Jelikož se původní hra Legends: Z-A o rok opozdila a vyšla až letos (říjen 2025), tak si zřejmě vedení řeklo, že by bylo dobré vydání DLC uspíšit, a proto jej k překvapení všech přesunuli z konce února následujícího roku zpět na první polovinu prosince 2025. Je to obsahem poměrně bohaté rozšíření, stále je co dělat a z porážky nejtěžšího bossfightu bude mít každý hráč radost, ale závěrečnou cílovou rovinku v post game zkazili úplně zbytečně nejhorší možnou mechanikou náhody (se kterou se naštěstí budoucí hráči nebudou muset potýkat ve chvíli, kdy se otevře Home, anebo se spolehnou na čilé tradování).
Ale postupně. Rozšíření přidává do hry tzv. Hyperspace pokédex, jehož součástí je 132 dalších (již známých) Pokémonů, k tomu asi 27 starých i nových mega evolucí (z nichž v tuto chvíli některé ještě nejsou kvůli budoucím eventům dostupné) včetně Hoenn weather tria. Rozhodně cením, že rozšíření nabídlo chycení všech dříve těžko dostupných legendárek z 6. generace, kde ústřední protagonista Hoopa vězel zamknutý jako džin v lahvi až doposud. Ty ostatní se horko těžko dostávaly i do Switchových her, ale vždy spíš jen tak mimochodem, nebo také jako odměna v Home (Magearna), což nemělo ten správný efekt. A samozřejmě je paráda, že Hoenn trio si uchovalo své primordial evoluce, a i pár novějších legendárek dostalo taky své nové mega evo (Zeraora i Magearna evo tady vypadají celkem k světu), a to skrze vedlejší mise. Mise se celkově rozrostly z původních 119 rovnou na 200, k nim přibyly tři speciální.
Příběhově to není zas tak špatné. Ansha, dceruška jedné známé postavy, má Hoopu, který dokáže cestovat mezi prostorem, a tak se najednou ocitla na střeše hotelu v Lumiose s cílem vypátrat a chytit jednu silnou legendárku. K tomu jí samozřejmě dopomůže tým MZ, ale ten má taky najednou co dělat s prolínajícími se dimenzemi a musí odvrátit další nebezpečí hrozící celému Lumiose a možná i celému světu, takže se hodně cestuje do bublin hyperspace dimenze, kde se zhmotňují jakési alternativní výseky města s bílošedou patinou. Lumiose samotné mě tam nijak extra nebavilo, ale kochat se městem stejně moc nejde, protože odtikává časomíra, po níž se hráč automaticky vrátí zpět, a tím pádem má co dělat, aby posplňoval podmínky, za něž získává body potřebné k postupu dál, a také hyper berries. Je fajn, že jsem konečně pro ty bobule našel nějaké využití, dá se z nich totiž craftit materiál (donuty) různého druhu a zaměření usnadňující pobyt v dimenzi.
O donutech to vlastně celé tak nějak je – Ansha vyrábí donuty, které posilují schopnosti Hoopy, a Hoopa je sežere a boostem otvírá náhodně rozmístěné trhliny pro hráče. Postupně se odemykají lepší možnosti pro craftění lepších donutů. Delší časomíra, vyšší levely (protože v dimenzi mají Pokémoni level třeba až 200), konkrétní pasivy pro danou instanci (boost elementu do útoku nebo naopak do obrany, vyšší šance na různé předměty, shiny, chytání, vyšší výskyt příšerek, atd atd.), bohužel zrovna ty pasivní atributy se generují náhodně, což nedělá moc velkou dobrotu. Celkově je kombinace autosave + RNG v této hře dosti nepřejícná. Mizí z toho hratelnost a přichází nelítostný grind, ale o tom více za chvíli.
V dimenzích se vlastně nachází vše, co hráč potřebuje – tedy nové Pokémony. A protože mají kolikrát o dost vyšší levely, musí se nějak srovnat i level vlastní party, což se taky děje skrze ty donuty. Donut přidává partě instantně fixní levely navíc po celou dobu trvání trhliny, takže základem úspěchu je postupovat v příběhu tak, aby se krok za krůčkem zvyšoval level party natolik, aby se nakonec mohla měřit i s těmi nejsilnějšími (obvykle s mega evolucemi). Bojovat proti takovým je radost i teror, podle toho, jak má hráč schopnou partu i zručnost sám v bitevní vřavě uhýbat útokům. Tentokrát jsem už rezignoval na klasické předměty věnované svým Pokémonům a rovnou jsem všem v partě rozdal mega kameny, abych zvýšil bojeschopnost, protože souboje jsou už kolikrát dost výzva.
