Komentáře

Herní výzva 2021 - 4. Minihraní (Hardcore)
Na světě jsou jen tři jistoty: smrt, placení daní a to, že každý rok vyjde nové Call of Duty. Ačkoliv tu v blízké minulosti byly pokusy o odstranění singleplayerové kampaně, nejnovější díl naštěstí mezi tyto (z mého pohledu) nezdary nepatří. Jak tedy úvod napovídá, v rámci recenze se budu soustředit na samotnou kampaň hry. Hodnocení kampaně tohoto dílu však může být obtížnější, než se může na první pohled zdát.

Začněme tedy tím, co se hře bezesporu povedlo a tím je zasazení. Ačkoliv se doba konspirací a "agentství" do hratelnosti Call of Duty úplně nehodí, Black Ops Cold War umí nabídnout zajímavý zážitek i z tohoto prostředí. Doba studené války je pro sérii zajímavým zpestřením a dobové ukázky jen podporují samotný feeling hry. Stejně tak potěší možnost z počátku drobného, nakonec velmi výrazného ovlivnění konce hry. Pokud hrou procházíte, narazíte na dvě vedlejší mise doprovázené logickými hádankami vycházejících z herních collectibles, což se mi zdá jako velmi nápadité. Nejedná se o nic složitého a po pár minutách je každému jasné, jak lze hádanku vyřešit. Samotná mise z prostředí velitelství KGB v Moskvě je ukázových vrcholem, jak volnost může vypadat i v FPS střílečkách moderní doby. Již zmíněný výraznější vliv na konec samotné hry hráč pozná jakmile k němu dojde a musím skutečně uznat, že vlivnější rozhodnutí jsem v žádném jiném díle série doposud neviděl. Každopádně určitě doporučuji zkusit oba konce přičemž v jednom případě člověka skutečně zamrazí v zádech. Dalším pozitivem hry je zpracování dobových zbraní, které stejně jako minulý díl Call of Duty: Modern Warfare z roku 2019 zobrazují velmi realisticky.

Každopádně ani současný díl se nevyhne zbytečným chybám. Co bych určitě velmi zkritizoval je samotné grafické zrpacování. Ačkoliv díl plně podporuje moderní RTX a v některých momentech může působit velmi uvěřitelně (noční mise v Berlíně), je zde také několik misí kde grafická stránka velmi znatelně pokulhává a na povrch vychází velké množství grafických vad a glitchů, které jsou překvapivě o mnoho výraznější než v dílech předchozích. Stejně tak působí poměrně odbytě obtížnost hry. Ačkoliv na nejvyšší obtížnost "Realism" se jedná minimálně o jeden z nejlehčích dílů dosavadní série, vyskytne se zde několik sekvencí, jejichž úspěšné splnění je spíše dílem náhody než umu hráče (útěk z Yamantau, příjezd do poslední mise s dobrým koncem na korbě náklaďáku). Proč tomu tak je? Dnešní doba si pohrává s myšlenkou nejlepšího grafického zpracování, "realistického" zobrazení války a nedokáže věrohodně zpracovat obtížnost hry ani na úrovni prvního dílu série z roku 2003? Zdá se, že místo zbytečností, by se vývojáři opět měli začít soustředit na věci, které hry dělaly tak skvělé

Jak samotné hodnocení shrnout. Zajímavý nápad éry studené války a nápadité ovlivňování konce hry stále nedokáže úplně zastínit zbytečné chyby, kterých je hra opravdu plná. Tvůrci nedokáží úspěšně maskovat komplikace při vývoji tohoto dílu. I tak pokud jste hráč věrný sérii Call of Duty, byla by hloupost nový díl minout. Určitě ale doporučuji zvážit, zda-li je nutné hrát hru na nejvyšší obtížnost, jelikož i přes jednoduchou většinu hry se zde vyskytuje několik až frustrujících momentů, které zbytečně výrazně kazí dojem z jinak poměrně zajímavého dílu Call of Duty.

Hodnocení: 85%