O této hře jsem se dozvěděl díky zmiňované souvislosti s podobou hry Doom3, respektive s mediálně zmiňovanou konkurencí Dooma 3. Recenze této střílečky mi dvakrát touhu po zahrání si této hry nenavodily, nakonec jsem se však pustil do hraní...

Po nainstalování hry vzniknul první problém ohledně rozlišení hry, které je po instalaci automaticky nastaveno na hodnotu 1280*1024, kterou nezvládá spoustu CRT monitorů, což má za následek, že po spuštění hry slyšíte jen zvuk, ale obraz nikoliv, jen černo. Dost velký průser pro mnohé hráče, jelikož tento problém se dá vyřešit prostřednictvím konfiguračního souboru ve složce hry přepsáním daného rozlišení na hodnotu 1024*768, čímž je pak vše v pořádku, ovšem toto není v žádném případě řešení pro naprosté laiky. Další neduh hry je ovládání myší, kde i na nejvyšší nastavenou hodnotu citlivosti myši je myš dostatečně pomalá na to, aby bylo možno schopně a svižně uhýbat střelám nepřátel, kteří v této hře disponují výbornou umělou inteligencí, natož bez potíží zaměřovat a střílet. Problém se dá opět vyřešit pouze v konfiguračním souboru přepsáním hodnoty na vyšší, pak je vše naprosto ok. Ale díky Bohu že je vůbec nějaké řešení. Do třetice mi hra dělala vrásky naprosto neochotným načítáním pozic, kdy mi pravidelně při načítání pozice ve hře hra zamrzala a načetla se jen když se jí chtělo, což se stalo klidně i na desátý pokus. Netuším důvod problému, hře nepomohl ani opakovaný reinstall, zkrátka jsem cítil pocit štěstí, když se hra rozhodla nedělat problémy při načtení pozice.

Co se týče grafiky a vzhledu hry, tak v tomto hra působí rozporuplně, na jednu stranu má na svoji dobu moderní efekty a vymoženosti, na druhou stranu působí nemastně neslaně, bledě a neostře, hru je třeba si zesvětlit v nastavení, nicméně herní engin jako celek vykazuje vysokou laťku kvality a pravdou je, že čím je hra dál, tím víc je na co se dívat, graficky se to zlepšuje s každým novým levelem. Problém však, který doslova neladil mým očím, spočívá v barevně naprosto nesladěné kombinaci zbraní spolu s herním okolím. Ona velká vizuálně oslňující zbraň totiž pohlcuje a přebíjí čitelnost herního okolí a textur, kde právě kvůli hodně svítící zbrani se ztrácí detaily všeho kolem, jenž pro oči rozhodně extáze není a pochopitelně se to projeví v těch tmavších místech ve hře, na druhou stranu je vidět dobrý záměr tvůrců, že se snažili zbraně zobrazit podle toho, jak na ně dopadá světlo, zbraň odráží totiž světlo a mění se i dle barvy dopadajícího světla.

V případě hudby, která doprovází celou hru, se jedná docela o fialsko, neboť namlsaný hráč navyknutý u jiných her na propracovanou stylovou hudbu plnou zvratů vystihujících atmosféru, se zde žádných dynamických smyčcových chuťovek nedočká, hru totiž hudebně obohacuje pouze metalové neustále se dokola přehrávající demo zahuštěné sice kytarovými sóly, ale ke hře se naprosto nehodícími a neladícími si to s ní a po určité době vám asi dojde trpělivost a hudbu zcela vypnete. O nic moc lépe na tom se zvuky nejsou ani samotné zbraně, které zní uboze a suše.

Když přejdeme k hratelnosti Kreeda, tak funkce zbraní vyloženě neexceluje, v případě takové brokovnice je to doslova sebevražda, pač ona brokovnice je nesmírně pomalá při nabíjení a zrovna když hráč nabíjí tuto zbraň, (což je předlouhá doba na to aby ho protivník stihl pořádně zmordovat), tak vás nepřítel dostihne a pěkně si vás vychutná zaživa a než je zbraň připravena znovu vystřelit, tak už jste většinou na onom světě. Zkrátka a dobře, brokovnice je zde k ničemu, což ovšem neplatí na později získanou trojhlavňovou brokovnici, která naopak svůj účel plní na jedničku. Na výběr je zbraní docela dost, zpočátku si hráč musí vystačit s nožem, postupně se dopracuje přes jmenované brokovnice až k plamenometu, rotačnímu kulometu, granátometu či granátům. Léků na uzdravování se po mapách válí taky poměrně dost.

Přestože se zdá, že bych chtěl hru pohřbít, tak tomu tak není a ona hra jako celek mě bavila víc a víc s přibývajícími levely. Bohužel si nejsem jist, jestli na hru budou mít nervy hráči s menší trpělivostí, neboť tato hra disponuje opravdu vypečenými zákysy, se kterými se setkáte hned v první misi ( kupříkladu se nedostanete dále, dokud nenajdete jistou šachtu, do níž musíte vstoupit a jinudy cesta dál nevede a ona šachta zrovna viditelná není, takže když o ní logicky nevíte, můžete hned v prvním levelu zatvrdnout na delší dobu), která je ovšem procházka růžovou zahradou oproti misi druhé. Ale nezoufejte, když se vám podaří prokousat se celou druhou naprosto ublouděnou misí, tak už zvládnete celou hru, jelikož druhá mise je opravdu velká a náročná na orientaci a trpělivost díky rozlehlým lokacím a tunou místností, v kterých jsou dveře do dalších místností atd atd. Pak už je to ale čímdál lepší a zajímavější, přestože podobné zmatky doprovází celou hru. Ve hře najdete i prvky a nápady, které jste mohli zažít už v jiných hrách, namátkou např lejsrové zábrany velmi se podobající těm z Max Payna 2 :-) To ale vůbec nevadí, protože to je docela zpestření, mnohdy vyžadující i taktické a logické myšlení.

Čím Kreed vyniká, je především vysoká inteligence nepřátel, převážně vojáků, které opravdu není lehké přemoct, chovají se chytře a nečekaně, pokaždé jinak a vůbec pohyby veškerých nepřátel ve hře jsou zpracovány tak, že se při zabíjení celkem zapotíte, abyste se sotva trefili. Pozice ve hře se dají naštěstí libovolně ukládat. Při vysoké obtížnosti docela masakr gamesa. Velmi kladná stránka hry je příběh podávaný zápisky zemřelých členů posádky lodi, což mě nečekaně velice zaujalo a bavilo číst. Hra u nás vyšla s českým dabingem, ten nezní špatně, ovšem pokud se vám budou zdát hlášky protivníků při hraní hry povědomé a podobné těm ve hře Far Cry, tak asi nebudete daleko od pravdy, já jsem tam slyšel totiž hlášky naprosto totožné :-)

Závěrem nelze říct nic jiného, než že Kreed není špatná hra, ale má plno technických nedostatků, přesto však překousnutelných. Nenechte se odradit zdánlivě nekonečným blouděním, se kterým se setkáte již v druhé misi a jděte dál, hra rozhodně stojí za dohrátí.