Jedna z nejkontroverznějších her, co kdy spatřila světlo virtuálního světa. Někde to došlo dokonce tak daleko, že byla zakázána úplně. V dobách kdy světu vládly "našlapané mašiny" za statisíce a první PSX byla v té době snad jen na papíře, vydalo dnes již zaniklé studio Midway jednu se svých nejslavnějších her Mortal Kooombaaat, kterému se na kobylku nedostal ani v budoucnu vydaný TEKKEN.

Hra nebyla ve své době unikátní jen svým brutálním ztvárněním, ale i pohybem postav, audiovizuální složkou a také, dnes již pro mnohé ze světa divů, protipirátskou ochranou (napiš číslo v daném řádku a sloupci, naleznete v manuálu). Je sice fakt, že nabízí v podstatě pouze a jen jedinou činnost - vyhrát buď hlavní turnaj nebo proti živému soupeři - o to více ale člověk přizvukoval zpracování. Všechny ty komba, chvaty, speciální útoky a v neposlední řadě samotné gró celé hry, fatality, na které se snad každý těšil daleko nejvíc (přesně si vzpomínám na jednu z nejtěžších, v podání Liu Kanga, hotový prstozlom). Hra má také slušnou obtížnost, tedy až na strážce finálního bosse Gora, u kterého to bylo vždy o pověstný první chlup na prsou. Mou nejoblíbenější figurou se stal Sub-Zero a jeho ledové útoky.

Jedinou podstatnější výtku bych směřoval k občasnému padání na některých konfiguracích (dá-li se tomu dnes tak nadávat). V souboji proti skutečnému hráči (mé mladší sestře třeba) byl také docela opruz, pokud ten (ta) uměl rychle používat stále ten samý útok, přes který se jen těžko dostávalo a dokázal si mě tím držet od těla, dokud nevyprší čas - to bych ale spíše řadil k mé vlastní neschopnosti, než k nevýhodám hry.