Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Od druhého (resp. třetího) Homeworldu jsem si mnoho sliboval, což možná byla chyba, protože nakonec mě hra v některých ohledech zklamala.

Původního děj putovní či datadiskový tajemný byl nahrazen příběhem především patetickým (ačkoli začátek je slušný), který nedává silnější motivaci ke hraní a hlavně závěr je dost mizerný. Kvalitou tak na úrovni převážné většiny počítačových her (čili dost nízké). S prvním dílem naprosto nesrovnatelný. Design se mi také moc nezamlouval. Mateřská loď naštěstí zůstala, vizáš některých jednotek mi ale příliš nesedla (jiné jsou zase dobré), co mě ale dostalo úplně nejvíc, byla tu a tam na některých objektech přítomná arabská čísla - pro takový designérský přehmat nelze mít nejmenší pochopení. Hudba oproti jedničce výrazně slabší, řekl bych až nehodící se (nepostrádá mimochodem orientální motivy...).

To s hratelností je to naštěstí mnohem lepší. Lodě prošly nejen vizuální proměnou, dramaticky se změnila celá koncepce a to k lepšímu. Třeba fightery/corvetty se vyrábí rovnou po třech či po pěti. Velkých lodí je ovšem (v kampani) poměrně málo - jak typově (nepřítel jich měl více), tak co se limitů týče. I přesto ovšem flotila nabývá respektuhodných rozměrů. Za další dobrý tah pak považuji menší univerzálnost plavidel obecně; každý typ plavidla má výhodu nad jiným, proti dalším typům je ale zase slabší a i na největší kolosy tak vždy něco platí (a zdánlivě slabé první lodě tak mohou nalézt využití po celou dobu kampaně). Nový systém formací není špatný, ale některé mi dost scházely (claw). Herní systém mi jinak přišel docela vyvážený a spolu s variabilní náplní misí (nic převratného se však nekoná) je Homeworld 2 rozhodně zábavnou hrou. První mise mě sice zaskočily svou obtížností, ale jakmile jsem si převykl na trochu odlišný způsob hry, začala to být víceméně pohoda - hra mi nepřišla o moc těžší než kterákoli jiná RTS; první díl byl znatelně tužší. Navíc je HW2 tak nějak "placatější"; za vše mluví třeba nový styl útoku destroyerů, který se podobá námořním plavidlům - loď se otočí k cíli bokem a pak na něj začne pálit bateriemi kanónů. Jenže když útočíte z vyše (nebo níže) posazeného místa, destroyer má tendenci sestoupit (či vystoupat) do přibližně stejné hladiny - působí to tragicky a kazí to prožitek.

Interface je dost mizerný; mírně inovovaný způsob ovládání je i celkem fajn (až na nemožnost přemapovat klávesu pro pauzu...), ale uživatelské rozhraní je těžkopádné a pomalé. Zatímco v prvních hrách stačilo několik nerušících ukazatelů u okrajů obrazovky (především Cataclysm byl v tomto směru opravdu vychytaný), zde je u spodní strany nalepený přerostlý panel s nepouživanými ikonami akcí, nepraktickým seznamem jednotek (lodě se podle obrysů prostě poznávají špatně) či prvky po většinu času naprosto nevyužitelnými. I to popup menu se špatně používá, zvláště díky tomu, že obsahuje výčet všech možných akcí (ačkoli je pro zvolenou jednotku použitelná pouze menšina). Postranní panely pro stavbu či výzkum na tom nejsou lépe - zbytečně mnoho místa zabírá opět celá sada naprosto neužitečných ovládacích prvků, aby ho na ty důležité (samotný výběr jednotek či upgradů) zbylo málo.

Chtěl jsem sice původně dát sedmičku, protože hra má opravdu velké množství nedostatků (zvláště, když vezmu v potaz předchozí díly), nicméně je to stále hodně dobrá RTS - přepracované pojetí plavidel je skvělé, navíc hratelnost je vcelku svižná a hra samotná je zábavná, díky grafice (stíny, exploze a jiné světelné efekty, ztvárnění vesmíru) se na ni i hezky kouká. Takže zpočátku sice zklamaný, ale bavil jsem se dobře.

---
Complex Mod mimochodem dělá ze hry naprosto ultimátní RTS (a řeší i některé její nedostatky).
+10
  • PC 90
Doposud nepřekonaná trojrozměrná vesmírná strategie. Výtečná grafika i po mnoha letech, nápadité mise (neomezují se jen na zničení nepřítele) a originální příběh, který dokáže pořádně pohltit. Kampaň sice obsahuje jen pár misí, ale jejich rozmanitost a vyšší obtížnost dokáží zabavit na standardních 10-20 hodin (dle způsobu boje).

Systém kámen-nůžky-papír u jednotek je bezchybně odladěný, tedy nedá se vzít hafo stíhačů a doufat, že rozdrtí nepřítele... pravděpodobně se rozsekají o tři nebo čtyři flak fregaty jako nic. Obecně celá strategická část hry se povedla a i ta taktická nemá chybu (formace i chování jednotek a skupin se dají lehce přizpůsobovat situacím, škoda jen až nepříjemně hodně přeplácaného UI).

Pro: grafika, ovládání v prostoru, příběh, originální mise, Mothership, hudba a zvuky celkově (ač ve vesmíru by nemělo být slyšet nic, ale dejme tomu)...

Proti: není pokračování, překombinované a těžkopádné uživatelské rozhraní (UI), kampaň pouze za ty "hodný"

+9