HA HA HA
Takový to, když dáš finálního bosse na první pokus a (SPOILER) na první ránu, protože ti vtipně padly karty.
Když jsem začátkem léta rozehrál The Alters, neměl jsem samozřejmě ani tušení, že o několik hodin později na televizní obrazovce ve společenský místnosti, kde na pozadí běžely záběry z her od 11bit studios jako Frostpunk nebo Indika, objevím tuhle perlu.
Výborný tahový souboje, u kterých je nutný propočítávat každej krok. Onen promovanej soulslike element pak spočívá především v tom, že je potřeba nakoukat, nastudovat nepřátele (kteří tu jsou náramně variabilní) a sem tam podniknout delší cestu (tj. probít se přes několik skupinek) od jednoho bonfiru k druhýmu. Největší krize, řekl bych, nastává s přechodem do druhý oblasti (jsou tu celkem čtyři a všechny nádherný), ve který je potřeba začít používat (a kraftit) nový karty a ve který jsou vypečenější potvory. Ke konci si to ale už budete dávat na pohodu (self-harm build ftw).
Výtvarně je uhrančivá, velmi evokativní. Narativně přímočará, přesto tíživá. Atmosférou melancholická, až tak nějak zvláštně nostalgická. Nevím proč a jakkoliv jsou si tyto hry v ostatních ohledech poměrně vzdálený, vzpomínal jsem nejčastěji na Norco. Asi kvůli těm západům slunce.
EDIT: A je v Game Passu!
Takový to, když dáš finálního bosse na první pokus a (SPOILER) na první ránu, protože ti vtipně padly karty.
Když jsem začátkem léta rozehrál The Alters, neměl jsem samozřejmě ani tušení, že o několik hodin později na televizní obrazovce ve společenský místnosti, kde na pozadí běžely záběry z her od 11bit studios jako Frostpunk nebo Indika, objevím tuhle perlu.
Výborný tahový souboje, u kterých je nutný propočítávat každej krok. Onen promovanej soulslike element pak spočívá především v tom, že je potřeba nakoukat, nastudovat nepřátele (kteří tu jsou náramně variabilní) a sem tam podniknout delší cestu (tj. probít se přes několik skupinek) od jednoho bonfiru k druhýmu. Největší krize, řekl bych, nastává s přechodem do druhý oblasti (jsou tu celkem čtyři a všechny nádherný), ve který je potřeba začít používat (a kraftit) nový karty a ve který jsou vypečenější potvory. Ke konci si to ale už budete dávat na pohodu (self-harm build ftw).
Výtvarně je uhrančivá, velmi evokativní. Narativně přímočará, přesto tíživá. Atmosférou melancholická, až tak nějak zvláštně nostalgická. Nevím proč a jakkoliv jsou si tyto hry v ostatních ohledech poměrně vzdálený, vzpomínal jsem nejčastěji na Norco. Asi kvůli těm západům slunce.
EDIT: A je v Game Passu!