GM Rally

Jednoho odporného podzimního odpoledne mne přepadla chuť na závodění. GM Rally na jednom cd? No a proč ne, nevypadá to až tak zle a na zpestření denního programu to stačí. Ano, vážně mi to stačilo. Málokdy jsem kvůli hře začal přemýšlet o smyslu existence a málokdy bych se raději nudil, než hrál novou gamesu.

Vozy značek Opel, Chevrolet a Saab už dávají dopředu tušit malý výběr aut, ale to se vzhledem ke zbytku hry dá jen stěží považovat za chybu. Všechny vozy se řídí stejně asi jako letící cihla. V malých rychlostech tak nedotáčivé, že nevyberete zatáčku, ve velkých pro změnu extrémně přetáčivé, že se neudržíte na silnici. Dobře, řekl jsem si, pošteluju nastavení vozu. Pošteloval jsem a bylo to ještě horší. Vtipné mi přišlo, že ani AI není schopná ovládat auto tak, aby nevypadala jako blondýnka při první hodině jízd v autoškole. Ve vyšších rychlostech se zkrátka smiřte s tím, že auto na silnici neudržíte, ať už hrajete na šipkách či s volantem. Destrukce vozu sice je přítomná, ale kvůli fyzikálnímu modelu je spíše přítěží. Tratě nejsou nijak zvlášť zajímavé a díky tomu, že se jezdí pokaždé ve stejné lokaci, jen po jiných cestách vás velmi rychle omrzí.

Technická stránka titulu je neuvěřitelně hnusná. Zřejmě se autoři rozhodli přidat do zastaralého enginu cool efekty z DIRTu a aby byli originální vytvořili jedinečný (a doufejme neopakovatelný) systém počasí. Ten pracuje zhruba tak, že vrchní textura oblohy se otáčí kolem dokola a spodní vrstva tvořená z chuchvalců vaty plující po obloze neuvěřitelnou rychlostí, vrhajíce na zem úžasné černé stíny. Společně s efekty, které přidávají ono „sexy“ béžové ladění, tak máte dojem neustále probíhající písečné bouře (což je ve Francii jistě standardem). Vykreslování objektů je i na maximální nastavení absolutně neschopné a po celou dobu hraní vám v horní polovině obrazovky velmi neelegantně vyrůstají ze země nové a nové ošklivé objekty. Věřte mě, ne oficiálním in-game (čti in-photoshop) screenshotům.

Nebyl jsem schopen titul dohrát a po prvních šesti závodech už ani dál hrát. Je to snad poprvé kdy jsem při hraní dostal panický strach, že té hře jde o můj život a jestliže okamžitě neskončím tak bude po mně. Nehorázná, odpudivá nuda. Za tři kila se radši nechte přeblafnout od cikánky u silnice. Hanba!