Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Skvělý, naprosto impozantní RPG, který jsem ale přes veškeré úsilí nedokázal dohrát. Ale na druhou stranu se za to nestydím.

Drakensang je dle mého mínění docela zapadlý kousek. Přitom nabízí naprosto úžasně zpracovaný svět, který svojí volností nabízí srovnání s těmi nejlepšími RPG kousky současnosti. Škoda jen, že je tak zasraně těžkej a ke konci až tak příšerně brutálně náročnej. Neměl jsem na to už nervy. Po desítkách a desítkách hodin hraní jsem si myslel, že všemu bude konec a jelikož se konec nabízel už nejmíň stokrát, pořád hra pokračovala dál. Tím samozřejmě nemyslím, že jsem konec vyžadoval, ale když RPG hrajete už delší dobu, tak se z něj vytratí taková ta usedlost, kdy máte svoje stavení, svoji výbavičku, svůj standard, svoje kamarádíčky a vydáte se na závěrečnou cestu, která určí všechno.

Ta závěrečná cesta, kdy jsem svoje hlavní sídlo opustil byla naprosto nekonečná. A jelikož jsem se dostal do stádia kdy jsem byl vážně v prdeli, neměl jsem náladu na to, abych pak všecko dalšími hodinami zachraňoval. Tudíž předem musím upozornit, že tohle RPG opravdu není hloupé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Musíte nad vším pracně přemýšlet, připravit si družinu tak, aby jste s ní zvládli zabít i dvacet tuctů kostlivců v čelem s akolitou na druhou, kterej Vás přeroste na tři řady.

Každopádně příběh byl nádherný. Ta herní myšlenka, ve které se příběh odehrává má obrovský potenciál. Divím se, že se o ní zase začíná mluvit až právě díky téhle hře. Přitom si pamatuju, jak jsem tenkrát na stařičkém počítači řádil ve Stínech nad Rivou a jak šíleně jsem se tím bavil. Vlezete do lesa a Váš hráč má strach z tmavých koutů. Objevíte pavouka a Váš hráč Vám div ne neuteče, protože se prostě začne bát pavouků. Dobře, není to zase úplně skvělá věc, ale navodí to pocit reality a to za to fakt stojí.

A takhle bych mohl povídat dál a dál. Ale to bych pak řekl všechno a Vy byste se neměli nač těšit. Drakensang je skvělé RPG, s radostí bych ho srovnal s takovou legendou jako je třeba Gothic. A přitom na to vůbec nevypadá. Ale to poznáte sami, až se do hry dostanete. Uvidíte, že Vás sejme a jen tak nepustí. Pokud teda neztratíte nervy jako já.

P.S. Vedlejší mise v hlavním městě byli naprosto boží. Bavili mě snad ještě víc, jak hlavní kampaň. A to hlavně proto, že předvedli docela schopnou boční kampaň na hledání vraha městem. Doporučuji!

Pro: Pohádkový příběh, obrovský svět, nekonečná kampaň, hudba, vedlejší mise!!!

Proti: Nekonečná a postupem času brutálně náročná kampaň

+18
  • PC 90
Dle mého je Drakensang fest našláplé RPG se vším co k tomuto honosnému názvu patří. Jako mnozí i já považuji za nejlepší RPG všech dob druhý díl Baldur´s Gate a musím říct, že Drakensang mi ho svým vyprávěním příběhu docela připoměl. Mám rád pomalejší tempo hry. Potom má člověk čas na to, aby lépe poznal herní charaktery a vybudoval si k nim nějaký vztah. Vadou na kráse této hry může pro někoho být kamera, která je někdy opravdu dost neposedná. Jinak grafika skvělá, možnosti statistik a vylepšování postav nemají konkurenci a HUD je také velmi solidní. Dle mého se Drakensang může směle rovnat s takovým Dragon Age.

