Tak takhle nějak se musí cítit fanoušci Nintenda, když jim vydají nového Maria. Astro Bot rozvíjí výborný Astro's Playroom do podoby plnohodnotné hry, která je zároveň jednou z těch nejpovedenějších plošinovek, co si lze v současnosti na PS5 zahrát.
I tentokrát jde o absolutní oslavu konzolí PlayStation jen v daleko velkorysejším měřítku. Astro Bot je regulérní hra a natlačí se tu už tolik na to, aby každou sekundu prezentovala možnosti ovladače Dualsense. I tak je však podpora haptické odezvy v porovnání s konkurencí takřka bezprecedentní. Dávkování obsahuje poměrně standardní. Jeden HUB, odkud se malý robůtek na ovladači vydává do hvězdných systémů plných planet, značící jednotlivé úrovně. Planetky jsou to všechny do jedné originální, hravé a Astro Bot se opakuje jen velmi zřídka a když tak smysluplně.
Hlavním cílem je osvobodit jednotlivé součástky PlayStationu 5 a s ním ideálně zachránit i všechny Boty. Astro Bot je narvaný odkazy na snad všechny alespoň trochu podstatné tituly PlayStationu, ale najdou se i některé multiplatformní hry. Je to milé, je to funkční a hra příjemně motivuje. Velkou parádou jsou poté speciální úrovně, jež jsou celé věnované konkrétní hře včetně postavami inspirovanými mechanikami. Vlastně je škoda, že podobně laděných úrovní hra nakonec nenabídla víc.
Astro si postupně osvojí řadu schopností. Baví snad všechny a opět je na místě pochválit dobře zapracovanou haptiku. Hudba je výborná, jen je škoda, že i tentokrát autoři dost recyklovali z předchozích her "série". Ne každému po chuti bude i specifický styl nepřátel a přísahal bych, že se vrátili i někteří bossové (byť třeba s jinými schopnostmi).
Z parádní devítky na ještě vyšší hodnocení mě nakonec zviklal fakt, že autoři do hry přidávají další bezplatný obsah. Zatímco základní hra je v zásadě i díky citlivě rozprostřeným checkpointů převážně celkem jednoduchá, tak u DLC úrovní se už hráč celkem zapotí. Sotva před měsícem do hry přistála i úroveň Megamix Mastery, ve které jsem utopil ke dvěma hodinám, než jsem (příhodně v kostýmu Dark Souls) doskákal do jejího konce.
Autoři The Game Awards si to od mnohých slízli za to, že vloni hru roku vyhrál Astro na úkor Black Myth: Wukong. Za mě to dopadlo naprosto zaslouženě. V zásadě vlastně trochu obyčejného Wukonga mám od začátku roku rozehraného u konce a ne a ne to doklepnout. Z Astro Bota jsem nadšeně odehrál veškerý obsah a budu vyhlížet další.
Hodnocení na DH v době dohrání: 89 %; 36. hodnotící; digitální verze PSN za bodíky ze zaniklého PS Stars
I tentokrát jde o absolutní oslavu konzolí PlayStation jen v daleko velkorysejším měřítku. Astro Bot je regulérní hra a natlačí se tu už tolik na to, aby každou sekundu prezentovala možnosti ovladače Dualsense. I tak je však podpora haptické odezvy v porovnání s konkurencí takřka bezprecedentní. Dávkování obsahuje poměrně standardní. Jeden HUB, odkud se malý robůtek na ovladači vydává do hvězdných systémů plných planet, značící jednotlivé úrovně. Planetky jsou to všechny do jedné originální, hravé a Astro Bot se opakuje jen velmi zřídka a když tak smysluplně.
Hlavním cílem je osvobodit jednotlivé součástky PlayStationu 5 a s ním ideálně zachránit i všechny Boty. Astro Bot je narvaný odkazy na snad všechny alespoň trochu podstatné tituly PlayStationu, ale najdou se i některé multiplatformní hry. Je to milé, je to funkční a hra příjemně motivuje. Velkou parádou jsou poté speciální úrovně, jež jsou celé věnované konkrétní hře včetně postavami inspirovanými mechanikami. Vlastně je škoda, že podobně laděných úrovní hra nakonec nenabídla víc.
Astro si postupně osvojí řadu schopností. Baví snad všechny a opět je na místě pochválit dobře zapracovanou haptiku. Hudba je výborná, jen je škoda, že i tentokrát autoři dost recyklovali z předchozích her "série". Ne každému po chuti bude i specifický styl nepřátel a přísahal bych, že se vrátili i někteří bossové (byť třeba s jinými schopnostmi).
Z parádní devítky na ještě vyšší hodnocení mě nakonec zviklal fakt, že autoři do hry přidávají další bezplatný obsah. Zatímco základní hra je v zásadě i díky citlivě rozprostřeným checkpointů převážně celkem jednoduchá, tak u DLC úrovní se už hráč celkem zapotí. Sotva před měsícem do hry přistála i úroveň Megamix Mastery, ve které jsem utopil ke dvěma hodinám, než jsem (příhodně v kostýmu Dark Souls) doskákal do jejího konce.
Autoři The Game Awards si to od mnohých slízli za to, že vloni hru roku vyhrál Astro na úkor Black Myth: Wukong. Za mě to dopadlo naprosto zaslouženě. V zásadě vlastně trochu obyčejného Wukonga mám od začátku roku rozehraného u konce a ne a ne to doklepnout. Z Astro Bota jsem nadšeně odehrál veškerý obsah a budu vyhlížet další.
Hodnocení na DH v době dohrání: 89 %; 36. hodnotící; digitální verze PSN za bodíky ze zaniklého PS Stars
Pro: Parádní pestré úrovně; povedené ovládání; zábavné schopnosti; tuna odkazů na spoustu her z historie PS; hudba (byť se opakuje); již několik free DLC
Proti: Pár věcí působí, jako zrecyklovaných z předchozích her