Concubine je temné fantasy a akční hra z pohledu z třetí osoby s prvky RPG a hack and slash. Hráč se vtělí do role konkubíny a zároveň osobního nájemného zabijáka sloužícího samotnému Sultánovi. Úkolem je utkávat se s nepřáteli jak v hlavních, tak i vedlejších misích, postupně čistit mapu od silných vůdců, zachraňovat zotročené konkubíny, a postupně si svými činy podmanit celý středověký Istanbul.
Systém nabízí bohatou úpravu nejen hlavní postavy, ale až tří volitelných společnic, které ji na cestách mohou doprovázet. Prim hraje především móda, tedy vrstvené kostýmy získávané z padlých nepřátel, které je možno libovolně kombinovat a přizpůsobit si tak svou skupinu dle libosti. Proti nepřátelům jsou na výběr jak sečné nebo bodné zbraně na blízko, tak různé štíty, nebo luk a šípy, opět libovolně kombinovatelné a přinášející odlišné sady speciálních útoků. Navrch toho zde figuruje možnost si přizpůsobit většinu paláce k obrazu svému postupným dokupováním dekorací a místností. Concubine je svým erotickým laděním, akčním záběrem a mnohými dalšími mechanikami téměř až spirituálním nástupcem nikdy nedokončeného She Will Punish Them.
Ryuuhei
246 Hodnotím předběžnou verzi hry. Vývojáři momentálně tvrdě pracují na tom, aby všechny neduhy, které vypíšu, dali dohromady a hru snad jednoho dne doopravdy dokončili (byť tomu po zkušenostech moc nevěřím). Moje hodnocení je založeno na tom, v jakém stavu je hra nyní, jelikož je už dostupná k zakoupení i zahrání. Až bude hotová, své hodnocení náležitě poupravím.
Na jednu stranu jsem rád, že tu máme spirituálního nástupce hry She Will Punish Them (odteď zkracováno na SWPT), kterou bohužel tehdy vývojáři opustili a nechali ji sice v hratelné, ale dodnes nedokončené formě. Prostých her, kde si od základu vytvoříme líbivé ženské postavy dle vlastního vkusu, odíme je do odvážných kostýmů, vyzbrojíme lukem či mečem, a pošleme proti hordám nepřátel na bitevní pole, je jako šafránu a ne každá se vymanila z průměru. Dokázala Concubine naplnit očekávání, byť je také stále rozpracovaná? Chystám se hodně porovnávat, protože obě hry jsou si velice úzce podobné a sdílí mnoho mechanik.
Editor charakterů mě částečně zklamal a to chudší úpravou postavy. Obličej je slušně přizpůsobitelný, ale u figury má člověk na výběr jen pár posuvníků, takže pro obdivovatele křivek žádné vyžití, jelikož postava bude vždy spíš sportovnějšího typu. Je to logické vzhledem k tomu, že jde o bojovku, kde by postavy měly být náležitě stavěné, ale na realismus se zde přece nehraje. SWPT mělo editor mnohem uspokojivější a rozšířenější.
Systém paláce, kde si člověk může přizpůsobovat místnosti dle sebe, různě je dekorovat a tak podobně, mě osobně nikdy nezaujal a vždy jsem tuto bezpečnou část her bral jen jako prostředek pro oddych, eventuálně uložení nadbytečných předmětů do beden, rychlého vyřízení nákupu lektvarů a jiných pomůcek, a poté návrat zpět na bitevní pole.
To, kam se člověk vydá, vybírá z mapy, kde má možnost skočit do některé z vedlejších, náhodně se generujících misí, nebo jít na hlavní úkol. Vedlejší mise mají momentálně 3 druhy - lesní základna, dřevěná pevnost, nebo hřbitov. Je to pokaždé nemlich to samé, včetně rozložení beden a nepřátel, takže absolutně nulová variabilita. Hlavní úkoly jsou zajímavější, pokrývající pokaždé jinou, originální oblast. Jenže přichází kámen úrazu - bojový systém.
