě žádalo, a kolikrát i opakovaně reloadoval, jenom abych dostal novej artifact nebo získal poslední lebku. Nejvíc jsem obecně sral na časové challenges (ze kterých mi některé ještě teď připadají skoro nemožný), a úkoly typu hole-in-one šly taky povětšinou mimo mě.

Když už jsem nakousl ty artifacty, je jich teda zatraceně hodně, ale liší se od sebe navzájem pouze minimálně, a jedou se mi dokonce stalo, že jsem vyřešil nemalé puzzle a získal za to artifact, který jsem měl dávno u sebe. Nasralo to, pořádně. Každopádně poselství je takové, že v podstatě si pohodově vystačíte s prvním artifactem i relicem, na které narazíte. Je fakt, že jaksi taksi vám ty pořádnější artifacty a relicy (na které začnete narážet asi až během posledních pěti levelů) hraní ulehčují, ale proč si dobrovolně ulehčovat hru, kterou hraju právě kvůli tomu, že čekám pořádnou výzvu?

Obdobně se to má se zbraněmi. Množství na papíře určitě vypadá žůžově, ale v praxi využijete tak...6. Mnohé zdejší na pohled bombastické bouchačky jsou ve skutečnosti slaboučké a pokud člověk nemusí, ani ho nenapadne na ně šáhnout. Zdaleka nejnadupanější zbraň je pozlacená brokovnice, tu ale bohužel získáte až v předposledním levelu, a to jen když se budete pořádně snažit a dosáhnete maximálního skóre. Předtím jsou ale nejúčinnější zase brokovnice. Z nějakého zvláštního důvodu se brokovnice v duchu nejlepších zbraní táhnou snad všemi hrami od tutěch developerů. To jen tak na okraj.

Celková obtížnost hry je na hard...adekvátní. Sem tam hra překračuje hranici mezi hard a ridiculous, ale děje se to jen zřídkakdy, a možná v tom má prsty i pravděpodobně nepříliš moudré rozhodnutí hrát poprvé na hard. Ono totiž na rozdíl od předešlých Crystal’s her, zde je hard místy fakt hard, a je očividně (a logicky) navržena až pro opětovné hraní s masivně upgradovanou Larou. Místy je to ale přece jenom kapku přehnaný. Třeba když se prostřílíte přes jednu velkou bitvu, po čemž vám hra nepřihraje do cesty žádnou lékárnu nebo munici, a hned v další zatáčce na vás pošle další skupinku nepřátel, říkáte si, že občas by alespoň minutka klidu nebyla od věci.

Moc tomu nepomáhá ani nepříjemně vadné ovládání na klávesnici. Střílení je v pohodě, ale přimět Laru skočit přesně tam, kam je to žádoucí…to je často absolutně impossible. Hráč zmáčkne W a klávesu pro skok, Lara skočí diagonálně kajsi do řiti. Hráč si pohraje se směrovými klávesami, aby Laru správně natočil, zmáčkne klávesu pro skok, a Lara o cosi zavadí a zahučí hluboko do věčnýho odpočinku. Vlastně se dá bez nadsázky říct, že v nespolehlivosti ovládání GoL hladce překonává všechny předešlé Crystals kiksy. By a long shot.

Graficky je to docela pěkný. Pohodově se na to dívá, pohodově se to hejbe a je to celý hezky barevný. Škoda je, že pro celou hru je použito snad jen jedno barvové schéma, a totálně tu chybí alespoň minimální variabilita prostředí. Ale zas je tu hromada cool efektů a na obrazovce se toho v jednom kuse děje zatraceně hodně, takže si člověk takových blbostí ani pořádně nevšímá. Z procesoru to ždímá víc, než kdysi Underworld, ale tomu se rozhodně divit nemůžu.

Hra mě ale strašně zklamala z hudebního hlediska. Hudební složka je totiž celá recyklovaná z předešlých Crystals her. Není tu ani jedna originální skladba. Co je horší, kolikrát po dobu celého levelu neustále hraje smyčka jednoho songu, který se ani vůbec nehodí k settingu onoho levelu (např. Toxic Swamps, ve kterém furt dokola hraje jeden dosti nepadnoucí track z Legendu). Všechny tyhle skladby jsou dobré a kvalitní, ale jsou to ojetiny, a jestli jsem se na něco hodně těšil, byla to právě nová hudba. Škoda. A tak trochu fail.

O příběhu si myslím není třeba moc mluvit. Je neuvěřitelně prosťounký, a výprava je docela fest mizerná. Ačkoliv se na jednu stranu divím, páč krystaláci rozhodně příběhy vyprávět umí a doposud to víc než zřetelně ukazovali, v takové arkádě je příběh to poslední, co mě zajímá. Nezajímá mě, proč honím toho přerostlýho šamana. Nezajímá mě, kdy a kde se oživlá Aztecká socha naučila anglicky. Nezajímá mě, kde se za tak krátkou dobu vzala tak široká plejáda prehistorických potvor. Zajímá mě jen jediné – jak je co nejefektivnější rozstřílet na cucky. A v tom si mě hra rozhodně nechává vyhrát.

Je to arkáda jak břemen, a (ne)překvapivě to Laře prospívá. Po Legendu a Underworldu tu máme zajímavý a hravý game design, level design, design více méně všech nepřátel… takže pevně věřím a doufám, že krystalákům se pro jednou podaří neztratit jejich cit, a Tomb Raider devítka bude awesome.

Pro: Hra vskutku těží z toho, že je to arkáda, konečně se krystalákům povedlo vytvořit hru, ze které občas vyzařuje slovo EPIC

Proti: recyklovaná hudba, ovládání, význam a impact artifactů je minimální, většina zbraní je zbytečná, nulová různorodost prostředí, absence puzzlů (a že by se daly vymejšlet šílenosti)....

+2 +3 −1