Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments

  • PC 90
Sherlocka Holmese od Frogwares mám v hledáčku už nějakou dobu (lépe řečeno mi na celou kolekci několik měsíců sedá virtuální prach ve Steam knihovně), ale protože evidentně trpím nevyléčitelnou nemocí poslušného konzumenta, který zvrácenou logikou předpokládá, že čím dražší, tím lepší, tak mě k instalaci a hraní navnadil až nejnovější díl. Protentokrát se mi ta touha po novém a hezkém vyplatila a hra za to opravdu stála.

Že mě něco baví poznám jednoduše: nechci, aby to skončilo. Tady jsem po dořešení prvního případu velrybáře zapíchnutého vlastní harpunou věděla, že mě prohlížení okolí, vyslýchání svědků, sbírání důkazů a spojování dedukcí nadmíru baví a že doufám, že mě čekají minimálně dva další případy. K mému nadšení jich bylo ještě pět, každý jiný a jinak zajímavý. Trochu slabší snad byl jen čtvrtý – ale na druhou stranu v něm poprvé ovládáte čenichajícího baseta Tobyho, takže beru zpět. Při řešení na první pohled nevysvětlitelných vražd, na které je Scotland Yard pochopitelně slabý, prozkoumáme železniční stanice, staré římské lázně, venkovské sídlo, botanickou zahradu a nostalgicky se vrátíme i do nechvalně proslulé čtvrti Whitechapel. Autoři jsou možná trochu předpojatí vůči námořníkům a zahradníkům, ale přiznejme si, ona to vesměs jsou podivná individua.

Hra má skvělou atmosféru: její tvůrci totiž již před lety pochopili to, co je na příbězích o Sherlocku Holmesovi klíčové – že se odehrávají právě na sklonku 19. století, v té napůl vysněné době, kdy jste si analýzu důkazů mohli provést doma na koleni, kdy jste si mohli prohlédnout předmět doličný a zodpovědně prohlásit, že musí pocházet přesně z jednoho určitého místa a ne z anonymní továrny v Číně a kdy vrahy ještě bavilo zákeřně plánovat komplikované zločiny podle toho či onoho mýtu a pak na vás gentlemansky počkat nedaleko místa činu, případně přímo na něm. Na vás pak zbývá vplout do středu dění a všechny oslnit svou racionalitou a chladnou rozvahou a případně je trochu uvést do rozpaků tím, že si nepamatujete, kdy má narozeniny královna Viktorie, protože to přece není relevantní fakt. A nejen to – ve Zločinech a trestech máte i možnost vynést nad provinilcem svůj vlastní morální rozsudek, který je dnes tak v kurzu, což vás leckdy přiměje k většímu zamyšlení než samotné spojování důkazů. Teoreticky je ve hře asi i možné odsoudit nevinného člověka, ale toho podle mě dosáhnete jen lajdáctvím, protože když všechno důkladně projdete, dedukční schéma vás navede samo, co a jak.

Kdybych chtěla, jistě ke hře pár výtek najdu – v životě by mě nenapadlo, že tolik času strávím jízdou ve drožce, novinové články a dopisy, které čtete, by mohly být delší, realističtější, velikost lokací je opravdu zkrouhnutá na minimum a když uděláte krok nesprávným směrem, hned na vás otravně vyskakuje mapa, také hlavolamy by mohly být zapeklitější a nespočívat jen ve spojování čárek, no a taky nějaká ta grafická chybička se občas vloudí – ale to už to jen rozpíchávám zpětně, při samotném hraní mi to nevadilo. Při hraní v rozvrhu jeden případ za večer mě hra ani chvilku nenudila, navíc se mi zamlouval i její typ humoru a zpracování hlavních postav – v tom mají Frogwares ostatně už dlouholetou praxi.

Pro: skvělá detektivní hra

Proti: maličkosti; možná chvílemi až moc zjednodušené

+20