Ten je strašný. Naprosto! Nedostal jsem se tak daleko, abych zjistil, zda tu opravdu jsou kromě krátkých sečných zbraní, dlouhých sečních zbraní, nebo luků se šípy i třeba magické hole, ale bojovat se vším je jedna velká otrava. Animace jsou pomalé, kostrbaté, občas se i zaseknou (člověk vytahuje luk 2x za sebou). Nepřátelé navíc nabíhají v nesmyslných hordách, takže souboje připomínají spíš groteskní úprk se snahou tuto hordu eliminovat pálením, nebo sekáním do těch, co jsou na kraji. Zásahy od nepřátel jsou zbytečně nekompromisní, navíc jsou schopni dokola odrážet útoky. A to nemluvím o tupé umělé inteligenci parťaček (získávaných postupem hry), které když už útočí, tak jen na zasažené nepřátele, jinak jsou schopny se zaseknout, pobíhat zmateně okolo a neudělat nic. Je to hrozně neuspokojivé, nedá se to srovnávat se SWPT, kde byly boje na podobné bázi, ale nějakým způsobem fungovaly, bavily, soubojový systém byl i v prvních verzích mnohem vyladěnější a zkrátka to bylo od začátku vývoje úplně jinde. Tady jsem zjistil, že nejefektivnější je couvat, čekat, až se mi nabije luk na nejvyšší úroveň a pak doufat, že dá kritický zásah a nebudu muset do nepřítele pálit jeden šíp za druhým, zatímco on se jen oklepe a tlačí dál. A doufat, že parťačky taky něco udělají, než po pár zásazích stejně lehnou k zemi. Unavilo mě to už po hodině.
Systém sbírání výbavy z padlých nepřátel je takřka 1:1 převzatý ze SWPT. Po poražení nepřítele je šance, že z něj vypadne náhodný předmět náhodné cennosti, většinou tedy buď zbraň, kus oděvu, nebo léčivý lektvar. Vyšší úroveň znamená i lepší vybavení, takže po čase člověk nesbírá ani zeleně, ani modře označené předměty, kterými by si zbytečně plnil inventář, ale vyhradí se třeba už jen čistě na fialovou. Klasicky, čím vyšší cennost, tím i lepší parametry. Oděv má několik částí, které může člověk libovolně kombinovat a vytvořit si originální vzhled dle svého vkusu. Musí ale i hledět na to, jaká část má jaký parametr, zda přidá například sílu, mrštnost, či něco jiného, co konkrétně jeho sestavě prospěje. Parťačky si lze taky libovolně poupravit nad rámec oděvu.
Hra je momentálně v jen těžko hratelném stavu. Je repetitivní, víceméně nudná, úmorná, mě osobně přestala bavit už po pár hodinách a rozhodl jsem se ji tedy odložit na dobu, kdy snad vývojáři splní alespoň polovinu věcí ze svého seznamu. SWPT je stále mnohem lepší hrou, i když držím vývojářům palce, aby od Concubine neupustili a udělali z ní to, co slibují. Bohužel za to, jak se hraje teď, nemohu v nejmenším doporučit.
Na jednu stranu jsem rád, že tu máme spirituálního nástupce hry She Will Punish Them (odteď zkracováno na SWPT), kterou bohužel tehdy vývojáři opustili a nechali ji sice v hratelné, ale dodnes nedokončené formě. Prostých her, kde si od základu vytvoříme líbivé ženské postavy dle vlastního vkusu, odíme je do odvážných kostýmů, vyzbrojíme lukem či mečem, a pošleme proti hordám nepřátel na bitevní pole, je jako šafránu a ne každá se vymanila z průměru. Dokázala Concubine naplnit očekávání, byť je také stále rozpracovaná? Chystám se hodně porovnávat, protože obě hry jsou si velice úzce podobné a sdílí mnoho mechanik.
Editor charakterů mě částečně zklamal a to chudší úpravou postavy. Obličej je slušně přizpůsobitelný, ale u figury má člověk na výběr jen pár posuvníků, takže pro obdivovatele křivek žádné vyžití, jelikož postava bude vždy spíš sportovnějšího typu. Je to logické vzhledem k tomu, že jde o bojovku, kde by postavy měly být náležitě stavěné, ale na realismus se zde přece nehraje. SWPT mělo editor mnohem uspokojivější a rozšířenější.
