Blitzkrieg: Mission Kursk

Božínku. Na začátku jsem byl tak nadšený... a posléze tak... nenadšený...

Autoři z ACTive Gaming Productions v tomto datadisku k původní hře (nebo některém z prvních dvou stand-alone datadisků) dávají poznat, jak důležité a určitě i složité je u hry vyvážit složku hratelnosti (aby se to líbilo hráčům, co možná největšímu množství) a realističnosti (tedy aby to odpovídalo reáliím a nebyla to jen tupá arkádová přesouvačka jednotek). "AGP" u mě v tomhle ohledu zvolili tu složitější méně hratelnou možnost. Hra je totiž poměrně hardcore a pokouší se o velkou realističnost, což... no, čtěte dále :)

Po instalaci poměrně velkého datadisku a jeho spuštění jsem byl mile překvapen. Tady jde totiž o skutečně datadisk (je to add-on, ale autoři si s ním vyhráli). Má to vlastní obrázek v menu a i menu samotné je upravené tak, že lze hrát již volbou Nové hry a ne, jako v datadiscích předchozích, proklikávat se do hloubi menu a načítání uživatelských misí.

Hra popisuje německou ofenzivu na východní frontě a Hitlerův pokus pokořit Sověty. Kdo ví, stačí mu název kampaně: Operace Zitadelle (Citadel). Projdete si tak jak první kroky na frontě, tak i závěr s nakopáním zadků u Prochorovky.
Hned při prvním spuštění a první misi jsem byl skutečně nadšen, protože autoři si dali skutečně práci a mnohé pozměnili. Vlastně takřka vše. Máme tu nové jednotky, mnoho! Stávající jednotky mají nové textury. Vše (VŠE!) má nové zvuky, které zní skutečně (co si jako laik dovolím ohodnotit) jako zvuk daných dopravních prostředků, obrněnců a letadel, dokonce i výstřely a střelba zní zcela jinak a trochu opravdověji. Zcela pozměněn je zde dostřel a dohled jednotek na bojišti, takže tanky, děla, ruční zbraně, minomety... vše má větší dostřel, tedy takový, aby to dávalo skutečně smysl. To by samozřejmě byla hloupost na stávajících mapách, takže ty jsou i mnohem větší a rozlehlejší. Samotné mapy jsou také jiné, mají jiné nové textury a vše prostě odpovídá takové deštivé zabahněné hnědo šedé východní frontě. Dokonce pokud zaútočíte rychle a nepřítele zaskočíte, jeho pěchota se vyhrne ze zákopů a budov a vzdá se. Ti panďuláčci mají skutečně zvednuté ručičky a buď stojí na místě a čekají, kam je pošlete, nebo se sami vydají na vaši stranu mapy jako zajatci. Za tohle skutečně potlesk, protože to dosavadní Blitzkrieg mění a upravuje a víc zvojenšťuje :)

Autoři šli ale dál a zde již po prvních misích uznávám, že jsem jako stratég a voják zklamal, protože nastavená realističnost byla hodně vysoká. Autoři totiž upravili hru tak, aby co nejvíce odpovídala skutečnosti. Pěchota, tanky i letadla jsou tedy mnohem pomalejší, včetně vozidel a ručně přepravovaných děl. Teprve nyní laik pochopí, proč ve skutečnosti postup o 10 km mohl trvat týden. Nemít a nevyužít zde možnosti urychlení hry, čekal bych při přesunu jednotek z jedné strany mapy na druhou týden asi také. Zároveň jednotky jsou s ohledem na vzdálenost skutečně nepřesné a i když např. houfnice cíl vidí, nedokáží ho sestřelit ani na pátý pokus a to je cíl statický. Prostě se musí nejprve zastřílet. Stejně tak když dělostřelectvo útočí na vás, prostě kropí okolí a pokud se vám nějakého dělostřeleckého dárku dostane, měli jste prostě pech a protivník sakra štěstí. Jenže to stejné, co vy, má i protivník. Tedy velký dohled a dostřel, snad ve všech misích má po celé mapě rozmístěné ostřelovače, kteří nejsou vidět do chvíle, dokud na ně skutečně nešlápnete. To v praxi znamená, že nepřítel po celou hru a ve všech misích skoro stále ví, kde jste, takže bombardéry a dělostřelectvo nepřítele se nenudí. Vaše jednotky také ne, páčto hebnou. A hebnou rychle.

