Poslední hra z kolekce Arcade Classics Anniversary se od všech ostatních liší. Nejedná se totiž o střílečku ve stylu shoot'em'up, ale o bojovku/plošinovku. Ještě lépe řečeno se jedná o předělávku hry Castlevania, kterou jsem ale nehrál, takže nemám jak porovnávat.
Od příběhu se zde nemůže moc očekávat, je velmi jednoduchý. Hlavní hrdina, který ani není nijak představen, přichází o svou ženu, kterou unáší tajemný upír. Hrdina neváhá a ozbrojen bičem se vydává na nebezpečnou cestu vedoucí k její záchraně.
První minuty hraní pro mě byly utrpením hlavně kvůli lehce neohrabanému ovládání. Útoky bičem na kostlivce jsou celkem v pohodě, horší je trefit správný okamžik, jak trefit létajícího netopýra. Každá chyba se trestá a já velmi rychle přicházím o zdraví a ke všemu nenacházím žádnou možnost se léčit. Jsou tu sice srdíčka, ale ty jsou trošku nesmyslně určena na používání sekundárních zbraní. Na řadu tak přichází oblíbená pomoc v podobě save-load a já se tak dostávám k prvnímu bossovi - medůze. Ale při vyhýbání se projektilům jsem si hru blbě uložil uprostřed skoku, který již ale nešel nijak ovlivnit a tak jsem při nahrání hry a následného dopadu na netopýra nezvratně umřel.
Ok, restart hry a tentokrát jsem si dával set sakra pozor na ztráty životů pomocí vhodného ukládání hry a najednou to začalo jít a s tím rostla i zábava při hraní. Dokonce jsem i objevil, že se dá několikrát za hru vyléčit pomocí enteru, což bohužel není v nastavení ovládání vůbec řečeno. Nakonec jsem se postupně prokousal celou hrou až k jejímu konci. Zde trochu zamrzí, že porážka upíra nevede k nějaké end game animaci, či alespoň titulkům. Hra se prostě zrestartuje a jede se od znovu.
Celkově jsem se hrou relativně spokojen, samozřejmě s přihlédnutím ke stáří hry. Hlavní zápor ale zůstává stejný, jako u ostatních her z kolekce. Přehnaně vysoká obtížnost, což byla na arcade automatu pochopitelně priorita, protože bylo potřeba z hráčů dostat více peněz.
Od příběhu se zde nemůže moc očekávat, je velmi jednoduchý. Hlavní hrdina, který ani není nijak představen, přichází o svou ženu, kterou unáší tajemný upír. Hrdina neváhá a ozbrojen bičem se vydává na nebezpečnou cestu vedoucí k její záchraně.
První minuty hraní pro mě byly utrpením hlavně kvůli lehce neohrabanému ovládání. Útoky bičem na kostlivce jsou celkem v pohodě, horší je trefit správný okamžik, jak trefit létajícího netopýra. Každá chyba se trestá a já velmi rychle přicházím o zdraví a ke všemu nenacházím žádnou možnost se léčit. Jsou tu sice srdíčka, ale ty jsou trošku nesmyslně určena na používání sekundárních zbraní. Na řadu tak přichází oblíbená pomoc v podobě save-load a já se tak dostávám k prvnímu bossovi - medůze. Ale při vyhýbání se projektilům jsem si hru blbě uložil uprostřed skoku, který již ale nešel nijak ovlivnit a tak jsem při nahrání hry a následného dopadu na netopýra nezvratně umřel.
Ok, restart hry a tentokrát jsem si dával set sakra pozor na ztráty životů pomocí vhodného ukládání hry a najednou to začalo jít a s tím rostla i zábava při hraní. Dokonce jsem i objevil, že se dá několikrát za hru vyléčit pomocí enteru, což bohužel není v nastavení ovládání vůbec řečeno. Nakonec jsem se postupně prokousal celou hrou až k jejímu konci. Zde trochu zamrzí, že porážka upíra nevede k nějaké end game animaci, či alespoň titulkům. Hra se prostě zrestartuje a jede se od znovu.
Celkově jsem se hrou relativně spokojen, samozřejmě s přihlédnutím ke stáří hry. Hlavní zápor ale zůstává stejný, jako u ostatních her z kolekce. Přehnaně vysoká obtížnost, což byla na arcade automatu pochopitelně priorita, protože bylo potřeba z hráčů dostat více peněz.