Journey to the Savage Planet je velmi zábavná hra z pohledu první osoby postavená na radosti z objevování, zkoumání mapy a milém humoru.
Vžijete se do role chudáka, který se přihlásil na misi se čtvrtou nejlepší vesmírnou agenturou. Ocitnete se tak na neznámé planetě, kde máte za úkol zkoumat místní flóru a faunu, zjistit, co se stalo s inteligentním životem, a také najít vhodné palivo pro návrat na Zemi. Doprovázet vás bude palubní AI, která je sice nápomocná, ale zároveň neustále hláškuje a ráda si do vás rýpne.
Grafika je pěkně barevná, soundtrack hravý a autoři si dali záležet na velkém množství vtipných hraných filmečků. Humor je jednou z hlavních devíz hry – chodí vám absurdní spamové zprávy, šéf posílá bizarní videology, sledujete parodické reklamy a samotná flóra i fauna planety má často dost ujeté tvary i vlastnosti.
Soubojový systém je jednoduchý. Kromě kopání a facek dostanete do ruky v podstatě jednu zbraň, kterou lze postupně vylepšovat. Bossfighty spočívají hlavně ve střílení do slabých míst. Postupně sbíráte suroviny, díky nimž si odemykáte nové upgrady obleku i nástrojů. V hratelnosti mi občas vadilo lehce nepřesné ovládání, což bylo nejvíc znát při skákacích pasážích – párkrát jsem kvůli tomu spadl do své smrti. Naštěstí to hra řeší s humorem: na lodi se okamžitě objeví vaše naklonované já, AI to okomentuje sarkastickou poznámkou a vy si můžete dojít pro loot ke své mrtvole.
Celá mapa je krásně navržená. A byla to čistá radost objevovat a zkoumat nová místa. Nejvíc mě bavila první část hry, kdy jsem se s každou novou schopností s radostí vracel na stará místa a otevíral si dříve nedostupné cesty, abych odkryl záhadu planety, získal cenný materiál na upgrade či zblajzl oranžovou hmotu, která po stém kousku přeměnila moje tělo z 95 % na jeden chodící nepřemožitelný nádor. Tomuhle se prý říká metroidvania a dost mě to chytilo, že budu rád za další podobné hry.
Hra mě potěšila natolik, že jsem ji dohrál na 100 % včetně DLC. To je sice o něco slabší – přidá jednu mapu a zhruba dvě hodiny hraní – ale neurazí. Vtipné je, že naposledy jsem dohrál na 100 % Far Cry 5 a Far Cry 6. Je vidět, že za hrou stojí bývalí vývojáři z Ubisoft – ty jejich návykové, ale pro mnohé neoblíbené designové prvky tu jsou znát. Vzniklo i pokračování, Revenge of the Savage Planet, tentokrát už v novém studiu (původní bylo prodáno Googlu, ale klíčoví lidé si založili nové studio – takhle se dělá byznys!).
Vžijete se do role chudáka, který se přihlásil na misi se čtvrtou nejlepší vesmírnou agenturou. Ocitnete se tak na neznámé planetě, kde máte za úkol zkoumat místní flóru a faunu, zjistit, co se stalo s inteligentním životem, a také najít vhodné palivo pro návrat na Zemi. Doprovázet vás bude palubní AI, která je sice nápomocná, ale zároveň neustále hláškuje a ráda si do vás rýpne.
Grafika je pěkně barevná, soundtrack hravý a autoři si dali záležet na velkém množství vtipných hraných filmečků. Humor je jednou z hlavních devíz hry – chodí vám absurdní spamové zprávy, šéf posílá bizarní videology, sledujete parodické reklamy a samotná flóra i fauna planety má často dost ujeté tvary i vlastnosti.
Soubojový systém je jednoduchý. Kromě kopání a facek dostanete do ruky v podstatě jednu zbraň, kterou lze postupně vylepšovat. Bossfighty spočívají hlavně ve střílení do slabých míst. Postupně sbíráte suroviny, díky nimž si odemykáte nové upgrady obleku i nástrojů. V hratelnosti mi občas vadilo lehce nepřesné ovládání, což bylo nejvíc znát při skákacích pasážích – párkrát jsem kvůli tomu spadl do své smrti. Naštěstí to hra řeší s humorem: na lodi se okamžitě objeví vaše naklonované já, AI to okomentuje sarkastickou poznámkou a vy si můžete dojít pro loot ke své mrtvole.
Celá mapa je krásně navržená. A byla to čistá radost objevovat a zkoumat nová místa. Nejvíc mě bavila první část hry, kdy jsem se s každou novou schopností s radostí vracel na stará místa a otevíral si dříve nedostupné cesty, abych odkryl záhadu planety, získal cenný materiál na upgrade či zblajzl oranžovou hmotu, která po stém kousku přeměnila moje tělo z 95 % na jeden chodící nepřemožitelný nádor. Tomuhle se prý říká metroidvania a dost mě to chytilo, že budu rád za další podobné hry.
Hra mě potěšila natolik, že jsem ji dohrál na 100 % včetně DLC. To je sice o něco slabší – přidá jednu mapu a zhruba dvě hodiny hraní – ale neurazí. Vtipné je, že naposledy jsem dohrál na 100 % Far Cry 5 a Far Cry 6. Je vidět, že za hrou stojí bývalí vývojáři z Ubisoft – ty jejich návykové, ale pro mnohé neoblíbené designové prvky tu jsou znát. Vzniklo i pokračování, Revenge of the Savage Planet, tentokrát už v novém studiu (původní bylo prodáno Googlu, ale klíčoví lidé si založili nové studio – takhle se dělá byznys!).
Pro: Zábavná mapa a game design obecně, milý humor, soundtrack, hrané filmečky
Proti: Soubojový systém může brzy omrzet, občas frustrující ovládání