První díl Horizonu byl pro mě fajn zjevením mezi hrami. Jediné, co mě na něm vysloveně vytáčelo, byla délka, nudné postavy a poměrně stereotypní náplň. Tak uvidíme, jak si s tímhle poradila dvojka.
Forbidden West mě uchvátil hned na začátku svými nádhernými scenériemi a neskutečnými tvory, které dokázali vývojáři vymyslet. Je tu obrovské množství zvířat, která potkáte, a ty mají ještě různé podtypy. To si spojte s krásným a rozmanitým prostředím a zní to jako poloviční recept na úspěch. A příběh o sesbírání jednotlivých částí umělé inteligence, které mají pomoci zabránit konci světa, mě taky dost lákal. A že to cestování po mapě je radost, zvláště po zemi, ale také ve vzduchu a pod vodou.
A pak přišla zase ta realita z druhé strany - extrémně nesympatická Regalla, téměř nulový vývoj postav, neustále dokola se opakující Aloy o tom, jak to musí udělat celé sama, brutálně nabobtnaná mapa a hlavně mise, které se postupně staly tím samým stále dokola. A to bych snad i ještě odpustil, ale dialogy, kterých je zde extrémní množství, texty a nahrávky, jsem už musel od 3/4 přeskakovat s výjimkou příběhu. Už toho mluvení bylo moc.
Bohužel tomu nepomáhají ani ty postavy, které na mě prostě nepůsobí příliš uvěřitelně. Nevěřím většině z nich jejich motivaci, jejich chování ani vztahy. Je mi jedno, když se některé z nich něco stane, nedokázaly mi s výjimkou ekodívky Zo a starého známého Erenda přirůst k srdci.
Nápady má často hra zajímavé a je škoda, že se do světa nepromítají více. Někdo vás požádá, abyste např. zachránili nemocné tvory, a pak je vidíte pracovat na poli, a to je hrozně příjemná změna prostředí, ale pak sledujete hlavní příběh, který vám říká, že svět je ohrožen Hádem a jakýmsi virem a v tu chvíli čekáte, že po sesbírání jednotlivých podfunkcí AI se bude svět měnit k lepšímu, zpřístupní se nové oblasti nebo se něco změní. Ale ono se reálně nic nemění, získáte nové vynálezy, jdete dál, postoupíte v příběhu a najednou zjistíte, že záchrana planety je na vedlejší koleji, protože se objeví jistí Far Zenithové, kteří chtějí Zemi osídlit nebo zničit. A celý příběh za mě jde do háje. Mně upřímně tito záporáci nezajímali, těšil jsem se spíše na příběh typu "Zachráníme svět před nebezpečím způsobeném AI atd. A ne neustále žvaníci, machrující nadlidi, kteří si o sobě myslí kdo ví co. A ten Sylens... Herec je úžasný, ale ta postava tak trapná, vyčpělá, zbytečná a otravná...
A asi by se dalo dlouho pokračovat v tom, co je dobré, a co špatné...
Shrnutím hra má fascinující grafiku, prostředí, stroje, možnosti přepravy a nápady, ale všechno je sráženo nezážinými záporáky, trapným Sylensem, statickým světem, extrémně dlouhou herní dobou a hlavně rychle nastupujícím stereotypem, který bohužel nenabourá ani pozdější návštěva San Franciska a jiných známých oblastí. Je škoda, že se autoři trochu raději více nedrží při zemi a nenaservírují kratší, "komornější" příběh o záchraně planety bez nutnosti záporáků, který dá dostatek prostoru pro postavy, zmírní dialogy a pokusí se zapůsobit po celou dobu než něco tak zbytečně rozsáhlého, jako je Horizon Forbidden West.
Forbidden West mě uchvátil hned na začátku svými nádhernými scenériemi a neskutečnými tvory, které dokázali vývojáři vymyslet. Je tu obrovské množství zvířat, která potkáte, a ty mají ještě různé podtypy. To si spojte s krásným a rozmanitým prostředím a zní to jako poloviční recept na úspěch. A příběh o sesbírání jednotlivých částí umělé inteligence, které mají pomoci zabránit konci světa, mě taky dost lákal. A že to cestování po mapě je radost, zvláště po zemi, ale také ve vzduchu a pod vodou.
A pak přišla zase ta realita z druhé strany - extrémně nesympatická Regalla, téměř nulový vývoj postav, neustále dokola se opakující Aloy o tom, jak to musí udělat celé sama, brutálně nabobtnaná mapa a hlavně mise, které se postupně staly tím samým stále dokola. A to bych snad i ještě odpustil, ale dialogy, kterých je zde extrémní množství, texty a nahrávky, jsem už musel od 3/4 přeskakovat s výjimkou příběhu. Už toho mluvení bylo moc.
Bohužel tomu nepomáhají ani ty postavy, které na mě prostě nepůsobí příliš uvěřitelně. Nevěřím většině z nich jejich motivaci, jejich chování ani vztahy. Je mi jedno, když se některé z nich něco stane, nedokázaly mi s výjimkou ekodívky Zo a starého známého Erenda přirůst k srdci.
Nápady má často hra zajímavé a je škoda, že se do světa nepromítají více. Někdo vás požádá, abyste např. zachránili nemocné tvory, a pak je vidíte pracovat na poli, a to je hrozně příjemná změna prostředí, ale pak sledujete hlavní příběh, který vám říká, že svět je ohrožen Hádem a jakýmsi virem a v tu chvíli čekáte, že po sesbírání jednotlivých podfunkcí AI se bude svět měnit k lepšímu, zpřístupní se nové oblasti nebo se něco změní. Ale ono se reálně nic nemění, získáte nové vynálezy, jdete dál, postoupíte v příběhu a najednou zjistíte, že záchrana planety je na vedlejší koleji, protože se objeví jistí Far Zenithové, kteří chtějí Zemi osídlit nebo zničit. A celý příběh za mě jde do háje. Mně upřímně tito záporáci nezajímali, těšil jsem se spíše na příběh typu "Zachráníme svět před nebezpečím způsobeném AI atd. A ne neustále žvaníci, machrující nadlidi, kteří si o sobě myslí kdo ví co. A ten Sylens... Herec je úžasný, ale ta postava tak trapná, vyčpělá, zbytečná a otravná...
A asi by se dalo dlouho pokračovat v tom, co je dobré, a co špatné...
Shrnutím hra má fascinující grafiku, prostředí, stroje, možnosti přepravy a nápady, ale všechno je sráženo nezážinými záporáky, trapným Sylensem, statickým světem, extrémně dlouhou herní dobou a hlavně rychle nastupujícím stereotypem, který bohužel nenabourá ani pozdější návštěva San Franciska a jiných známých oblastí. Je škoda, že se autoři trochu raději více nedrží při zemi a nenaservírují kratší, "komornější" příběh o záchraně planety bez nutnosti záporáků, který dá dostatek prostoru pro postavy, zmírní dialogy a pokusí se zapůsobit po celou dobu než něco tak zbytečně rozsáhlého, jako je Horizon Forbidden West.
Pro: Grafika, prostředí, stroje, některé postavy, snaha zlepšit neduhy jedničky, známá místa
Proti: Extrémně dlouhé, časem stereotypní, záporáci (jak Regalla, tak Zenithové), upozaděný příběh Gaiy a záchrany Země, neustálá potřeba Aloy dokazovat si svou jedinečnost