Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Dawn of Man

  • PC 70
Bác ho! Tedy dohráno!

Tedy dohráno... Dohrál jsem jeden scénář a v dohledné době další nejspíše rozehrávat nebudu, protože schází motivace - Dawn of Man je totiž poměrně plochá hra. Přesto bych nad ní nelámal hůl, svou přidanou hodnotu rozhodně má.

Předně celá ta idea provést své lidičky od paleolitu až po dobu železnou je skvělá, byť samozřejmě v mnoha ohledech dochází ke zjednodušením (stěží předpokládat, že lidé zůstanou po celou dobu na tom stejném místě, přinejmenším před zemědělskou revolucí), které mají za následek některé úsměvné situace - človíčci tak můžou klidně žít přes tři různá období, s vynálezem zpracování mědi dochází nejen k posunu do dalšího období, ale mamuti z fleku vymírají atd.

Co hra simuluje vcelku dobře, tak určitě to, že se v době kamenné fakt nic pořádného neděje a i když z hlediska šesti nabízených období zabírá "pouze" polovinu (nepočítám-li dobu měděnou), subjektivně se vleče přibližně stejně dlouho, jako tomu bylo doopravdy - a to navzdory možnosti změny běhu času, kdy i při nejvyšší rychlosti má hra stále tempo poklidné procházky.

Největší problém Dawn of Man je v obsahu, tedy v jeho nedostatku. Je pravda, že příčinou je i zdrojový materiál - ostatně co jiného byste chtěli v pravěku stavět než stany, později chatrče, dále chatrče, kde se skladuje jídlo a také materiál pro stavbu jiných chatrčí a úplně nakonec trochu lepší chatrče (rozumněj méně chatrné chatrče). Na druhou stranu, každá postavená chatrč je zejména zpočátku takovým malým vítězstvím - a to nejen kvůli tomu, jak se hra ovládá, ale k tomu se dostanu později.

Herní náplň zpestřuje střídání ročních období, kdy každé má svá specifika, která se ještě k tomu v průběhu mění - po domestikaci hospodářských zvířat tak řešíte i zásoby slámy na zimu, aby vám během ní nevychcípala atd. Ona domestikace je vůbec zábavný prvek už od prvního vlčete, které s vámi (tedy s vašimi lidmi) posléze vyrazí na lov. Problém je v tom ovládání, kdy hra sice umožňuje přidělovat jednotlivé úkoly individuálně (i vybraným skupinám), většinou je však takové počínání značně kontraproduktivní a pokud nejde vyloženě do tuhého (rychle dochází maso a je třeba skolit pár mamutů támhle za kopcem), ideální je zkrátka zadat úkol a nechat na hře, ať jej někomu spravedlivě přidělí - kdo jiný by se měl tahat s tím obrovským menhirem než tady stařeček a jeho družka, koneckonců jej potřebujeme k dostavbě pohřebiště.

Hra je hodně o lidech (každý má jméno, zpočátku opravdu počítáte každého jedince), ale trochu jí schází lidský rozměr - nikdo nezastává nějakou konkrétní funkci, takže nikdo není náčelník, nikdo není obávaný válečník nebo zručný řemeslník. Tak nějak všichni umějí všechno. Já vím, je to opět zjednodušení, ale troufám si tvrdit, že zrovna tohle by (spolu s nějakými random eventy) dalo Dawn of Man ten potřebný další prvek pro znovuhratelnost.

Jediné dvě události, které se opakují, jsou návštěva obchodníka (občas se hodí) a útoky nájezdníků (tedy pěších nájezdníků). Ty naštěstí nebyly nijak náročné - byť v některých dalších scénářích zřejmě přituhuje - a v podstatě jsou tu jen od toho, abyste investovali i do stavby opevnění. A asi je to dobře - představa nějakého náročnějšího válčení je při daném ovládání poměrně divoká (tím "křičím a nadávám na vše, co se děje na obrazovce" způsobem divoká).

Jsem každopádně moc rád, že jsem si Dawn of Man zahrál. Až na těch pár adrenalinovějších okamžiků je to vlastně příjemná (občas) budovatelská strategie, u které se vcelku dobře relaxuje. Pokud vám dané odbobí připadá dostatečně atraktivní, rozhodně bych po hře v nějaké slevě skočil; nic podobného (přinejmenším prozatím) totiž zřejmě neexistuje a i ta jediná cesta od pazourku k oceli za to stojí.

[ Screenshoty: Byla jednou jedna osada. Haf! ]
+23