Jak moc je pro vás důležitý příběh ve hrách? Nepřijde vám občas, že některá hra byla napsaná pěti opicemi se psacím strojem? Kdy hře dokážete odpustit nekvalitní scénář?
Ellen Page v Junu byla moje pubertální láska a očarovala později i herní vývojáře, protože v roce 2013 vznikly dokonce dvě velké hry, které nosí její obličej. Na rozdíl od The Last of Us, zde v Beyond: Two Souls nejen souhlasila s propůjčením svého obličeje, ale rovnou si zahrála hlavní postavu Jodie, děvčátka a později i mladé sympatické ženy, která není normální. Má za kamaráda neviditelnou entitu, která je její neoddělitelnou částí.
Příběhově se to pohybuje v mnoha žánrech podle toho kolik je Jodie let a v jaké fázi svého života se nachází. Od sociálního dramatu, přes přes sci-fi, ale uvidíme Jodie i pohledem tajné agentky, nebo uprchlice. A i přes tohle bych neřekl, že hra trpí nevyjasněnou identitou. Nestává se to často, a nestalo se to ani v ostatních hrách od Quanticu, ale opravdu jsem soucítil s hlavní hrdinkou a prožíval s ní emoce. Ve hře sice jsou monstra z jiné dimenze, ale často se ukáže, že největší hrůzy přichází od těch lidských. Pokaždé, když Jodie chce žít normální život, tak se stane něco dramatického. A to dramatické je dobře napsané a dobře zahrané. Proto to emočně rezonuje. Nejsilnější epizody jsou ty, které jsou komornější, a kdy Jodie trpí kvůli lidem.
Zamrzí jen nevýrazné love story, uspěchaný konec s Dafoem a občas nekonzistentnost sci-fi linky.
Podle epizod se odvíjí i herní náplň. Po většinu času je to příběhová adventura, takřka jako point n click, s velmi špatnou kamerou. Občas se stane, že se epizoda odehrává na semi otevřené mapě a můžete se projet i na koníčkovi. V další epizodě si zahrajete na Solid Snake a bude vyslání do Afriky pro odstranění nepohodlného státníka. Jeden velký problém a vcelku promarněná příležitost bylo využití Aidena. K němu sice máte přístup takřka celou hru a autoři sem tam překvapí, co všechno s ním můžete dělat, ale pak naopak zase zamrzí, že se k nějakému zjevnému řešení za pomocí Aidena nedostanete.
Podle mě se jedná o hru velmi podceněnou. Pamatuji si, že dokonce na Games.cz Grygar tomu udělil 5/10, což je výsměch. Beyond: Two Souls není dokonalá hra a nenazval bych ji ani dokonalou příběhovkou, ale i tak patří k tomu nejkvalitnějšímu hernímu psaní.
Ellen Page v Junu byla moje pubertální láska a očarovala později i herní vývojáře, protože v roce 2013 vznikly dokonce dvě velké hry, které nosí její obličej. Na rozdíl od The Last of Us, zde v Beyond: Two Souls nejen souhlasila s propůjčením svého obličeje, ale rovnou si zahrála hlavní postavu Jodie, děvčátka a později i mladé sympatické ženy, která není normální. Má za kamaráda neviditelnou entitu, která je její neoddělitelnou částí.
Příběhově se to pohybuje v mnoha žánrech podle toho kolik je Jodie let a v jaké fázi svého života se nachází. Od sociálního dramatu, přes přes sci-fi, ale uvidíme Jodie i pohledem tajné agentky, nebo uprchlice. A i přes tohle bych neřekl, že hra trpí nevyjasněnou identitou. Nestává se to často, a nestalo se to ani v ostatních hrách od Quanticu, ale opravdu jsem soucítil s hlavní hrdinkou a prožíval s ní emoce. Ve hře sice jsou monstra z jiné dimenze, ale často se ukáže, že největší hrůzy přichází od těch lidských. Pokaždé, když Jodie chce žít normální život, tak se stane něco dramatického. A to dramatické je dobře napsané a dobře zahrané. Proto to emočně rezonuje. Nejsilnější epizody jsou ty, které jsou komornější, a kdy Jodie trpí kvůli lidem.
Zamrzí jen nevýrazné love story, uspěchaný konec s Dafoem a občas nekonzistentnost sci-fi linky.
Podle epizod se odvíjí i herní náplň. Po většinu času je to příběhová adventura, takřka jako point n click, s velmi špatnou kamerou. Občas se stane, že se epizoda odehrává na semi otevřené mapě a můžete se projet i na koníčkovi. V další epizodě si zahrajete na Solid Snake a bude vyslání do Afriky pro odstranění nepohodlného státníka. Jeden velký problém a vcelku promarněná příležitost bylo využití Aidena. K němu sice máte přístup takřka celou hru a autoři sem tam překvapí, co všechno s ním můžete dělat, ale pak naopak zase zamrzí, že se k nějakému zjevnému řešení za pomocí Aidena nedostanete.
Podle mě se jedná o hru velmi podceněnou. Pamatuji si, že dokonce na Games.cz Grygar tomu udělil 5/10, což je výsměch. Beyond: Two Souls není dokonalá hra a nenazval bych ji ani dokonalou příběhovkou, ale i tak patří k tomu nejkvalitnějšímu hernímu psaní.
Pro: Kvalitně napsaný a odvyprávěný příběh plný emocí, výborné zpracování obličejů, herci, soundtrack
Proti: Neohrabaná kamera, málo volnosti s Aidenem, autoři si mohli odpustit zkratkovitý konec