Pro: grafika, pomalejší tempo hry, statistiky, herní postavy, souboje

Proti: kamera, občas dlouhé chození

+16
  • PC 75
Jeden čas se zdálo, že dojde k obnovení klasických erpégéček ve stylu Baldur's Gate, byť v novém kabátku. V rychlém sledu vyšly tři úspěšné pokusy, které jsou si v mnoha směrech podobné: Witcher (2007) , Drakensang: The Dark Eye (2008) a Dragon age: Origins (2009). Naděje staromilců však nebyly naplněny. Pokračování Witchera (W2) nebylo ani tak erpégéčkem, jako spíš akční adventurou, z dvojky Dragon age se stala tupá kdylička s hejny enemáků, kteří se vám v několika vlnách zhmotňovaly za zadkem. Drakensang se sice dočkal pokračování (či spíše předkračování) , které je v jistých směrech lepší než první hra, pak ale zmutoval v online click-festu. Časy klasických RPG her se tenkrát nevrátily - a nejspíš se nevrátí nikdy.

Ve srovnání se svými sourozenci (W1, DA:O) vypadá Drakensang: TDE jako chudý příbuzný. Což ale nemusí být na závadu, protože chudoba cti netratí , že ano. Kdybych měl D:TDE charakterizovat jediným slovem, řekl bych, že je... melancholický. Prostě melancholický. S partičkou archetypálních individuí se procházíte kvetoucími lučinami, stinnými lesy, výstavnými středověkými městy, zaprášenými pivovarskými sklepy, páchnoucími (ale malebnými) bažinami, do toho hraje melancholická hudba... a často se stane, že na vás minutu nebo dvě reálného času nezaútočí žádné potvory. Prostě jen chodíte sem a tam a kocháte se přírodou či architekturou. Grafika mi opravdu sedla (hrál jsem s high texture packem), je hodně stylizovaná, nadčasová a... melancholická. V exteriérech jako by pořád trvalo jedno a to samé odpoledne na konci léta, čemuž odpovídá i slavnost sklizně jablek ve městě Tallon, které navštívíte v pozdějších fázích hry. Pokud jste melancholicky založení, tak tohle je hra pro vás.

Nechme ale melancholie, věnujme se negativům. V názorech tady na DH jsem se dočetl, že hra je příliš těžká. S tím musím nesouhlasit. Hra je poměrně lehká, ale vší silou se vám to snaží pořádně ztížit. Bodíky zkušeností můžete investovat do vlastností (síla, odolnost a tak dále, je jich 8), schopností, ovládání zbraní, bojových komb a kouzel (pokud má postava magický talent). Tady je na místě obezřetnost, pořádně si rozmyslete, kam bodíky vrazíte, protože jich není nekonečné množství. Když jsem hrál D:TDE poprvé (dávno, dávno tomu) , udělal jsem z hlavní postavy všeuměla, který stahoval kůže, sbíral bobule, vařil léčivé čajíčky, fáčoval zranění, lockpickoval zámky, deaktivoval pasti, brilantně hovořil s enpécéčky... a v pozdějších fázích hry se věčně válel v kómatu, zatímco zbytek družiny s veselým smíchem kydlil potvory.

Bez většiny schopností se prostě obejdete. Sice se ochudíte o "roleplay", ale tím, že body vrazíte do kydlicích schopností, si značně si usnadníte bojovou část. Například "etiketa" je očividně k ničemu. Zbytečné je i stahování zvířat nebo obchodní dovednosti, protože s financemi nikdy nebudete mít problém. U výroby zbraní a lektvarů se nevyhnete nízkým úrovním dovedností (vaření čajíčků, výroba šperháků a lepších šípů), ale rozmyslete si vyšší úrovně, protože investice bodíků roste exponenciálně. V pozdějších fázích hry, když z družiny vyhodíte zlodějku, se vyplatí lockpickování , ale deaktivace pastí je celkem k ničemu. Přes past pošlete Forgrima, pak mu pofoukáte bebí a je to. Bodíky raději vrážejte do vlastností (každé povolání má klíčové vlastnosti a ostatní, třeba charisma u bojovníka, jsou na nic), zbraňových dovedností (je záhodno rozvíjet jedinou zbraňovou dovednost), bojových komb a některých kouzel. Část kouzel je již tradičně k ničemu a jen menší část je užitečná. Důležité jsou (jak už tady padlo) "železné nervy" (wilpower) a pro dokončení některých qestů je nutné posílit "prohnaný jazyk".