Nejen, že jsem mnohokrát sám umřel během souboje, ale taky jsem občas nedokázal dávat takové poškození, aby se to stihlo během časomíry. Naštěstí je hra poměrně shovívavá a během bojů nabízí i záchytné checkpointy, takže hráč nemusí vše začínat od začátku… totiž, až na finální souboj, kde nic takového není. Tam jsem musel opakovat celý boj stále dokola, než se mi podařilo se s tou zelenou potvorou vypořádat. A to ani nemluvím o šíleném množství bodů, které bylo nutné nastřádat, abych se za ní vůbec dostal. Ale podařilo se a byl to upřímně nejtěžší pokémoní souboj, který jsem kdy absolvoval a kdy jsem si ze srdce přál, aby byly ty zatracené souboje zase tahové, jak to mám rád.
No a po finále přišla post game spolu s novou mechanikou (spíš teda staronovou), která se zove special scan. Pokud pominu nutnost některé pokeše vytradovat k vývinu (třeba Feebas), pak druhý atypický způsob, jak se dostat k vzácnějším kouskům, je použít tenhle scan, který se vždy po nastřádání bodů jednou aktivuje v kanclu u mafiánského bosse Corbeaua (několik legendárek, Frigibax linie, Porygon linie a Rotom), a pak se musí znovu sbírat body na další scan. Scan může najít trhlinu s chybějící legendárkou nebo s ultra vzácným Pokémonem, ale většinou najde jen „odpadní“ trhlinu (s nepotřebnými Pokémony). Aplikuje se na mapu a vyznačí na ní místo s takovou hezčí trhlinou (mapa je jinak stále posetá vyznačenými trhlinami a každá trhlina ikonkami prezentuje, co se v ní nachází za příšerky, a pokud jsou ikonky zašedlé, tak zrovna chybí v pokédexu).
Jenomže tady právě přichází ten kámen úrazu. Nelze žádným způsobem ovlivnit výsledek scanu, a ten výsledek je skrytě definován přesně v tom momentu, kdy hráč dosáhne na možnost provést scanování skrze nasbírané body, což se stane ještě někde v předchozí trhlině před návratem do skutečného Lumiose, jinými slovy nelze těsně před scanováním uložit hru a zkoušet opakovaně RNG s cílem změnit výsledek scanu. Protože tento scan, to je (v mém případě) cca jedna legendárka z 10-15 úplně zbytečných generických instancí, které je poté nutné tak jako tak absolvovat (aspoň z nich padají vzácné předměty pro vývin, třeba Auspicious armor nebo Malicious armor pro Charcadeta, ale stejně...). Ach jo. Jenom na tomhle jsem strávil posledních 30 hodin ze 70, abych pochytal posledních 5 legendárek a Rotoma. Rotoma jsem stejně nenašel a nakonec se mi ho s někým podařilo vyhandlovat v tradu za Gimmighoula. Blažení jsou ti, kteří budou mít k ruce zpřístupněný Home, jinak je čeká nekončící grind, grind, grind.
Inu, tím pádem mám pokédex i všechny vedlejší mise konečně komplet, takže dohráno a teď už si budu maximálně tak grindovat v online pvp nové kameny a vyhlížet čerstvé eventy (kdepak je Garchomp Z?).
Mimo special scan mě hra bavila včetně vedlejších misí s ostatními legendárkami. Za příběh jsem ochotný dát slušné hodnocení, ale za ten scan zase strhávám. Takže nakonec asi takový mírný nadprůměr, a to jsem možná ještě štědrý (ale když se blíží ty Vánoce...).
Jo, celkově většina těch vedlejších misí je tak na 3-5 minutek, ale najde se pár chuťovek, co mi daly zabrat, třeba 133 (řetěz soubojů s galarským Farfetch’dem proti těm kantonským kachnám), nebo ze stejného ranku souboje finálních evo startérů proti typově zvýhodněným protějškům). Čili pro tento rok mám konečně vypokešováno. Myslím, že kdo kdy chtěl v Pokémonech nějakou větší výzvu, tak ji tady má.
Zajímavé na tomto rozšíření je také to, že se jím doplnil kompletně celý national dex napříč všemi hrami určenými na první Switch, takže se ten pokédex dá složit z různých switchových her - tedy kromě Spindy z BDSP, který se kvůli chybě s procedurálně generovaným vzorem nedá přetáhnout do Home.
