Adventury nepatří mezi mnou často hrané žánry, ale řekl jsem si, že bych jim měl přeci jen věnovat trochu času. Deponia patří mezi to málo mnou vlastněných, takže volba padla na ni :)

První co mi padlo do oka, byla hezká grafika plná povedených detailů. I postavy vypadají fajn a celkově vizuál a atmosféra hry je na jedničku.

Co se týče příběhu, ten byl solidní. Deponia je pro Rufuse největší zapadákov ve vesmíru a dělá vše pro to, aby se odtud dostal pryč. To se mu ale dlouhodobě nedaří a při jednom z neúspěšných útěků "zachrání" Goal, krásnou a dokonalou Elysianku, před Orgaonem, což je armáda pracující právě pro Elysium. Příběh se pak trošku zamotá a popravdě je docela slušný a plný humoru.

Právě humor a charaktery jsou prvky, na kterých hra nejvíce stojí. Pokud vám už na začátku humor a hlavně svérázná postava Rufuse nesedne, nemá smysl hrát dál. Já si obojí docela oblíbil, u hry jsem se smál docela často a Rufus mi jako hlavní postava sednul, i když je to chvílemi fakt strašně namyšlený sebestředný pablb :) Celkově jsou ve hře charaktery povedené (Goal, Toni, Cletus), včetně těch švihnutých, jako je třeba Lotti. Dost tomu pomáhá i povedený anglický dabing.

U hry jsem zažil pár záseků, protože na některé kombinace předmětů snad ani nejde přijít, ale nebylo to zase tak často. Celkově to nebyla těžká hra, i minihry nejsou nijak složité. Přesto tam bylo pár míst, kde jsem potřeboval trochu popostrčit.

Ve výsledku se jedná o fajn adventuru a určitě budu v sérii pokračovat.