Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 90
Herní výzva 2021 - Amerika, jak ji neznáte

Výborné pirátské dobrodružství, které vzalo spoustu mechanik s předchozích dílů, přidalo pár nových a vytvořilo velmi zajímavý a hlavně hodně zábavný guláš. Po dohrání tohoto dílu se v mém pomyslném AC žebříčku tento díl řadí na druhé místo (za Brotherhood), ale byl jsem až překvapen jak moc mě hra bavila.

Nejsem žádný pirátofil, ale v této hře jsem se do role dost ponořil a vlastně samotné pirátství mě na hře bavilo mnohem víc, než asasínství, které je přeci jenom už z předchozích dílů lehce přejedené. Jen tak se plavit po moři, občas zplundrovat nějakou loď, vytvořit svou vlastní pirátskou flotilu, ulovit si nějakého žraloka, probádat tajemná moře, nasbírat si různé poklady na romantických ostrůvcích v Karibiku, ale vlastně si i na hulváta občas někoho zavraždit, to všechno mě po celou herní dobu, která rozhodně není krátká, velmi bavilo.

Po delší době mě u AC série zase bavilo jen tak si procházet světem, objevovat tajemná zákoutí, hledat zbytečné poklady či se plavit po moři. Nepotřeboval jsem nějak extra být hnaný příběhem, ale hezky střídmě jsem si to prokládal. Chvíle plundrování na moři, pak posunutí v příběhu, občas nějaká asassínská zakázka a pak zase objevování krásných ostrovů.

Ačkoliv je grafická stránka hry již na PS4 zastaralá, i přesto má hra ve svém vizuálu velké kouzlo. Všechno působí tak krásně, barevně, romanticky, prostě tropický ráj. Navíc se zde vyskytuje poměrně bohatá fauna a flóra a když jsem poprvé spatřil velrybu, která mi vyskočila před mojí “Královnou Annou“, tak jsem byl v nemalém úžasu.

V rámci exploringu se jedná vskutku o velmi povedený kousek z této série a vlastně to dost táhne samotnou. Tím ovšem nechci říct, že se jedná po příběhové stránce o slabou hru. Příběh je na poměry této série velmi dobrý, sice nějak nevybočuje ve své kvalitě, ale rozhodně táhne a zajímá, opět tu máme spoustu známých osobností zapojených do tohoto fantastického světa, spoustu zrad, převratů a osobnostních vývojů. Navíc je závěr poměrně emocionálně silný a rozhodně ve mně hra zanechala svojí stopu.

Moderní část mě v AC sérii vždy bavila, v tomto díle mi přišla trochu na sílu, ale vlastně samotné hackování a objevování toho, co se skrývá pod pokličkou Absterga, moderních templářů a asasínů je pořád zajímavé a do hry to patří.

Pokud máte rádi exploring, poflakování se po rozlehlém světě, námořní bitvy a lore, který se pod celou sérií skrývá, tohle je ta správná volba. Teď jdu ještě dosbírávat collectibles a trofeje, ne protože bych měl nějakou úchylku (možná trochu), ale protože mě to u této hry prostě baví.

Pro: vše kolem pirátství, lodní bitvy, svět, exploring, hudba

Proti: lehká vyčpělost moderního příběhu, občasná dezorientace v postavách

+25
  • PS4 95
S tímhle přímočarým pirátem jsem se setkal před nějakými šesti lety. Snad za to mohl dýchavičný herní stroj, který se pokoušel tropický ostrov z úvodní honičky rozpohybovat, snad svou roli sehrálo mírné přejedení se známou značkou, kdy jsem v krátké době hrál eziovská Revelations i divoký třetí díl. Tak jako tak jsme si do oka nepadli. Námořnické prostředí mi k Assassin’s Creed nepasovalo, marně jsem se prokousával prvními krůčky v Havaně, zkrátka jsem to záhy zabalil a myslel si, že když v AC III skončila velká kapitola celé ságy, bude to navždy konec i pro mě. Chyba lávky.

Relativně náhodná koupě více her v jednom balíčku mě snad i trochu z trucu nasměrovala zpátky k lodím a škunerům a k mému šoku všechno zacvaklo na první dobrou. Příběh se sice zpočátku vine jen tak ledabyle, ale ničemu to nevadí. Je patrný odklon od mysteriózních záhad a Mudrc nebo Observatoř plní úlohu téměř mcguffinovskou, hlavní hrdina nepřednáší řádové pravdy a jen jde sympaticky přímočaře po penězích, dobrodružství a zadostiučinění a vše se odehrává v nejlákavějším open worldu. Jak je mi tohle zaklínadlo pro desítky odehraných hodin většinou cizí, tady mi jen přecházel zrak. Místo abych se v kubánské metropoli naplno vrhl do další kapitoly půtek mezi templáři a hašašíny, začal jsem vybírat truhlice, pronásledovat poletující popěvky, zahrál si v taverně deskovou minihru a tak pořád dokola. A to ještě vůbec nic nebylo, tahle lokace je jen opatrný začátek. Když přibude hromada dalších aktivit v podobě lovu zvěře suchozemské i mořské, obsazování nepřátelských pevností, potápění se k pokladům nebo hledání map jak vystřižených z románu Roberta Louise Stevensona, vrněl jsem blahem.

