Jediný způsob pro počítačového plebejce, jak hrát legendární masakr kachen divokých od Nintenda. Roku 2004 byl Duck Doom vítanou hříčkou ve dnech, kdy nuda - potvora jedna vtíravá - dolézala a nedala pokoje. Pro mne, mladého pacholka, jenž byl zatvrzelým fandou obou značek, byl Duck Doom darem z pekel. Hrálo se to dobře a obtížnost byla primárně daná tím jakou  mariňáckou flintu hromadného ničení jsem zvolil. Paradoxně nejtěžší to bylo vždy s loveckou brokovnicí a zabíjet nebohé opeřence raketometem či BFG bylo úsměvně, leč bezpochyby v rozporu s mezinárodním zákonem o lovu fauny. :) Remix úvodní znělky, občasné nahrazení škodolibého hafana impem či náhodné vybafnutí pinky démona z travnatého porostu bylo jen pomyslnou třešničkou.