Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
MCZ

MCZ

 

Komentář

Přejít na komentáře

Syberia II

  • PC 60
[Tento komentář bude velmi negativní, proto silně doporučuji zapálených fandům nečíst.]

První Syberia pro mě byla svého času velmi příjemné překvapení. Hezky civilní příběh, spousta zajímavých mechanických hraček a pěkné prostředí. Jen poněkud sterilní. Poněkud moc. A vůbec mi nevadilo, že je hra poměrně krátká, jelikož - vyjma pasáže v Komkolzgradu - příběh postrádal v podstatě jakoukoli dynamiku. Zjednodušeně řečeno byl naprosto schématický - dostat se z bodu A do B, mezitím promluvit s jednou dvěma postavama a vyřešit nějakou hádanku a pak k C, přičemž nějaký další bod bude prostě poslední - a vyprávění končí v okamžiku, kdy se zdá, že se konečně rozjíždí. Ale bylo to fajn.

A hlavně to byl skvělý příklad, na kterém se mohli tvůrci učit do budoucna, jenže jak to dopadlo? Hra je v základu úplně stejná jako předchůdce. Zdá se, že i struktura příběhu je totožná, taktéž s jednou světlou výjimkou někde uprostřed, kdy se ovšem jinak nic neděje.

Takže zatímco už i v prvním Broken Swordu platilo pravidlo, že ke konci se hra nemá nijak protahovat a jednotlivé pasáže by měly být kratší a kratší, Syberia II vás vpustí do ohromné a ohromně prázdné osady, kde běháte spoustou prázdných obrazovek, přičemž tak každá pátá obsahuje "aktivní" bod, kde můžete sebrat jeden dva předměty. Kdybych měl možnost promluvit si s hlavním designérem téhle hry, určitě bych se jej rád zeptal "Co si myslíte, že mají hráči rádi na adventurách?", načež bych mu na jeho očekávanou odpověď "Zcela nepochybně to nekonečné bloudění desítkami vypiplaných lokací." vmetl do tváře "Dialogy, příběh a hádanky, sakra!"... pak bych ho ještě opařil horkou kávou, aby si nadosmrti pamatoval, že takhle jako fakt ne.

Syberia II je zívačka a větší než první díl. Mluvících postav je tu ještě méně (ano, taky jsem si nemyslel, že je to možné) a hádanky zapáchají naprostou tuctovostí, kdy ani u jedné se nezbavíte pocitu, že už jste nejednou něco podobného viděli. A co se příběhu týče, nepamatuji, že by mi kdy byly jeho postavy (včetně hlavní) natolik lhostejné, jako právě tady.

Já jsem vás varoval!
+23 +25 −2