Netuším, zda se mám těšit na příští titul Champions, nebo si raději zahraju blížící se Pokopii (vlastně tu asi určitě, fan-teorie z temného pokémoního postapo mě totiž silně navnadily), ale za rok by měla každopádně přijít generace 10, první mainline hra bez zátěže prvního Switche, na což jsem nejvíce zvědavý.
A teď zpět k aktuálnímu Octopathu.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.
Ale postupně. Rozšíření přidává do hry tzv. Hyperspace pokédex, jehož součástí je 132 dalších (již známých) Pokémonů, k tomu asi 27 starých i nových mega evolucí (z nichž v tuto chvíli některé ještě nejsou kvůli budoucím eventům dostupné) včetně Hoenn weather tria. Rozhodně cením, že rozšíření nabídlo chycení všech dříve těžko dostupných legendárek z 6. generace, kde ústřední protagonista Hoopa vězel zamknutý jako džin v lahvi až doposud. Ty ostatní se horko těžko dostávaly i do Switchových her, ale vždy spíš jen tak mimochodem, nebo také jako odměna v Home (Magearna), což nemělo ten správný efekt. A samozřejmě je paráda, že Hoenn trio si uchovalo své primordial evoluce, a i pár novějších legendárek dostalo taky své nové mega evo (Zeraora i Magearna evo tady vypadají celkem k světu), a to skrze vedlejší mise. Mise se celkově rozrostly z původních 119 rovnou na 200, k nim přibyly tři speciální.
Příběhově to není zas tak špatné. Ansha, dceruška jedné známé postavy, má Hoopu, který dokáže cestovat mezi prostorem, a tak se najednou ocitla na střeše hotelu v Lumiose s cílem vypátrat a chytit jednu silnou legendárku. K tomu jí samozřejmě dopomůže tým MZ, ale ten má taky najednou co dělat s prolínajícími se dimenzemi a musí odvrátit další nebezpečí hrozící celému Lumiose a možná i celému světu, takže se hodně cestuje do bublin hyperspace dimenze, kde se zhmotňují jakési alternativní výseky města s bílošedou patinou. Lumiose samotné mě tam nijak extra nebavilo, ale kochat se městem stejně moc nejde, protože odtikává časomíra, po níž se hráč automaticky vrátí zpět, a tím pádem má co dělat, aby posplňoval podmínky, za něž získává body potřebné k postupu dál, a také hyper berries. Je fajn, že jsem konečně pro ty bobule našel nějaké využití, dá se z nich totiž craftit materiál (donuty) různého druhu a zaměření usnadňující pobyt v dimenzi.
O donutech to vlastně celé tak nějak je – Ansha vyrábí donuty, které posilují schopnosti Hoopy, a Hoopa je sežere a boostem otvírá náhodně rozmístěné trhliny pro hráče. Postupně se odemykají lepší možnosti pro craftění lepších donutů. Delší časomíra, vyšší levely (protože v dimenzi mají Pokémoni level třeba až 200), konkrétní pasivy pro danou instanci (boost elementu do útoku nebo naopak do obrany, vyšší šance na různé předměty, shiny, chytání, vyšší výskyt příšerek, atd atd.), bohužel zrovna ty pasivní atributy se generují náhodně, což nedělá moc velkou dobrotu. Celkově je kombinace autosave + RNG v této hře dosti nepřejícná. Mizí z toho hratelnost a přichází nelítostný grind, ale o tom více za chvíli.
V dimenzích se vlastně nachází vše, co hráč potřebuje – tedy nové Pokémony. A protože mají kolikrát o dost vyšší levely, musí se nějak srovnat i level vlastní party, což se taky děje skrze ty donuty. Donut přidává partě instantně fixní levely navíc po celou dobu trvání trhliny, takže základem úspěchu je postupovat v příběhu tak, aby se krok za krůčkem zvyšoval level party natolik, aby se nakonec mohla měřit i s těmi nejsilnějšími (obvykle s mega evolucemi). Bojovat proti takovým je radost i teror, podle toho, jak má hráč schopnou partu i zručnost sám v bitevní vřavě uhýbat útokům. Tentokrát jsem už rezignoval na klasické předměty věnované svým Pokémonům a rovnou jsem všem v partě rozdal mega kameny, abych zvýšil bojeschopnost, protože souboje jsou už kolikrát dost výzva.