Systém paláce, kde si člověk může přizpůsobovat místnosti dle sebe, různě je dekorovat a tak podobně, mě osobně nikdy nezaujal a vždy jsem tuto bezpečnou část her bral jen jako prostředek pro oddych, eventuálně uložení nadbytečných předmětů do beden, rychlého vyřízení nákupu lektvarů a jiných pomůcek, a poté návrat zpět na bitevní pole.
To, kam se člověk vydá, vybírá z mapy, kde má možnost skočit do některé z vedlejších, náhodně se generujících misí, nebo jít na hlavní úkol. Vedlejší mise mají momentálně 3 druhy - lesní základna, dřevěná pevnost, nebo hřbitov. Je to pokaždé nemlich to samé, včetně rozložení beden a nepřátel, takže absolutně nulová variabilita. Hlavní úkoly jsou zajímavější, pokrývající pokaždé jinou, originální oblast. Jenže přichází kámen úrazu - bojový systém.
Ten je strašný. Naprosto! Nedostal jsem se tak daleko, abych zjistil, zda tu opravdu jsou kromě krátkých sečných zbraní, dlouhých sečních zbraní, nebo luků se šípy i třeba magické hole, ale bojovat se vším je jedna velká otrava. Animace jsou pomalé, kostrbaté, občas se i zaseknou (člověk vytahuje luk 2x za sebou). Nepřátelé navíc nabíhají v nesmyslných hordách, takže souboje připomínají spíš groteskní úprk se snahou tuto hordu eliminovat pálením, nebo sekáním do těch, co jsou na kraji. Zásahy od nepřátel jsou zbytečně nekompromisní, navíc jsou schopni dokola odrážet útoky. A to nemluvím o tupé umělé inteligenci parťaček (získávaných postupem hry), které když už útočí, tak jen na zasažené nepřátele, jinak jsou schopny se zaseknout, pobíhat zmateně okolo a neudělat nic. Je to hrozně neuspokojivé, nedá se to srovnávat se SWPT, kde byly boje na podobné bázi, ale nějakým způsobem fungovaly, bavily, soubojový systém byl i v prvních verzích mnohem vyladěnější a zkrátka to bylo od začátku vývoje úplně jinde. Tady jsem zjistil, že nejefektivnější je couvat, čekat, až se mi nabije luk na nejvyšší úroveň a pak doufat, že dá kritický zásah a nebudu muset do nepřítele pálit jeden šíp za druhým, zatímco on se jen oklepe a tlačí dál. A doufat, že parťačky taky něco udělají, než po pár zásazích stejně lehnou k zemi. Unavilo mě to už po hodině.
Systém sbírání výbavy z padlých nepřátel je takřka 1:1 převzatý ze SWPT. Po poražení nepřítele je šance, že z něj vypadne náhodný předmět náhodné cennosti, většinou tedy buď zbraň, kus oděvu, nebo léčivý lektvar. Vyšší úroveň znamená i lepší vybavení, takže po čase člověk nesbírá ani zeleně, ani modře označené předměty, kterými by si zbytečně plnil inventář, ale vyhradí se třeba už jen čistě na fialovou. Klasicky, čím vyšší cennost, tím i lepší parametry. Oděv má několik částí, které může člověk libovolně kombinovat a vytvořit si originální vzhled dle svého vkusu. Musí ale i hledět na to, jaká část má jaký parametr, zda přidá například sílu, mrštnost, či něco jiného, co konkrétně jeho sestavě prospěje. Parťačky si lze taky libovolně poupravit nad rámec oděvu.
Hra je momentálně v jen těžko hratelném stavu. Je repetitivní, víceméně nudná, úmorná, mě osobně přestala bavit už po pár hodinách a rozhodl jsem se ji tedy odložit na dobu, kdy snad vývojáři splní alespoň polovinu věcí ze svého seznamu. SWPT je stále mnohem lepší hrou, i když držím vývojářům palce, aby od Concubine neupustili a udělali z ní to, co slibují. Bohužel za to, jak se hraje teď, nemohu v nejmenším doporučit.
