Komentáře

Předchozí počiny od Christine Love se mi nijak zvlášť nelíbily. V žánru vizuálních novel spadaly do průměru, ne-li níže. Analogue: A Hate Story však slibovala zajímavý koncept objevování příběhu pouze a jen skrz deníky zesnulé posádky vesmírné lodi. Kolik z něj dokázala vytěžit? Maximum, asi.

Zpočátku se musíte nabourat do počítače lodi Mugunghwa ve stylu starých textových adventur. Po úspěchu se vám podaří aktivovat umělou inteligenci *Hyun-ae s jejíž pomocí postupně zjišťujete osudy posledních členů posádky, konkrétně rodiny Kim. A že osudy jsou to často pokřivené a kruté. Na lodi propuká krize porodnosti a její, velmi nevzdělaní, obyvatelé se rozhodnou probudit ze stáze třináctiletou dívku přezdívanou Pale Bride. Podaří se, jenže nikdo nečekal, že Pale Bride není rozhodně vzorem toho, co se na lodi od žen očekává. Musí být poslušné a zcela oddané svému muži. Dlouho dobu trvá, než se Pale Bride rozhodne spolupracovat.

Právě její deníky nabízející moderní pohled na zaostalou společnost lodi jsou z celé hry nejzajímavější. Po několika přečtených denících se umožní zapnutí druhé AI *Mute, která ukazuje události z druhé strany, tedy rodiny Smith. Obě umělé inteligence se ptají na vaše názory a podle odpovědí se odemknou další deníky. Záleží pouze na hráči, které z nich uvěří a dá přednost.

V povedeném a přehledném interfacu se objevují otázky a myšlenky, které nutí k přemýšlení. Osamocení, nucené manželství a neporozumění druhému jsou jen některé z témat, jimiž hra provází. Z jednoho pohledu se jedná o povedenou a slušně napsanou VN, ale z druhého mimo výše zmíněních témat k zamyšlení nic moc nenabízí. Herní doba se pohybuje kolem pěti hodin.