Herní výzva 2020 - Kategorie č. 6 - Ještě jeden tah (Hardcore)
Série titulů Puzzle Quest patří k poměrně originálním titulům v rámci žánru “spojovaček”. Ty se obvykle vyznačují přeslazeností, roztomilostí a zaměřením na dámské a dětské publikum. I když jsou natolik chytlavé, že jimi nepohrdnou fandové jiných žánrů, třeba jako já, zapálený doomer.
Hru jsem kdysi dohrál v mobilní verzi a nyní v rámci Herní výzvy jsem si ji vzal za svou v tahové kategorii, nemaje chuti zápolit s tahovými RPG, strategiemi a podobnými vylomeninami. Docela mi zabralo hru sehnat, protože z neznámého důvodu skoro všechny tituly série (až na marvelovskou variantu) úplně zmizely ze Steamu. Podařilo se mi nakonec koupit stažitelnou verzi v neznámém online obchodě, nicméně s ochranou typu SecuROMu.
Druhý díl série nabízí kombinaci tahových soubojů s nepřáteli prostřednictvím spojovacích sekvencí a stylizovaného RPG. Nejde v žádném případě o klasické RPG s volností pohybu, váš hrdina se pohybuje po předepsané trajektorii v izometrické mapě, se souboji nebo dialogy na aktivních místech. Nechybí vylepšování postavy pomocí zkušenostních bodů, inventář, v němž nejenže měníte zbraně, ale také brnění nebo magické amulety. Každá postava má své specifické schopnosti, do nichž můžete investovat zkušenostní body podle libosti.
Cílem hry je osvobodit fantasy městečko Verloren od invaze probouzejícího se zla, jež zaplnilo město a jeho okolí příšerami všeho druhu. Ty příliš originality nepobraly, ale nechybí snad všichni potvoráci, co se v RPG světě mohou nacházet. Upíři, zombie, kostlivci, čarodějové, duchové, prostě všichni, na které si vzpomenete, mají ve hře své místo.
Souboje probíhají na spojovacím poli. Cílem hry je eliminovat protivníkovo zdraví na minimum. Barevné kameny slouží jako základ k tvorbě kouzel a útoků, kterých máte k dispozici celkem pět. Symboly rukavice vám poslouží jako zdroj energie pro vaše zbraně, jež nesete v jedné ruce nebo obouruč, krom toho se můžete vybavit také různými lektvary. A symboly smrtky při spojení ubírají protivníkovi zdraví. Navíc ještě hra nabízí různé minihry, jako například otevírání truhel, odemykání zámků, výuka kouzel a podobně. Já jsem jako postava templáře vystačil bez magie s dvouruční silnou zbraní a preferoval jsem taktiku umlácení protivníka, což na nejjednodušší obtížnost většinou vycházelo.
Použité herní prvky jsou v rámci žánru velice originální, protivníci disponují odlišnými útoky i taktikou boje, takže zdánlivě je herní náplň pestrá a odlišná oproti konvenčním spojovačkám. Na atraktivitě přidává též příběh a RPG stylizace. I když se nepřátelé odlišují nejen vizuálně, ale i typy svých útoků a magie, postupně nastává stereotyp, zejména díky narůstající délce soubojů. Spolu s vaším zvyšujícím se levelem postupně narůstá tuhost příšer a navíc je hra neskutečně dlouhá. Minimálně 30 hodin i více, což záleží i na tom, jestli likvidujete opravdu vše, co se na mapě hýbe.
Minihry se taky neustále opakují, což takřka odrazuje od otvírání truhlic s poklady. Vše vyniklo při druhém zahrání, které jsem v rámci výzvy absolvoval. Nedokážu si představit dlouhé herní seance, moje hra spočívala v občasných krátkodobých herních sezeních, jež trvaly od ledna do srpna. Ke konci jsem absolvoval jen souboje v rámci kampaně a vedlejší postavy jsem už nechával ladem. Stejně tak jsem upustil od kompletace vedlejších linií v podobě čtyř bossů, s kterými se mi již piplat nechtělo.
Hru adekvátně doplňuje stylový soundtrack i pěkná grafika, z níž vyniká hlavně pěkná kolorovaná kresba nepřátel, i když je vše poměrně statické. Oproti prvnímu dílu série, který jsem jen zkoušel, je patrný jednoznačný kvalitativní posun. Takže ve finále je Puzzle Quest 2 originální kouskem, který je nyní již prakticky nesehnatelný a bůhví proč zmizel z digitálních distribučních kanálů. Pro fanoušky spojovaček jde o jasnou volbu, pro běžné hráče se hodí alespoň na vyzkoušení. Třeba vás unikátní žánrová mixtura bude bavit, ale obávám se, že se může dostavit nuda.
