"Ná nananá jami jamííí, ná nananá..."
To je ale krásné prostředí. Zvířátka si prozpěvují, vše se zelená. To bude procházka růžovou zahradou.
Měl jsem pravdu napůl. Zahradou jsem se procházel, ale od růžové měla několik odstínů daleko.
Cesta malého hmyzáka patří mezi sérii her, která je ideální pro masochisty či pro hráče s vysokou mírou trpělivosti. Inu, za masochistu se nepovažuji a trpělivost jsem u jednoho bosse ztratil a hru na 4 roky "odložil".
Co se nestalo, vyšlo pokračování a listování v mém oblíbeném časáku mě dovedlo až k myšlence, že přeci nejsem takovej srab, abych hru nedohrál. Jsem přeci odkojen na soulsovkách a tohle není tak moc jiné. A navíc jsem hru už hrál, tak se to stejně jako jízda na kole nezapomíná.
Z pomyslného kola jsem spadnul po pár minutách, Komu sakra přišlo zábavný vytvořit něco jako Crystal Peak? Proč? A proč jsem se rozhodl se ke hře vrátit?
Po pár hodinách jsem zjistil, že se mohu léčit. Stačí sundat tenhle charm. Že bych přecijen něco zapomněl? A heleďme se, ono se to najednou dá hrát. Tak to zkusme. A už jsem se nenechal odlákat.
Ano, stále jsou místa, kde to bolí. Hodně. Na každou taktiku ale existuje protitaktika. A není důvod bát se trochu podvádět. Obcházet mechaniky. Trochu vysvětit účel prostředky. A tak jsme tady, na konci hry. Hollow Knight již několikrát padl a zbývá poslední třešnička na osvíceném dortu. Radiance. Bude to chtít trochu trpělivosti a ještě více umu. A příště se třeba uvidíme s jehlou v ruce u dalšího dílu.
To je ale krásné prostředí. Zvířátka si prozpěvují, vše se zelená. To bude procházka růžovou zahradou.
Měl jsem pravdu napůl. Zahradou jsem se procházel, ale od růžové měla několik odstínů daleko.
Cesta malého hmyzáka patří mezi sérii her, která je ideální pro masochisty či pro hráče s vysokou mírou trpělivosti. Inu, za masochistu se nepovažuji a trpělivost jsem u jednoho bosse ztratil a hru na 4 roky "odložil".
Co se nestalo, vyšlo pokračování a listování v mém oblíbeném časáku mě dovedlo až k myšlence, že přeci nejsem takovej srab, abych hru nedohrál. Jsem přeci odkojen na soulsovkách a tohle není tak moc jiné. A navíc jsem hru už hrál, tak se to stejně jako jízda na kole nezapomíná.
Z pomyslného kola jsem spadnul po pár minutách, Komu sakra přišlo zábavný vytvořit něco jako Crystal Peak? Proč? A proč jsem se rozhodl se ke hře vrátit?
Po pár hodinách jsem zjistil, že se mohu léčit. Stačí sundat tenhle charm. Že bych přecijen něco zapomněl? A heleďme se, ono se to najednou dá hrát. Tak to zkusme. A už jsem se nenechal odlákat.
Ano, stále jsou místa, kde to bolí. Hodně. Na každou taktiku ale existuje protitaktika. A není důvod bát se trochu podvádět. Obcházet mechaniky. Trochu vysvětit účel prostředky. A tak jsme tady, na konci hry. Hollow Knight již několikrát padl a zbývá poslední třešnička na osvíceném dortu. Radiance. Bude to chtít trochu trpělivosti a ještě více umu. A příště se třeba uvidíme s jehlou v ruce u dalšího dílu.
berry1009
Matthias
Pro: Neopakovatelná výzva, neskutečná péče autorů, kombinace grafiky a hudby
Proti: Nebezpečí úrazu a poničeného hardwaru, slzy