Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Profil

Pravděpodobně nejčastější věta, kterou takovýhle profil začíná, je "hrám se věnuji od svých x let...". Nebudu tedy za suchara a zachovám tradici, jen na místo neznámé dosadím osmičku, tedy můj věk v době, kdy jsem poprvé spatřil Super Maria a beznadějně propadl vášni videoher.

Za těch dvacet let, co od té doby uplynulo, mám na kontě 538 zářezů na pažbě (v době psaní tohoto textu) a tento počet neustále stoupá. K tomu mi dopomáhej Velký Pařan, nabušený herní notebook, Playstation 3, Xbox 360 a momentálně odpočívající PS2.

Aktualizovaný seznam dopařených her najdete na mém blogu, spolu s tunami dalších literárních skvostů, takže pokud se o mně chcete dozvědět víc a máte náladu ty moje výplody číst, stačí kliknout.

Jen v rychlosti tu nadhodím, že nejlepší konzole všech dob je podle mě Super Nintendo a nejhorší zas Sega Mega Drive, že generace prvních konzolí s 3D grafikou (tzn. PSX, Nintendo64, Dreamcast) mě úplně minula, a že ačkoliv tu blábolím o konzolích, stejně nejradši pařím doomovky na PC.

Moje nejoblíbenější zaměstnání spojené s videohrami bylo psaní do Score a později do GameON (2004-2005), a na pár měsíců taky práce game testera, než jsem zjistil, že to je placené hůř než zametání chodníků a že když chytnete blbý projekt (Princ Kaspián) a ještě blbějšího vydavatele (Disney), opravdu není o co stát.

Nesnáším: kouř z cigaret, český dabing ve hrách, přecpané metro, tucavou hudbu (ne nadarmo je můj nejoblíbenější herní soundrack ve Flatout a v Brutal Legend) a když si nemůžu pustit hru na plné detaily, přestože mě nadupaný počítač stál několik výplat.

Původně jsem chtěl napsat ještě holky s chlupatýma rukama (nemluvě o tom ostatním, třeba takové huňaté obočí alá Hermiona...), ale z politické korektnosti to nenapíšu. I když, já už to napsal... no nic.

Snáším: čerstvý horský vzduch, lahodný zlatavý mok značky G, anglický dabing ve hrách, metro kde se necítím jak sardinka v piksle upocených sardinek, netucavou hudbu (ne nadarmo je můj obl... aha, to už jsem psal) a když si můžu pustit hru na plné detaily a ukájet se pocitem, jak nabušený to mám počítač.

Původně jsem chtěl napsat ještě holky bez chlupatých rukou, ale z politické korektnosti prostě napíšu, že mám rád holky.

Trochu paradoxně musím dodat, že hra které jsem nikdy nepřišel na chuť je Tomb Raider, a je jedno jak velké je v tom kterém díle Lara zrovna má.

No a než tady z krátkého popisu profilu udělám román (jak jste asi pochopili, rád se rozepisuji), utnu to a jdu radši dělat něco užitečného. Zrovna mám rozehrané Dante's Inferno. Připomínám, že na blogu toho o mně najdete spoustu, pokud vás to teda zajímá.