Série titulů Puzzle Quest patří k poměrně originálním titulům v rámci žánru “spojovaček”. Ty se obvykle vyznačují přeslazeností, roztomilostí a zaměřením na dámské a dětské publikum. I když jsou natolik chytlavé, že jimi nepohrdnou fandové jiných žánrů, třeba jako já, zapálený doomer.
Hru jsem kdysi dohrál v mobilní verzi a nyní v rámci Herní výzvy jsem si ji vzal za svou v tahové kategorii, nemaje chuti zápolit s tahovými RPG, strategiemi a podobnými vylomeninami. Docela mi zabralo hru sehnat, protože z neznámého důvodu skoro všechny tituly série (až na marvelovskou variantu) úplně zmizely ze Steamu. Podařilo se mi nakonec koupit stažitelnou verzi v neznámém online obchodě, nicméně s ochranou typu SecuROMu.
Druhý díl série nabízí kombinaci tahových soubojů s nepřáteli prostřednictvím spojovacích sekvencí a stylizovaného RPG. Nejde v žádném případě o klasické RPG s volností pohybu, váš hrdina se pohybuje po předepsané trajektorii v izometrické mapě, se souboji nebo dialogy na aktivních místech. Nechybí vylepšování postavy pomocí zkušenostních bodů, inventář, v němž nejenže měníte zbraně, ale také brnění nebo magické amulety. Každá postava má své specifické schopnosti, do nichž můžete investovat zkušenostní body podle libosti.
Cílem hry je osvobodit fantasy městečko Verloren od invaze probouzejícího se zla, jež zaplnilo město a jeho okolí příšerami všeho druhu. Ty příliš originality nepobraly, ale nechybí snad všichni potvoráci, co se v RPG světě mohou nacházet. Upíři, zombie, kostlivci, čarodějové, duchové, prostě všichni, na které si vzpomenete, mají ve hře své místo.
Souboje probíhají na spojovacím poli. Cílem hry je eliminovat protivníkovo zdraví na minimum. Barevné kameny slouží jako základ k tvorbě kouzel a útoků, kterých máte k dispozici celkem pět. Symboly rukavice vám poslouží jako zdroj energie pro vaše zbraně, jež nesete v jedné ruce nebo obouruč, krom toho se můžete vybavit také různými lektvary. A symboly smrtky při spojení ubírají protivníkovi zdraví. Navíc ještě hra nabízí různé minihry, jako například otevírání truhel, odemykání zámků, výuka kouzel a podobně. Já jsem jako postava templáře vystačil bez magie s dvouruční silnou zbraní a preferoval jsem taktiku umlácení protivníka, což na nejjednodušší obtížnost většinou vycházelo.
Použité herní prvky jsou v rámci žánru velice originální, protivníci disponují odlišnými útoky i taktikou boje, takže zdánlivě je herní náplň pestrá a odlišná oproti konvenčním spojovačkám. Na atraktivitě přidává též příběh a RPG stylizace. I když se nepřátelé odlišují nejen vizuálně, ale i typy svých útoků a magie, postupně nastává stereotyp, zejména díky narůstající délce soubojů. Spolu s vaším zvyšujícím se levelem postupně narůstá tuhost příšer a navíc je hra neskutečně dlouhá. Minimálně 30 hodin i více, což záleží i na tom, jestli likvidujete opravdu vše, co se na mapě hýbe.
Minihry se taky neustále opakují, což takřka odrazuje od otvírání truhlic s poklady. Vše vyniklo při druhém zahrání, které jsem v rámci výzvy absolvoval. Nedokážu si představit dlouhé herní seance, moje hra spočívala v občasných krátkodobých herních sezeních, jež trvaly od ledna do srpna. Ke konci jsem absolvoval jen souboje v rámci kampaně a vedlejší postavy jsem už nechával ladem. Stejně tak jsem upustil od kompletace vedlejších linií v podobě čtyř bossů, s kterými se mi již piplat nechtělo.
Hru adekvátně doplňuje stylový soundtrack i pěkná grafika, z níž vyniká hlavně pěkná kolorovaná kresba nepřátel, i když je vše poměrně statické. Oproti prvnímu dílu série, který jsem jen zkoušel, je patrný jednoznačný kvalitativní posun. Takže ve finále je Puzzle Quest 2 originální kouskem, který je nyní již prakticky nesehnatelný a bůhví proč zmizel z digitálních distribučních kanálů. Pro fanoušky spojovaček jde o jasnou volbu, pro běžné hráče se hodí alespoň na vyzkoušení. Třeba vás unikátní žánrová mixtura bude bavit, ale obávám se, že se může dostavit nuda.
Pro: Originální námět. Pestrá kolekce protivníků s unikátními útoky. Pěkná grafika i soundtrack. Dlouhá herní doba.
Proti: Stereotyp při delším hraní. Nedostupnost hry.