Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Ondřej Klika • 29 let • Programátor

Komentář

Přejít na komentáře

Return of the Obra Dinn

  • PC 90
Předchozí hra Lucase Popa, Papers, Please, mě svého času zaujala snahou postavit hru na morálních rozhodnutích hraničního kontrolora ve státě s diktátorským režimem. Bohužel to dopadlo zklamáním a ke hře jsem se nikdy nevrátil a nevěděl jsem proč. Viděno zpětnou optikou je důvod jasný - Papers, Please má úmyslně repetetivní mechaniky se zabudovaným časovým tlakem, které by mohly fungovat dobře, kdyby narativní část nebyla plná opakujících se klišé a laciných pokusů o vytváření emocionálně/morálně silných situací. Přesto se jedná o zajímavý titul od talentovaného člověka a vlastně jsem byl zvědavý na jeho další tvorbu...

Return of the Obra Dinn mě také zaujala na první pohled, v tomto případě samozřejmě svou hlavní mechanikou -
možností si poslechnout a prohlédnout co se událo těsně před smrtí daného člověka a na základě toho vystavit deduktivní hru.

Obra Din je ztracená nákladní loď jejíž posádka byla prohlášena za mrtvou. Když se ale po 5 letech nečekaně objeví na obzoru, Britská Východoindická společnost vyšle svého pojišťovacího agenta se zdánlivě jednoduchým úkolem - vyšetřit co se stalo a vyčíslit vzniklé škody.

Jste vybaveni faktickými informacemi o lodi a posádce - seznamem lidí na palubě (s jejich profesí a národností), mapkami lodi, podobiznami posádky, slovníčkem námořnické hantýrky. Do deníčku si do předem nadefinovaných kapitol (které popisují důležité události na Obra Din - většinou se jedná o úmrtí) zapisujete vaše zjištění. Cílem je zjistit kdo a jak umřel a pokud byl zabit tak kým a jak.

Na palubě bylo při vyplutí 60 lidí. Na prvních pár identit přijdete snadno v rámci úvodu, ve kterým se seznámíte s mechanikami, ale po úvodu vás hra hned navede do jedné z nejdramatičtějších událostí, kterými si museli chudáci námořníci projít a pomaličku se vám začne utvářet ucelený obrázek o tom, co se vlastně stalo.

Zvolený monochromatický (tzn.: hra je vykreslována pouze ve dvou barvách) retro vizuál vytváří úžasně zvláštní atmosféru a z nějakého nevysvětlitelného důvodu se to skutečně hodí ke zvoleným reáliím. Navzdory (díky?) značnému omezení zvoleného stylu grafiky jsou scény velmi detailní a je nutné skutečně dávat pozor a přemýšlet o tom, co se asi dělo na základě toho co vidíte a slyšíte v zastavené scéně přesného okamžiku smrti.

A že je co poslouchat! Kromě skvělého soundtracku (který mimo jiné hezky ozvučuje vaše důležité akce) je hra především výborně nazvučena a nadabována a ve zvuku je druhé kouzlo hry. Když se totiž dostanete k nějaké mrtvole a chcete zjistit jak zemřela, tak nejdříve zčerná obrazovka a přehraje se krátké audio toho co se dělo (rozhovor, výstřely a jiné zvukové efekty) a až potom se zobrazí za doprovodu emotivní hudby 3D scéna, kterou můžete prozkoumat. A pro správnou identifikaci námořníků je třeba řešit i takové věci jako jakým jazykem nebo přízvukem kdo mluvil a na koho mluvil.

Zhruba v půlce začne hře docházet dech a na povrch začnou vyplouvat slabší stránky a tou největší je děj, který je sice plně dostačující, ale příliš plochý. Nedozvíte se totiž skoro nic o motivacích členů posádky. To je jednodznačně záměr (zvlášť když je to projekt jednoho vývojáře), ale je to škoda, protože si myslím, že by stačilo dát hráči víc náznaků motivacích postav, více náhledů do běžného života na palubě a ne jen do těch nejdramatičtějších událostí. Děj je tak vlastně plně podřízen mechanikám a občas působí jako kdyby tam byl jen jako vysvětlení toho, proč tolik lidí na palubě umřelo.

Problém jsem ještě měl s pomalou a nemotornou navigací v deníku (mohl by být třeba plně ovladatelný myší), ale to je skutečně drobnost.

Celkově se jedná o jednu z nejlepších her tohoto roku a dost možná o nejlepší detektivní hru vůbec!
+22