Jedinečně ztvárněná plošinovka celá vystavěná kolem původní elektronické hudby neodpouští jedinou chybu. Hráče v ní na cestě za svojí ukradenou zadnicí (ano, čtete správně) čeká přes 70 úrovní plných monster, naváděných raket, měnící se gravitace, rotujících obrazovek a především epileptických světelných efektů; to vše v osmibitové stylizaci říznuté vektorovou grafikou. Výsledek pak vypadá jako simulátor rave párty, jejíž tempo určují originální skladby od EnV (Dave Goodsell).

Žánrově nejpodobnější hrou bude jistě Super Meat Boy. I zde si hráč vystačí s pohybovými šipkami a tlačítkem pro skok. Každá úroveň má pak svoji vlastní atmosféru, každá představuje nové výzvy. V každé se také hodně umírá. Někdy ne přímo proto, že by hra byla až tak obtížná, ale protože svým level designem podporuje hraní metodou pokus-omyl.

Celou hru pak nejlépe shrnuje varování na jejím začátku:

"Warning! May cause seizures! Also, motion sickness! Tons of crude language! Pixelated violence and murder! Sexual content! Blasphemy!"

Jedinečně ztvárněná plošinovka celá vystavěná kolem původní elektronické hudby neodpouští jedinou chybu. Hráče v ní na cestě za svojí ukradenou zadnicí (ano, čtete správně) čeká přes 70 úrovní plných monster, naváděných raket, měnící se gravitace, rotujících obrazovek a především epileptických světelných efektů; to vše v osmibitové stylizaci říznuté vektorovou grafikou. Výsledek pak vypadá jako simulátor rave párty, jejíž tempo určují originální skladby od EnV (Dave Goodsell).

Žánrově nejpodobnější hrou bude jistě Super Meat Boy. I zde si hráč vystačí s pohybovými šipkami a tlačítkem pro skok. Každá úroveň má pak svoji vlastní atmosféru, každá představuje nové výzvy. V každé se také hodně umírá. Někdy ne přímo proto, že by hra byla až tak obtížná, ale protože svým level designem podporuje hraní metodou pokus-omyl.

Celou hru pak nejlépe shrnuje varování na jejím začátku:

"Warning! May cause seizures! Also, motion sickness! Tons of crude language! Pixelated violence and murder! Sexual content! Blasphemy!"

Jedinečně ztvárněná plošinovka celá vystavěná kolem původní elektronické hudby neodpouští jedinou chybu. Hráče v ní na cestě za svojí ukradenou zadnicí (ano, čtete správně) čeká přes 70 úrovní plných monster, naváděných raket, měnící se gravitace, rotujících obrazovek a především epileptických světelných efektů; to vše v osmibitové stylizaci říznuté vektorovou grafikou. Výsledek pak vypadá jako simulátor rave párty, jejíž tempo určují originální skladby od EnV (Dave Goodsell).

Žánrově nejpodobnější hrou bude jistě Super Meat Boy. I zde si hráč vystačí s pohybovými šipkami a tlačítkem pro skok. Každá úroveň má pak svoji vlastní atmosféru, každá představuje nové výzvy. V každé se také hodně umírá. Někdy ne přímo proto, že by hra byla až tak obtížná, ale protože svým level designem podporuje hraní metodou pokus-omyl.

Celou hru pak nejlépe shrnuje varování na jejím začátku:

"Warning! May cause seizures! Also, motion sickness! Tons of crude language! Pixelated violence and murder! Sexual content! Blasphemy!"

Jedinečně ztvárněná plošinovka celá vystavěná kolem původní elektronické hudby neodpouští jedinou chybu. Hráče v ní na cestě za svojí ukradenou zadnicí (ano, čtete správně) čeká přes 70 úrovní plných monster, naváděných raket, měnící se gravitace, rotujících obrazovek a především epileptických světelných efektů; to vše v osmibitové stylizaci říznuté vektorovou grafikou. Výsledek pak vypadá jako simulátor rave párty, jejíž tempo určují originální skladby od EnV (Dave Goodsell).

Žánrově nejpodobnější hrou bude jistě Super Meat Boy. I zde si hráč vystačí s pohybovými šipkami a tlačítkem pro skok. Každá úroveň má pak svoji vlastní atmosféru, každá představuje nové výzvy. V každé se také hodně umírá. Někdy ne přímo proto, že by hra byla až tak obtížná, ale protože svým level designem podporuje hraní metodou pokus-omyl.

Celou hru pak nejlépe shrnuje varování na jejím začátku:

"Warning! May cause seizures! Also, motion sickness! Tons of crude language! Pixelated violence and murder! Sexual content! Blasphemy!"

Jedinečně ztvárněná plošinovka celá vystavěná kolem původní elektronické hudby neodpouští jedinou chybu. Hráče v ní na cestě za svojí ukradenou zadnicí (ano, čtete správně) čeká přes 70 úrovní plných monster, naváděných raket, měnící se gravitace, rotujících obrazovek a především epileptických světelných efektů; to vše v osmibitové stylizaci říznuté vektorovou grafikou. Výsledek pak vypadá jako simulátor rave párty, jejíž tempo určují originální skladby od EnV (Dave Goodsell).

Žánrově nejpodobnější hrou bude jistě Super Meat Boy. I zde si hráč vystačí s pohybovými šipkami a tlačítkem pro skok. Každá úroveň má pak svoji vlastní atmosféru, každá představuje nové výzvy. V každé se také hodně umírá. Někdy ne přímo proto, že by hra byla až tak obtížná, ale protože svým level designem podporuje hraní metodou pokus-omyl.

Celou hru pak nejlépe shrnuje varování na jejím začátku:

"Warning! May cause seizures! Also, motion sickness! Tons of crude language! Pixelated violence and murder! Sexual content! Blasphemy!"