Dopředu ani nikdy nevíte, co máte dělat. Úkoly jsou vám předkládány vždy až v průběhu hry, tedy (jakoby) dle vývoje aktuální situace. Bohužel hra vás má skutečně za vojenského mástra, jelikož nežřídka kdy vám začne klást nemálo úkolů za sebou, spojených s přesunem jednotek, které vám najednou začne přisouvat jako nové posily, a máte pouze chvilku na to, abyste se rozkazy s mnoha jednotkami řídili. Vzápětí je vám totiž oznámeno, že jste něco nesplnili a v tom "lepším" případě to vede rovnou k informaci, že jste byli zbaveni velení a posláni jako řadový vojín na frontu - tím mise neúspěšně končí. Bohužel nejsem hardcore hráč, mám jen jednu hlavu (a jako chlap přeci nemohu zvládat řešit více věcí najednou) a jen dvě ruce a prostě... se musím přiznat, že nejednu misi jsem vyhrál cheatem [@Win(0)], protože jsem jednoduše nebyl schopen nově přidělené jednotky s jejich rychlostí a při zajištění jejich bezpečí a jejich nezdevastování přesunout na požadované místo a obsadit pozice pro obranu nepřátelské ofenzívy na druhé straně vprostřed okupované mapy.

Na svoji obranu ale musím podotknout, že i hra samotná háže klacky pod nohy. Dá mi za úkol vyčistit od dělostřelectva jakýsi pahorek, já všech pět kanónů, co se tam nachází, zničím, a přesto mi úkol nezmizí jako splněný. Nevím, co víc po mě hra chce. Tenhle datadisk dělá Blitzkrieg tak ultrarealistický, že to (u mě) zcela zabilo hratelnost. A to jsem si v nastavení nastavil lehkou obtížnost, rozdíl jsem ale nepoznal. Tenhle datadisk jsem dohrál s vypětím psychických sil, s neustálým ukládáním, hledáním schovaných zasraných hajzlů ostřelovačů, a s cheaty. Prostě si nemůžete užít hru, která se sice snaží uvést na správnou míru ukázku války, přes hodinu se krůček po krůčku pytlit na jedné mapě, neustále se snažíc odminovávat celou obří mapu a krýt ženisty kouřovou clonou ze dvou lehkých minometů, abyste ke konci zjistili, že vám hra sice všechny úkoly uznala jako splněné, přesto jí to jaksi nedává důvod misi ukončit a žádný další úkol pro vás nemá.

A to už snad nemusím ani zmiňovat, že se zde stále nacházejí standardní scriptové chyby z Blitzkriegu, tedy jednotky si to mašírují absolutně nesmyslnými trasami, musíte jim plánovat trasy kratší a přesně ukazovat kam mají jít. Jednotky se do sebe zaklesávají a už se nehnou, což je perfektní na mostech (jednom jediném dostupném kurva fix!), jednotky se dokáží zaseknout na naprosto nesmyslných místech a nehnout se dál o krok. Ve hře je možnost nastavit, aby nějaká jednotka prostě následovala další. Každý tank tak např. může následovat vůz se zásobami, ženisté, mobilní protiletadlové dělo, pěchota apod. Jenže to většinou končívá tím, že doprovodná jednotka se někde zasekne a tank na ni čeká, čímžto se celá akce rozbije, tanky a doprovodné jednotky se např. zpromíchají na mostech, přičemž první tank čeká na doprovodnou jednotku, která je ale "ve frontě" daleko a tank na ni čeká, až se k němu přiblíží, což se díky frontě prostě nestane. Takhle se zpromíchá několik jednotek a ten chumel prostě rozplete jen posláním doprovodných jednotek všech někam do hajzlu, aby se tanky uvolnily. Tanky a obrněná vozidla mají mnohem větší dohled a dostřel a automaticky v klidu sami útočí na nepřátelské jednotky v dohledu. Nepřipadá tedy v úvahu, že byste si jednotky seřadili, např. v prvním voji tanky, za nimi pěchotu a za nimi podpůrná vozidla, kdepak. Tanky se rozutečou a vy je musíte chytat, vracet zpět a každému ručně nastavovat, aby se kuwa drát nehýbal, protože potom vleze někam do léčky a jeden tank vám prostě pěchotu v zákopu nezničí. Pěchota si podá jeho. Proto tanky doprovází pěchota, že ano. Hra tohle ignoruje. Stejně tak příjemná je funkce, kdy hra počítá s nerovnostmi na bojišti (kopečky, i mrňavé), za které nevidí ani vaše jednotky s delším dohledem, přičemž takhle narazíte na nepřátelské opevnění až když ho máte u frňáku. Bohužel na 2D mapě tohle nijak nepoznáte.

Ano, v reálné válce bych nemohl zjevně vést ani skupinu myší, zdechl bych zjevně rukou spolubojovníků pro svoji neschopnost, ale takovéhle rapidní zvednutí obtížnosti hry jsem nečekal a i kdybych jej čekal, nepomohl bych si. Tohle bylo příliš. Teprve poslední dvě mise z kampaně šly doopravdy skutečně hrát. Už jsem věděl, co mám a co nemohu (tedy že spíš více nemohu), už jsem věděl, že jednotky si dělají co chtějí a nepřítel nebyl úplně všude.

Je mi líto, ale tohle na mě bylo už moc. Děkuji, ale Kursk už nikdy více.