V první řadě se ale všechno sbírání, vylepšování a nahánění podřizuje vlastní lodi. Byť jsem se na porci vodního dobrodružství, která je pro karibskou oblast logicky potřeba, příliš netvářil, protože mi plavební epizody v minulém díle příliš k srdci nepřirostly, tady to byla láska na první vlnu. Útěky před bouřemi a tornády, napadání čím dál větších lodí, dramatické ostřelování pevností, obsazování nepřátelských palub a v první řadě opravdu vydřené vylepšování korábu jménem Jackdaw. Sehnat potřebné množství materiálu (zejména kovu) je chvílemi slušná dřina, ale o to sladší je pocit, kdy po pár hodinách plavení se konečně mohu zlepšit harpuny / ostřelovací děla / těžkou palbu.
Dobrovolně jsem se tak celé hodiny plavil po moři, tu sebral nedalekou truhlu, tu harpunoval čím dál větší a respektuhodnější mořské tvory a jen sbíral zkušenosti a sílu, abych si postupně dávkovaný příběh mohl dát v plné polní skoro najednou. Minimálně jeho poslední třetinu jsem si vyzbrojen všemi zbraněmi, kostýmy či zbrojemi vychutnal ve dvou důkladných večerech a byl to zážitek, který mě napínal a s přibývajícími zvraty i patřičně emocionálně rozebral.

Doteď se totiž vzpamatovávám z toho, jakou silou na mě vyprávění o vzestupu a pádu pirátské republiky dopadlo. Při prvním uvědomění si, že v Nassau vypukl mor a nastalé krize patřičně využili zlotřilí templáři, jsem pochopil, že odteď už to půjde s přátelským naladěním celé party od desíti k pěti a s některými vedlejšími postavami až k nule. Každá Edwardova ztráta mě zasáhla, soundtrack rozechvíval a tuze jsem litoval, že je příběhových kapitol na můj vkus (vzhledem k počtu relevantních postav) málo a že děj někdy poskočí dopředu o pěknou řádku měsíců a někdy i let, protože s hlavním hrdinou a jeho spolupiráty bych času trávil klidně dvakrát tolik a uvítal nejedno DLC vztahující se právě ke Kenwayovi. Snad právě proto ve mně zůstane Black Flag jako něco nového a hlavně neopakovatelného.

Možná nebylo všechno dokonalé (viz zdlouhavé potápění, kde u mořského dna číhají nejrůznější agresivní tvorové), možná jsem musel absolvovat příliš mnoho misí ve stylu „nejdřív je sleduj a pak je poslouchej“, ale aby mě bavila drtivá většina vedlejších aktivit včetně podružných maličkostí jako řízení vlastní flotily, nákup nových plachet nebo třeba shánění potřebných kožešin pro vytvoření loveckého outfitu, to nepamatuji. Svět, kterému jsem propadl. Co naplat, asi jsem byl v minulém životě pirát.

Pro: Edward Kenway, proměnlivé prostředí (ostrovy, města, džungle, loď), nádherná kocábka Jackdaw, popěvky a pravověrná pirátská zábava po celých odehraných 53 hodin.

Proti: Potápění k pokladům

+24
  • PS4 100
Moje absolutní srdcovka. K AC sérii jsem se dostala pěkně postupně od Altaira, přes Ezia k dalším hrám. Kdysi mě naprosto uchvátilo AC II, které jsem odehrála nevímkolikrát, ale musím říct, že Black Flag je moje nejmilovanější hra ze série AC. Edward je za mě absolutně nejlepší asasín, z toho prostého důvodu, že narozdíl od těch ostatních (se kterými jsem se zatím setkala, nemám odehrané všechny AC hry) není tak frigidně kladný hrdina, který se rovnou stane členem řádu. Vidím tu největší vývoj postavy, a to já ráda. OST jsem slyšela milionkrát, a celou hru znám dost nazpaměť. Jsem si vědomá vad týhle hry, která obecně odráží problémy se sérií AC, nicméně I don't care. Nijak tu nepociťuju otravnost repetitivnosti, nevadí mi, že občas s postavou vrazím do zdi, ač jsem chtěla běžet jinam, nevadí mi, že grafika stárne. Jsem trochu zaslepená, pro mě to pořád vypadá stejně nádherně a realisticky jako v roce 2013, příběh mě vždycky chytne za srdce a na konci vždycky dojetím brečím. Black Flag budu mít asi vždycky rozehraný a až ho dohraju, tak ho budu hrát znovu. Paradoxně bych to neoznačila za svoji nejoblíbenější hru, ale je vysoko a narozdíl od her, který bych skutečně označila za svoje nejoblíbenější (TLoU, RDR2, Uncharted) budu hrát Black Flag dokola a dokola a dokola a dokola...a pak ještě aspoň osmkrát.

I dreamed a dream the other night
Lowlands, lowlands away me John
My love she came, dressed all in white
Lowlands away

Pro: atmosféra, příběh, OST, grafika, souboje na moři, postavy, Karibik, pirrrrrráti

Proti: nemá, nic takového ona nemá!

+11