Rok 1888 plní přední strany všech světových deníků zprávami o brutálním řádění neznámého sériového vraha, jehož oběťmi se v Londýně stalo několik prostitutek a způsobem jejich zabíjení si vyslouží pojmenování Jack Rozparovač. Obyvatelé špinavé londýnské čtvrti Whitechapel, kde se vraždy odehrávají jsou vyděšení. Detektivové Scotland Yardu jsou bezradní a nachází se mezi nimi pouze jeden, kterému se snad podaří brutální bestii dopadnout...vy.
Hra je point'n'click adventurou, která svým grafickým zpracováním, i hudebním doprovodem navozuje děsivou atmosféru předměstí Londýna 19. století. V úloze mladého detektiva máte možnost navštívit všechna místa činu a použít stop a důkazů, které byly v průběhu řádění sériového vraha nashromážděny. Pohovořte s více jak stovkou svědků a podezřelých. Hra nabízí 3 stupně obtížnosti a několik řešení celého složitého případu.
BINGMAN
Za mě určitě jedna z těch lepších a autentičtějších detektivních her vůbec, a to i v porovnání s dnešní produkcí. Máte jen určitý čas na prohledání místa činu a na výslech svědků, lidé nezůstávají na jednom místě, vraha najdete jen vlastní dedukcí spojením zjištěných faktů ve vašem virtuálním deníčku a to vše v nádherné, ručně kreslené grafice. Proč tedy tak relativně nízké číslo? Protože provedení je lajdácké a prakticky bere hráči vlastní iniciativu.
Můžete mít klidně dost jiného důkazního materiálu, ale dokud si nespojíte dvě specifická fakta/stopy (těch stop jsem btw sesbíral skoro sto), k žádnému závěru nedojdete. Hra vás prostě nepustí. A je jedno, že váš podezřelý měl na rukávu krev, že jeho výpověď byla v rozporu s jinými, že jeho popis odpovídá popisu muže, který byl viděn s některými oběťmi, nebo že v jeho kanceláři najdete důkazy, které ho s vraždami spojují. Ne, vy prostě musíte udělat určité kroky, jinak hru nedokončíte. Takže přesto, že jsem vraha znal od prvního dne, musel jsem použít prastarou adventurní taktiku, tj. použít všechno se vším, abych ho mohl usvědčit.
Také sbírání a zapisování důkazů do vašeho virtuálního deníčku je občas prapodivné. To, že mi žena řekne, kdy a kde viděla chlapa celého od krve, hra jako důkaz nepovažuje. Ale to, že pán ve volném čase chytá ryby už je očividně hodno zapsání.
Shrnutí:
Takhle nějak bych si představoval dobrou detektivní hru, kdyby ovšem hratelnost byla doladěná a hráč měl mnohem větší svobodu při řešení případů. Ale na svou dobu výborný.
4. bod herní výzvy 2020 (hardcore)
Můžete mít klidně dost jiného důkazního materiálu, ale dokud si nespojíte dvě specifická fakta/stopy (těch stop jsem btw sesbíral skoro sto), k žádnému závěru nedojdete. Hra vás prostě nepustí. A je jedno, že váš podezřelý měl na rukávu krev, že jeho výpověď byla v rozporu s jinými, že jeho popis odpovídá popisu muže, který byl viděn s některými oběťmi, nebo že v jeho kanceláři najdete důkazy, které ho s vraždami spojují. Ne, vy prostě musíte udělat určité kroky, jinak hru nedokončíte. Takže přesto, že jsem vraha znal od prvního dne, musel jsem použít prastarou adventurní taktiku, tj. použít všechno se vším, abych ho mohl usvědčit.
Také sbírání a zapisování důkazů do vašeho virtuálního deníčku je občas prapodivné. To, že mi žena řekne, kdy a kde viděla chlapa celého od krve, hra jako důkaz nepovažuje. Ale to, že pán ve volném čase chytá ryby už je očividně hodno zapsání.
Shrnutí:
Takhle nějak bych si představoval dobrou detektivní hru, kdyby ovšem hratelnost byla doladěná a hráč měl mnohem větší svobodu při řešení případů. Ale na svou dobu výborný.
4. bod herní výzvy 2020 (hardcore)