Nejen, že jsem mnohokrát sám umřel během souboje, ale taky jsem občas nedokázal dávat takové poškození, aby se to stihlo během časomíry. Naštěstí je hra poměrně shovívavá a během bojů nabízí i záchytné checkpointy, takže hráč nemusí vše začínat od začátku… totiž, až na finální souboj, kde nic takového není. Tam jsem musel opakovat celý boj stále dokola, než se mi podařilo se s tou zelenou potvorou vypořádat. A to ani nemluvím o šíleném množství bodů, které bylo nutné nastřádat, abych se za ní vůbec dostal. Ale podařilo se a byl to upřímně nejtěžší pokémoní souboj, který jsem kdy absolvoval a kdy jsem si ze srdce přál, aby byly ty zatracené souboje zase tahové, jak to mám rád.
No a po finále přišla post game spolu s novou mechanikou (spíš teda staronovou), která se zove special scan. Pokud pominu nutnost některé pokeše vytradovat k vývinu (třeba Feebas), pak druhý atypický způsob, jak se dostat k vzácnějším kouskům, je použít tenhle scan, který se vždy po nastřádání bodů jednou aktivuje v kanclu u mafiánského bosse Corbeaua (několik legendárek, Frigibax linie, Porygon linie a Rotom), a pak se musí znovu sbírat body na další scan. Scan může najít trhlinu s chybějící legendárkou nebo s ultra vzácným Pokémonem, ale většinou najde jen „odpadní“ trhlinu (s nepotřebnými Pokémony). Aplikuje se na mapu a vyznačí na ní místo s takovou hezčí trhlinou (mapa je jinak stále posetá vyznačenými trhlinami a každá trhlina ikonkami prezentuje, co se v ní nachází za příšerky, a pokud jsou ikonky zašedlé, tak zrovna chybí v pokédexu).
Jenomže tady právě přichází ten kámen úrazu. Nelze žádným způsobem ovlivnit výsledek scanu, a ten výsledek je skrytě definován přesně v tom momentu, kdy hráč dosáhne na možnost provést scanování skrze nasbírané body, což se stane ještě někde v předchozí trhlině před návratem do skutečného Lumiose, jinými slovy nelze těsně před scanováním uložit hru a zkoušet opakovaně RNG s cílem změnit výsledek scanu. Protože tento scan, to je (v mém případě) cca jedna legendárka z 10-15 úplně zbytečných generických instancí, které je poté nutné tak jako tak absolvovat (aspoň z nich padají vzácné předměty pro vývin, třeba Auspicious armor nebo Malicious armor pro Charcadeta, ale stejně...). Ach jo. Jenom na tomhle jsem strávil posledních 30 hodin ze 70, abych pochytal posledních 5 legendárek a Rotoma. Rotoma jsem stejně nenašel a nakonec se mi ho s někým podařilo vyhandlovat v tradu za Gimmighoula. Blažení jsou ti, kteří budou mít k ruce zpřístupněný Home, jinak je čeká nekončící grind, grind, grind.
Inu, tím pádem mám pokédex i všechny vedlejší mise konečně komplet, takže dohráno a teď už si budu maximálně tak grindovat v online pvp nové kameny a vyhlížet čerstvé eventy (kdepak je Garchomp Z?).
Mimo special scan mě hra bavila včetně vedlejších misí s ostatními legendárkami. Za příběh jsem ochotný dát slušné hodnocení, ale za ten scan zase strhávám. Takže nakonec asi takový mírný nadprůměr, a to jsem možná ještě štědrý (ale když se blíží ty Vánoce...).
Jo, celkově většina těch vedlejších misí je tak na 3-5 minutek, ale najde se pár chuťovek, co mi daly zabrat, třeba 133 (řetěz soubojů s galarským Farfetch’dem proti těm kantonským kachnám), nebo ze stejného ranku souboje finálních evo startérů proti typově zvýhodněným protějškům). Čili pro tento rok mám konečně vypokešováno. Myslím, že kdo kdy chtěl v Pokémonech nějakou větší výzvu, tak ji tady má.
Zajímavé na tomto rozšíření je také to, že se jím doplnil kompletně celý national dex napříč všemi hrami určenými na první Switch, takže se ten pokédex dá složit z různých switchových her - tedy kromě Spindy z BDSP, který se kvůli chybě s procedurálně generovaným vzorem nedá přetáhnout do Home.
Netuším, zda se mám těšit na příští titul Champions, nebo si raději zahraju blížící se Pokopii (vlastně tu asi určitě, fan-teorie z temného pokémoního postapo mě totiž silně navnadily), ale za rok by měla každopádně přijít generace 10, první mainline hra bez zátěže prvního Switche, na což jsem nejvíce zvědavý.
A teď zpět k aktuálnímu Octopathu.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.
Pro: Rozšířený pokédex; nové mega evo
Proti: Special scan