Boje se dají vyhrát pomocí dvou jednoduchých taktik. Zprvé musíte důsledně uplatňovat taktiku "všichni na jednoho", což je využití (nebo možná zneužití) komplikovaného bojového systému s bonusy a penalizacemi, který tady nebudu rozebírat. Za druhé využívejte toho, že se družina pohybuje jako celek Pokud vaši svěřenci dostávají na budku, utíkejte s jednou postavou tak daleko, až o vás potvory ztratí zájem Zbytek zmlácené (a omráčené) družiny se přiteleportuje k přeživšímu. Zraněné obvážete a vyléčíte, vrátíte se na místo prohrané bitvy a ukážete nepříteli, zač je toho loket.


Teď něco k najímatelným postavám: po herním světě se pohybuje vaše alter ego a tři kompaňoni. Ostatní parťáci na vás čekají ve vaší rezidenci (až ji získáte). Postav zařaditelných do party je asi deset, nebo možná více. Potíž je v tom, že téměř polovinu hry odehrajete s družinou, kterou vám hra nadiriguje. Vytrénujete ji, vyzbrojíte, ošatíte , zvyknete si na ni a pak už ji nechcete měnit. Osobně jsem dohrál až do konce s Rhulanou a s Forgrimem. Někdy před polovinou hry jsem vyměnil zlodějku za Gwendalu, která střílí z luku, léčí, hází blesky, vyvolává zvířecího společníka a je na ni pěkný pohled. Její "speak, friend," se mi nikdy neomrzelo. Nečekejte ale žádné výrazné a propracované charaktery - ani u společníků, ani u NPC. Vše je zjednodušené až archetypální. Rhulana je napružená Amazonka chtivá boje a slávy, Forgrim je srandovní trpaslík se zálibou v pivu, Gwendala stále mluví o tom, jak jsou lesy pěkné a města smutná. Jediný, kdo trochu vyčnívá a koho si opravdu zapamatujete, je dementní mág Rakorium (NPC).

Nakonec k příběhu. Ten je značně zmatený. Nejprve vyšetřujete záhadné vraždy a pak, když se nachomýtnete někam, kde jste ani nemuseli být, jste poslání na "dračí výpravu", která se opakuje jednou za 87 let. Výprava probíhá ve stylu ruské pohádky "Jdi tam-nevím kam, přines to-nevím co", což v dialozích opakovaně komentuje i hlavní hrdina. Časem se ledacos vysvětlí, ale ve skutečnosti se jedná o dva navzájem nesouvisející příběhy. Když zapomenete splnit dlouhodobý úkol Pro hrst dukátů, tak se ani nedozvíte pointu.


Musím pochválit češtinu, která je, jak jsem slyšel, přeložená z ukecanější německé verze a nikoliv z osekané anglické. Autoři češtinu opravdu vymazlili a opatřili připomínkami a poznámkami ze světa Das Schwarze auge.

Doba hraní: teď jsem to prošel za nějakých 30 hodin (odhadem), ale jen proto, že jsem se vyvaroval zákysů, které mě potrápily minule. Není žádnou ostudou (domnívám se) podívat se do návodů. V češtině asi nic není, ale v angličtině toho najdete na internetu dostačující množství.
+16
  • PC 60
Toto RPG nie je zle. Zaujimavy pribeh, rozpravkovy charakter sveta (ziadne temne fantasy), mnoztvo postav na vyber do druziny. Kamen urazu nastave v poslednej tretine, kedy dungeon pod mestom zacina iritovat..tak skoda ze som az ku koncu prisiel na to, aka nevyvazena je toto hra.. Pod trpaslicim mestom je umele predlzovanie hry uz neumerne a v podstate nehratelne. Respawn kreatur je pricasty, smrt partie takisto. ako som mohol pri tomto produkte stratit tolko casu? Pretoze je cela hra pomalaaaa.. Za zbytocnost povazujem alchymiu, vyrobu strelnych a chladnych zbrani. Sipy sa daju kupit, zbrane najst alebo tiez kupit. Hudba je infantilna, naopak potesia pomerne caste komentare postav k aktualnemu dianiu.
+5