Vietcong je bezesporu výborná hra. Obsahuje perfektní atmosféru vietnamské džungle, velký důraz na filmovost a celkově charaktery postav. Sideckikové ve hře nejsou jen do počtu a v boji opravdu pomáhají. Hra se s vámi ani moc nemazlí, když v rámci zvolené obtížnosti máte jen určitý počet savů. Kongové nejsou moc vidět, vaše postava moc ran nevydrží a po jungli jsou rozeseté pasti.
V datadisku Vietcong: Fist Alpha obtížnost ještě stoupla. Už v první misi je docela hardcore. Všude pasti, nepřátelé splývají s okolím a k tomu vůbec nejsou blbí. First Alpha jsem poprvé rozehrál prakticky vzápětí, co hra vyšla a skončil někde v předposlední misi. I na obtížnost normal jsem dostával hrozně na zadek. Nervy byly na pochodu a trpělivost malá. Kdybych věděl jak blízko jsem byl ke konci..
Doba pokročila, můj herní skill se snad o trochu zvedl a já si znova troufl na Vietcong: Fist Alpha podruhé. Zas tolik jsem to ale nepřeháněl a hru rozjel na obtížnost normal. I tak jsem, hlavně v první misi, pořád umíral. Neustálé pasti, neviditelní a přesní nepřátelé a malá výdrž mé postavy. Ale, bavilo mě to moc. Bavilo mě to čím dál víc. Možnost vybrat si na začátku zbraň a mít do ní nekonečno nábojů je super. K tomu všudypřítomný zdravotník. Co víc si přát.
Mise jsou opět pěkně filmově napsané. Vrchol pro mě byla obrana tábora a následné ničení minometů. Bohužel, pak se hra pokusila o stealth a moje nadšení trochu opadlo. Pomalu se plížit v džungli, kde nic nevidíte a nepřátelé na vás bafají zpoza listů, není úplně zábavné. Vlastně je to nefunkční a k ničemu. Tam, kde to jenom trochu šlo, jsem radši bojoval z alarmovanýma a donekonečna se respawnujícíma kongama. Radši bych uvítal nějakou osamocenou misi třeba v tunelech, nebo tak.
A po tomhle stealth výstřelku hra náhle skončí. Hodně mě Vietcong: Fist Alpha bavil a chtěl jsem ho poslat do zelených čísel, ale je moc krátký a mulťáky mě nikdy moc netáhly, takže přidanou hodnotu v tomhle nedokážu posoudit. Každopádně, komunita je pořád živá a Vietcong se pořád hraje.
Dabing samozřejmě opět nemá chybu.
V datadisku Vietcong: Fist Alpha obtížnost ještě stoupla. Už v první misi je docela hardcore. Všude pasti, nepřátelé splývají s okolím a k tomu vůbec nejsou blbí. First Alpha jsem poprvé rozehrál prakticky vzápětí, co hra vyšla a skončil někde v předposlední misi. I na obtížnost normal jsem dostával hrozně na zadek. Nervy byly na pochodu a trpělivost malá. Kdybych věděl jak blízko jsem byl ke konci..
Doba pokročila, můj herní skill se snad o trochu zvedl a já si znova troufl na Vietcong: Fist Alpha podruhé. Zas tolik jsem to ale nepřeháněl a hru rozjel na obtížnost normal. I tak jsem, hlavně v první misi, pořád umíral. Neustálé pasti, neviditelní a přesní nepřátelé a malá výdrž mé postavy. Ale, bavilo mě to moc. Bavilo mě to čím dál víc. Možnost vybrat si na začátku zbraň a mít do ní nekonečno nábojů je super. K tomu všudypřítomný zdravotník. Co víc si přát.
Mise jsou opět pěkně filmově napsané. Vrchol pro mě byla obrana tábora a následné ničení minometů. Bohužel, pak se hra pokusila o stealth a moje nadšení trochu opadlo. Pomalu se plížit v džungli, kde nic nevidíte a nepřátelé na vás bafají zpoza listů, není úplně zábavné. Vlastně je to nefunkční a k ničemu. Tam, kde to jenom trochu šlo, jsem radši bojoval z alarmovanýma a donekonečna se respawnujícíma kongama. Radši bych uvítal nějakou osamocenou misi třeba v tunelech, nebo tak.
A po tomhle stealth výstřelku hra náhle skončí. Hodně mě Vietcong: Fist Alpha bavil a chtěl jsem ho poslat do zelených čísel, ale je moc krátký a mulťáky mě nikdy moc netáhly, takže přidanou hodnotu v tomhle nedokážu posoudit. Každopádně, komunita je pořád živá a Vietcong se pořád hraje.
Dabing samozřejmě opět nemá chybu.
Pro: atmosféra hry, návaznost misí, charaktery postav, smrtící a cizí džungle, český dabing
Proti: retardované stealth, hodně krátké